Sentence view

Universal Dependencies - Czech - CAC

Language	Czech
Project	CAC
Corpus Part	train

showing 1 - 100 of 141 • next

[1] tree

~~Česká hudba nesdílela při svém zrodu příznivý osud velkých národních kultur evropských, které vesměs zdědily hlavní instituce hudebního provozu od panovnických dvorů a šlechty.~~

s-1

s01w-s1

s01w#1

Česká hudba nesdílela při svém zrodu příznivý osud velkých národních kultur evropských, které vesměs zdědily hlavní instituce hudebního provozu od panovnických dvorů a šlechty.

[2] tree

V českých zemích, které byly součástí národnostně pestré rakousko-uherskémonarchie, měly tyto instituce charakter utrakvistický nebo se přímo staly doménou nacionálně vyhroceného expanzívního němectví.

s-2

s01w-s2

s01w#2

[3] tree

~~Česká hudba jako produkt a aktivní nástroj emancipačního úsilí české buržoazie si musela budovat svou provozní základnu prakticky od začátku a výhradně vlastními silami.~~

s-3

s01w-s3

s01w#3

Česká hudba jako produkt a aktivní nástroj emancipačního úsilí české buržoazie si musela budovat svou provozní základnu prakticky od začátku a výhradně vlastními silami.

[4] tree

~~Masovým způsobem byly od let šedesátých zakládány měšťanské pěvecké spolky v čele s pražským Hlaholem a staly se na několik desetiletí hlavním nositelem české hudební kultury.~~

s-4

s01w-s4

s01w#4

Masovým způsobem byly od let šedesátých zakládány měšťanské pěvecké spolky v čele s pražským Hlaholem a staly se na několik desetiletí hlavním nositelem české hudební kultury.

[5] tree

Česká hudba se však také významně podílela na zrodu národních institucí obecného kulturně, politického významu ztělesňujících ideu české kultury jako rovnoprávné součásti velkých kultur evropských, na zrodu Umělecké besedy a Národního divadla.

s-5

s01w-s5

s01w#5

[6] tree

~~Síla počátečního mocného vzmachu nebyla neomezená.~~

s-6

s01w-s6

s01w#6

Síla počátečního mocného vzmachu nebyla neomezená.

[7] tree

Již v průběhu osmdesátých let a zejména pak na jejich sklonku se pociťovalo, že navzdory nezměrné obětavosti nejširších vrstev národa, navzdory dosaženým výsledkům v budování hudebně provozní základny se česká hudba rozvíjí ve stále se zvyšujícím předstihu před realizačními možnostmi.

s-7

s01w-s7

s01w#7

[8] tree

~~Česká hudba byla nucena přejímat možnosti institucionální základny a odhalovala její slabiny zejména v oblasti koncertního dění.~~

s-8

s01w-s8

s01w#8

Česká hudba byla nucena přejímat možnosti institucionální základny a odhalovala její slabiny zejména v oblasti koncertního dění.

[9] tree

~~Narůstala zásoba hudební tvorby, jejíž realizace byla možná jen za cenu mimořádných jednorázových opatření.~~

s-9

s01w-s9

s01w#9

Narůstala zásoba hudební tvorby, jejíž realizace byla možná jen za cenu mimořádných jednorázových opatření.

[10] tree

~~Omezená kvantita a kvalita hudebního provozu vykonávala pak zpětný tlak na tvorbu a nutila ji přizpůsobovat se.~~

s-10

s01w-s10

s01w#10

Omezená kvantita a kvalita hudebního provozu vykonávala pak zpětný tlak na tvorbu a nutila ji přizpůsobovat se.

[11] tree

~~Doba na přelomu let osmdesátých a devadesátých nebyla jen dobou Dvořákovou a Fibichovou, ale také dobou celé plejády menších zjevů.~~

s-11

s01w-s11

s01w#11

Doba na přelomu let osmdesátých a devadesátých nebyla jen dobou Dvořákovou a Fibichovou, ale také dobou celé plejády menších zjevů.

[12] tree

Tito skladatelé se většinou zabydleli ve stopách Smetanových a zásobovali hudební život neproblematickou, snadno uskutečnitelnou produkcí konzervativní a konzervující, která zrcadlila i utvrzovala pozvolné smiřování se s malými poměry.

s-12

s01w-s12

s01w#12

[13] tree

~~Byli jedinci, kteří si uvědomovali možnost nebezpečného zborcení a vysýchání emancipační vitality a soustavně kritizovali sebeuspokojení s vydobytými možnostmi.~~

s-13

s01w-s13

s01w#13

Byli jedinci, kteří si uvědomovali možnost nebezpečného zborcení a vysýchání emancipační vitality a soustavně kritizovali sebeuspokojení s vydobytými možnostmi.

[14] tree

~~Jedním z nich byl Otakar Hostinský.~~

s-14

s01w-s14

s01w#14

Jedním z nich byl Otakar Hostinský.

[15] tree

Ještě za života Smetanova proslovil přednášku O nynějším stavu a směru české hudby, tiskem # , úvahu retrospektivní i perspektivní, důrazně připomínající nezbytnost stálého hudebního pokroku.

s-15

s01w-s15

s01w#15

[16] tree

O několik let později to Hostinský znovu připomenul v přednášce O pokroku v umění, tiskem # , zahrocené už přímo útočně proti regresívní malosti, připodobňující ke svému obrazu i zakladatelské hodnoty smetanovské, proti šířícím se tendencím spokojit se v české kultuře s dosaženými výsledky.

s-16

s01w-s16

s01w#16

[17] tree

~~Tyto Hostinského ideje nebyly jen výrazem osobního přesvědčení, postulátem vytouženého stavu.~~

s-17

s01w-s17

s01w#17

Tyto Hostinského ideje nebyly jen výrazem osobního přesvědčení, postulátem vytouženého stavu.

[18] tree

Byly zhodnocením prvních výsledků širokého objektivního společenského procesu, nového pohybu české společnosti, který se začal odehrávat od konce let osmdesátých v rovině ekonomické, politické a kulturněpolitické.

s-18

s01w-s18

s01w#18

[19] tree

Tento pohyb započal hospodářským rozmachem české buržoazie, která vytěžila maximum z ekonomické krize monarchie, v létech sedmdesátých podstatně posilovala své národní pozice v rámci Rakouska-Uherskaa v jejímž lůně se poté odehrála změna politického vedení ve prospěch mladočeského křídla.

s-19

s01w-s19

s01w#19

[20] tree

Bylo- li dřívější staročeské vedení spjato s kruhy šlechtickými a velkostatkářskými, pak nová vrstva buržoazie byla tvořena především kruhy podnikatelskými, průmyslovými a obchodními.

s-20

s01w-s20

s01w#20

[21] tree

Vydala ze svého středu dlouhou řadu podnikatelů, průmyslníků, vynálezců vážených doma i v cizině, byla po svých hospodářských úspěších naplněna velkým sebevědomím a její energické počínání bylo brzy zřejmé i v kulturní oblasti.

s-21

s01w-s21

s01w#21

[22] tree

~~Nová reprezentace české společnosti chtěla mít své umění vyhovující její ctižádosti, umění měřitelné špičkami evropské kultury.~~

s-22

s01w-s22

s01w#22

Nová reprezentace české společnosti chtěla mít své umění vyhovující její ctižádosti, umění měřitelné špičkami evropské kultury.

[23] tree

~~V oblasti hudební kultury byl zahájen proces znatelného kvantitativního růstu její institucionální základny.~~

s-23

s01w-s23

s01w#23

V oblasti hudební kultury byl zahájen proces znatelného kvantitativního růstu její institucionální základny.

[24] tree

~~Byl inspirován a financován vznik řady nových spolků a hudebních těles.~~

s-24

s01w-s24

s01w#24

Byl inspirován a financován vznik řady nových spolků a hudebních těles.

[25] tree

~~Stávající prostory pro znění hudby přestaly dostačovat.~~

s-25

s01w-s25

s01w#25

Stávající prostory pro znění hudby přestaly dostačovat.

[26] tree

V roce # bylo otevřeno nové Městské divadlo v Plzni, v roce # Spolkový dům pražského Hlaholu, zahájen provoz v Městském divadle na Královských Vinohradech, dostavěn Obecní dům se Smetanovou síní, otevřeno Mozarteum, v Praze si pak ještě každá městská čtvrť stavěla národní domy jako střediska společenské reprezentace.

s-26

s01w-s26

s01w#26

[27] tree

~~Urbánkův Kalendář českých hudebníků uvedl již v roce # seznam větších sálů mimo Prahu, většinou nově postavených, předurčených nebo vhodných ke koncertnímu provozu.~~

s-27

s01w-s27

s01w#27

Urbánkův Kalendář českých hudebníků uvedl již v roce # seznam větších sálů mimo Prahu, většinou nově postavených, předurčených nebo vhodných ke koncertnímu provozu.

[28] tree

Nastala doba bouřlivého hudebního podnikání, jehož intenzitu lze dobře změřit například v oblastech soukromého hudebního školství, výroby a prodeje hudebních nástrojů a zejména pak hudebního nakladatelství.

s-28

s01w-s28

s01w#28

[29] tree

Za výstižný příklad může posloužit vývoj hudebního nakladatelství rodiny Urbánků, které se v roce # rozštěpilo na patriarchální závod * Urbánka a na nový, ryze soukromokapitalistický podnik mladého Mojmíra Urbánka, který dravě aspiroval na monopolní postavení, vedle prodejny hudebnin zařídil antikvariát, vlastní notorytebnu, prodejnu nástrojů a prvních gramofonových desek, koncertní agenturu a začal využívat systematické reklamy.

s-29

s01w-s29

s01w#29

[30] tree

~~Odehrávaly se však také důležité kvalitativní změny proměňující strukturu hudebního života ve větších kulturních centrech.~~

s-30

s01w-s30

s01w#30

Odehrávaly se však také důležité kvalitativní změny proměňující strukturu hudebního života ve větších kulturních centrech.

[31] tree

Mladočeské buržoazii už nevyhovovala přímá aktivní spoluúčast na životě hudby, hudební amatérství zřetelně sláblo a přesouvalo své těžiště z demokratického fóra pěveckých spolků do intimního kruhu měšťanské domácnosti a do kroužku novodobé elity.

s-31

s01w-s31

s01w#31

[32] tree

~~Po vzoru Vídně, Berlína a zejména Paříže vzniklo v Praze několik uměleckých salónů, byla hojně pořádána uzavřená matiné a galapodniky.~~

s-32

s01w-s32

s01w#32

Po vzoru Vídně, Berlína a zejména Paříže vzniklo v Praze několik uměleckých salónů, byla hojně pořádána uzavřená matiné a galapodniky.

[33] tree

Měšťanské kruhy se nyní cítily být předurčeny především k úloze podporovatele umění, z řad společenské reprezentace se formoval typ mecenáše, financiéra hudebního podnikání či přímo hudebního podnikatele, na druhé straně typ hudebního abonenta, nového konzumenta.

s-33

s01w-s33

s01w#33

[34] tree

Stále více určujícím článkem komunikace hudby se stal hudební profesionál, jenž vykonával hudbu jako povolání a nevěnoval se už hudbě vůbec, nýbrž zpravidla jen určitému druhu hudby.

s-34

s01w-s34

s01w#34

[35] tree

~~Novodobý typ tohoto hudebního profesionála obklopila řada mezičlánků.~~

s-35

s01w-s35

s01w#35

Novodobý typ tohoto hudebního profesionála obklopila řada mezičlánků.

[36] tree

Tak například výkonný umělec mohl nyní působit jen prostřednictvím kondičních kanceláří a hudebních agentur, zrodil se typ impresária zajišťujícího existenci umělce a celých souborů na domácím a zahraničním hudebním trhu.

s-36

s01w-s36

s01w#36

[37] tree

Ze stále ještě početné masy pěveckých spolků se postupně vydělila velká tělesa, která pracovala po profesionálním způsobu, stupňovala umělecké nároky, tříbila reprodukční styl a vyhraňovala repertoár směrem ke špičkovým hodnotám.

s-37

s01w-s37

s01w#37

[38] tree

~~Typickým příkladem bylo Pěvecké sdružení moravských učitelů pod vedením Ferdinanda Vacha.~~

s-38

s01w-s38

s01w#38

Typickým příkladem bylo Pěvecké sdružení moravských učitelů pod vedením Ferdinanda Vacha.

[39] tree

Malé spolky existující mimo kulturní centra nestačily tomuto trendu, a jelikož vysychala jejich původní národně obroditelská funkce, ztrácely živnou půdu a začaly živořit na poli nehluboké zábavnosti.

s-39

s01w-s39

s01w#39

[40] tree

~~Hudebně-divadelníprovoz se rozšířil o nové profesionální scény a také zde nastal proces výrazné diferenciace kvalit.~~

s-40

s01w-s40

s01w#40

Hudebně-divadelníprovoz se rozšířil o nové profesionální scény a také zde nastal proces výrazné diferenciace kvalit.

[41] tree

Do jednoznačného popředí vystoupila po roce # opera Národního divadla, která jako první silně omezila ve svém provozu funkci zábavných žánrů ( operety, hry se zpěvy, férie) , vyhranila se druhově i repertoárově a s jejíž uměleckou úrovní nestačily ostatní operní scény držet krok.

s-41

s01w-s41

s01w#41

[42] tree

~~Největších změn však doznalo koncertní dění.~~

s-42

s01w-s42

s01w#42

Největších změn však doznalo koncertní dění.

[43] tree

Koncertní život v podobě pravidelného systému sólistických, komorních, orchestrálních koncertů a cyklů vytvářejících stabilní a bohatě rozrůzněný celek koncertní sezóny vyrůstal od devadesátých let v českém, respektive pražském společenském a kulturním životě jako nápadné novum.

s-43

s01w-s43

s01w#43

[44] tree

~~Vznikl soubor Českého kvarteta, který nalezl stálou základnu v členských koncertech Českého spolku pro komorní hudbu a inspiroval vznik dalších komorních souborů.~~

s-44

s01w-s44

s01w#44

Vznikl soubor Českého kvarteta, který nalezl stálou základnu v členských koncertech Českého spolku pro komorní hudbu a inspiroval vznik dalších komorních souborů.

[45] tree

~~Vznikla Česká filharmonie jako první české stálé a samostatné orchestrální těleso.~~

s-45

s01w-s45

s01w#45

Vznikla Česká filharmonie jako první české stálé a samostatné orchestrální těleso.

[46] tree

~~Vznik Českého kvarteta, České filharmonie a dalších souborů nepocítila jen Praha, ale i další města i malá místa využívající možnosti jejich hostování v nejširší míře.~~

s-46

s01w-s46

s01w#46

Vznik Českého kvarteta, České filharmonie a dalších souborů nepocítila jen Praha, ale i další města i malá místa využívající možnosti jejich hostování v nejširší míře.

[47] tree

~~V Praze i mimo Prahu vyrůstaly četné nové hudební spolky, vesměs se už specializující na zcela určitý druh hudby.~~

s-47

s01w-s47

s01w#47

V Praze i mimo Prahu vyrůstaly četné nové hudební spolky, vesměs se už specializující na zcela určitý druh hudby.

[48] tree

~~V samotné Praze to byly vedle Českého spolku pro komorní hudbu Spolek pro pěstování písně, Hudební klub a další.~~

s-48

s01w-s48

s01w#48

V samotné Praze to byly vedle Českého spolku pro komorní hudbu Spolek pro pěstování písně, Hudební klub a další.

[49] tree

~~Růst českého hudebního života poskytl podmínky k uskutečnění na svou dobu velkorysých akcí manifestujících sílu české kultury.~~

s-49

s01w-s49

s01w#49

Růst českého hudebního života poskytl podmínky k uskutečnění na svou dobu velkorysých akcí manifestujících sílu české kultury.

[50] tree

První příležitost poskytla Jubilejní výstava v roce # a zejména pak Národopisná výstava československá v roce # , která daleko přesáhla původní rámec výstavy lidopisné, dokumentovala výsledky nového rozmachu české kultury v nejširším možném záběru a na níž se významně podílela právě česká hudba ve všech svých podobách a aspektech.

s-50

s01w-s50

s01w#50

[51] tree

~~V roce # byl pak uspořádán spojenými silami čelných hudebních institucí první Český hudební festival, který sehrál obdobnou demonstrativní funkci.~~

s-51

s01w-s51

s01w#51

V roce # byl pak uspořádán spojenými silami čelných hudebních institucí první Český hudební festival, který sehrál obdobnou demonstrativní funkci.

[52] tree

~~Národopisná výstava československá byla uspořádána v době od # května do # října a shlédlo ji za tu dobu # návštěvníků.~~

s-52

s01w-s52

s01w#52

Národopisná výstava československá byla uspořádána v době od # května do # října a shlédlo ji za tu dobu # návštěvníků.

[53] tree

V přípravném výboru výstavy působil velmi aktivně Emanuel Chvála, v později zřízeném hlavním výboru zasedali jako místopředsedové Otakar Hostinský a * Šubrt, předsedou hudebního odboru byl Hanuš Trneček, v moravském hudebním odboru pracovali Leoš Janáček a Lucie Bakešová.

s-53

s01w-s53

s01w#53

[54] tree

~~Hudba byla zastoupena v bohatém počtu výstavních expozic dvěma zvláštními odděleními.~~

s-54

s01w-s54

s01w#54

Hudba byla zastoupena v bohatém počtu výstavních expozic dvěma zvláštními odděleními.

[55] tree

V první řadě to byla rozsáhlá expozice Lidová píseň, hudba, tanec, na výstavách odborných pak participovala expozice Hudba, přinášející retrospektivní pohled na historický vývoj české hudby od # století po současnost.

s-55

s01w-s55

s01w#55

[56] tree

~~Hlavní podíl na vytvoření libreta obou výstav měl Otakar Hostinský.~~

s-56

s01w-s56

s01w#56

Hlavní podíl na vytvoření libreta obou výstav měl Otakar Hostinský.

[57] tree

Hudba byla i nedílnou a důležitou součástí výstavních pořadů, a to nejen hudba lidová, znějící buď na samostatných koncertech, nebo v rámci národopisných výjevů, ale také hudba populární, velmi oblíbené byly pravidelné promenádní koncerty sokolské hudby vedené Karlem Šeborem, a hudba koncertní.

s-57

s01w-s57

s01w#57

[58] tree

~~Na návrh Otakara Hostinského vznikl zvláštní Výstavní orchestr, sestavený většinou z konzervatoristů, jehož vedení bylo svěřeno tehdy ještě takřka neznámému Karlu Kovařovicovi.~~

s-58

s01w-s58

s01w#58

Na návrh Otakara Hostinského vznikl zvláštní Výstavní orchestr, sestavený většinou z konzervatoristů, jehož vedení bylo svěřeno tehdy ještě takřka neznámému Karlu Kovařovicovi.

[59] tree

~~Orchestr se uvedl zahajovacím koncertem v Rudolfínu # května # a hrál pak na výstavišti téměř každodenně, odpoledne i večer.~~

s-59

s01w-s59

s01w#59

Orchestr se uvedl zahajovacím koncertem v Rudolfínu # května # a hrál pak na výstavišti téměř každodenně, odpoledne i večer.

[60] tree

~~Zprvu byl využíván k promenádním koncertům, ale pořadatelé pak prosadili jeho plné využití ke koncertům vážnějšího zaměření, i když pořádaným při restauračním zařízení.~~

s-60

s01w-s60

s01w#60

Zprvu byl využíván k promenádním koncertům, ale pořadatelé pak prosadili jeho plné využití ke koncertům vážnějšího zaměření, i když pořádaným při restauračním zařízení.

[61] tree

Tak se podařilo vlastně uskutečnit v té době mimořádný rozsáhlý hudební festival české hudby, neboť s výjimkou pěti skladeb * * Čajkovského byla v repertoáru Výstavního orchestru výhradně česká tvorba.

s-61

s01w-s61

s01w#61

[62] tree

~~Během výstavy orchestr nastudoval a zahrál celkem # skladeb od českých autorů, jednotlivci byli zastoupeni takto.~~

s-62

s01w-s62

s01w#62

Během výstavy orchestr nastudoval a zahrál celkem # skladeb od českých autorů, jednotlivci byli zastoupeni takto.

[63] tree

~~Smetana # čísel, # skladeb Dvořák, # Fibich, # Kovařovic, # Rozkošný, # Malát, # Weis, # Blodek, # Klan, # Přibík, # Hartl, # Šebor, # Bendl.~~

s-63

s01w-s63

s01w#63

Smetana # čísel, # skladeb Dvořák, # Fibich, # Kovařovic, # Rozkošný, # Malát, # Weis, # Blodek, # Klan, # Přibík, # Hartl, # Šebor, # Bendl.

[64] tree

~~Podle statistiky uveřejněné v Daliboru.~~

s-64

s01w-s64

s01w#64

Podle statistiky uveřejněné v Daliboru.

[65] tree

~~Mimo Výstavní orchestr účinkovala na výstavě řada dalších souborů.~~

s-65

s01w-s65

s01w#65

Mimo Výstavní orchestr účinkovala na výstavě řada dalších souborů.

[66] tree

~~Uveďme alespoň pražský Hlahol, Besedu brněnskou s olomouckým Žerotínem, vystoupení vídeňských pěveckých spolků.~~

s-66

s01w-s66

s01w#66

Uveďme alespoň pražský Hlahol, Besedu brněnskou s olomouckým Žerotínem, vystoupení vídeňských pěveckých spolků.

[67] tree

Ve dnech # - # června # byly uspořádány pěvecké soutěže Jednoty spolků zpěváckých, z dalších podniků třeba ještě uvést oslavy provedení Prodané nevěsty, z odborných akcí přednášku Otakara Hostinského O hudbě lidové.

s-67

s01w-s67

s01w#67

[68] tree

První Český hudební festival byl uspořádán ve dnech # - # dubna # v hale Průmyslového paláce pražského výstaviště a byl spojen se sjezdem Ústřední jednoty zpěváckých spolků československých.

s-68

s01w-s68

s01w#68

[69] tree

~~Měl slavnostní ráz, vedle aspektů umělecké kvality se usilovalo i o aspekty kvantitativní.~~

s-69

s01w-s69

s01w#69

Měl slavnostní ráz, vedle aspektů umělecké kvality se usilovalo i o aspekty kvantitativní.

[70] tree

Pro účely festivalu se zúčastněné pěvecké spolky sdružovaly v obrovská tělesa a také orchestr České filharmonie vedený Oskarem Nedbalem byl mimořádně rozšířen na # členů a doplněn předními sólisty.

s-70

s01w-s70

s01w#70

[71] tree

~~Festival byl zahájen v neděli odpoledne slavnostní premiérou Dvořákovy Svaté Ludmily, kde účinkovalo # pěvců.~~

s-71

s01w-s71

s01w#71

Festival byl zahájen v neděli odpoledne slavnostní premiérou Dvořákovy Svaté Ludmily, kde účinkovalo # pěvců.

[72] tree

~~Středem pořadu druhého dne bylo provedení Smetanovy České písně a Bendlova Pochodu Táborů sborem čítajícím přes # členů.~~

s-72

s01w-s72

s01w#72

Středem pořadu druhého dne bylo provedení Smetanovy České písně a Bendlova Pochodu Táborů sborem čítajícím přes # členů.

[73] tree

~~Týž den odpoledne proběhly koncerty pěveckých žup a spolků.~~

s-73

s01w-s73

s01w#73

Týž den odpoledne proběhly koncerty pěveckých žup a spolků.

[74] tree

Pořad třetího dne, který v první polovině představil českou hudbu komorní ( účinkovalo České kvarteto, Josef Jiránek a Karel Burian) , vyvrcholil Fibichovým Vodníkem, Dvořákovou Novosvětskou a Smetanovým Blaníkem.

s-74

s01w-s74

s01w#74

[75] tree

~~Po dobu festivalu byla v ústřední síni Průmyslového paláce uspořádána výstava českých hudebních nakladatelů a výstava klavírů firmy Petrof.~~

s-75

s01w-s75

s01w#75

Po dobu festivalu byla v ústřední síni Průmyslového paláce uspořádána výstava českých hudebních nakladatelů a výstava klavírů firmy Petrof.

[76] tree

~~Počet návštěvníků celého festivalu byl odhadnut na # .~~

s-76

s01w-s76

s01w#76

Počet návštěvníků celého festivalu byl odhadnut na # .

[77] tree

~~Zúčastnila se ho také deputace města Paříže a řada dalších zahraničních hostů.~~

s-77

s01w-s77

s01w#77

Zúčastnila se ho také deputace města Paříže a řada dalších zahraničních hostů.

[78] tree

Počínajíc devadesátými léty pronikala česká hudba ve stále hojnější míře za hranice zemské i státní, vedena zdravou ctižádostí demonstrovat sílu českého umění v nejširším světovém rámci i potřebou rozšířit své existenční možnosti.

s-78

s01w-s78

s01w#78

[79] tree

~~Ve stopách světových úspěchů Antonína Dvořáka šli brzy další skladatelé, pěvci, instrumentalisté, dirigenti, ale také soubory komorní a pěvecké.~~

s-79

s01w-s79

s01w#79

Ve stopách světových úspěchů Antonína Dvořáka šli brzy další skladatelé, pěvci, instrumentalisté, dirigenti, ale také soubory komorní a pěvecké.

[80] tree

Historickým počátkem byl zde jistě zájezd Národního divadla na Mezinárodní hudební a divadelní výstavu ve Vídni v roce # , kde politicky významného vítězství dobyla jak česká operní tvorba, tak i umění interpretační.

s-80

s01w-s80

s01w#80

[81] tree

~~V témže roce zahájil v Lipsku světovou kariéru tenorista Karel Burian, v roce # zakotvila v Hamburku sopranistka Berta Foerstrová-Lautererováa v roce # i Vilém Heš.~~

s-81

s01w-s81

s01w#81

V témže roce zahájil v Lipsku světovou kariéru tenorista Karel Burian, v roce # zakotvila v Hamburku sopranistka Berta Foerstrová-Lautererováa v roce # i Vilém Heš.

[82] tree

~~Oba se pak uplatnili i ve Vídni.~~

s-82

s01w-s82

s01w#82

Oba se pak uplatnili i ve Vídni.

[83] tree

~~V roce # v Berlíně poprvé zazářilo umění Emy Destinové.~~

s-83

s01w-s83

s01w#83

V roce # v Berlíně poprvé zazářilo umění Emy Destinové.

[84] tree

~~Počet českých pěvců hostujících či přijímajících dlouhodobá angažmá na předních světových scénách stále rostl.~~

s-84

s01w-s84

s01w#84

Počet českých pěvců hostujících či přijímajících dlouhodobá angažmá na předních světových scénách stále rostl.

[85] tree

~~V sezóně # - # se koncerty ve Vídni a Budapešti uvedl Jan Kubelík.~~

s-85

s01w-s85

s01w#85

V sezóně # - # se koncerty ve Vídni a Budapešti uvedl Jan Kubelík.

[86] tree

Z komorních souborů bylo průkopníkem České kvarteto, které si otevřelo cestu do světa v roce # čtyřmi vídeňskými koncerty, české soubory pěvecké začaly dobývat světová uznání od roku # , kdy plzeňský Hlahol získal prvenství na mezinárodních soutěžích v Paříži a Bruselu.

s-86

s01w-s86

s01w#86

[87] tree

~~Z dirigentů proslul především Oskar Nedbal.~~

s-87

s01w-s87

s01w#87

Z dirigentů proslul především Oskar Nedbal.

[88] tree

V roce # řídil v Berlíně kulturně politický důležitý Dvořákův Český koncert, později úspěšně zakotvil jako stálý, veřejností ceněný dirigent vídeňského Tonkünstler-Orchester.

s-88

s01w-s88

s01w#88

[89] tree

~~Kolem roku # působil významně v Německu, zejména ve Frankfurtu, František Neumann.~~

s-89

s01w-s89

s01w#89

Kolem roku # působil významně v Německu, zejména ve Frankfurtu, František Neumann.

[90] tree

~~V Rusku zaujali přední postavení dirigenti Eduard Nápravník, Václav Suk, Josef Přibík, v ruském hudebním životě této doby působily desítky českých instrumentalistů a pedagogů.~~

s-90

s01w-s90

s01w#90

V Rusku zaujali přední postavení dirigenti Eduard Nápravník, Václav Suk, Josef Přibík, v ruském hudebním životě této doby působily desítky českých instrumentalistů a pedagogů.

[91] tree

~~Výrazně dominovala světová sláva Antonína Dvořáka, ale můžeme pozorovat i první významné úspěchy tvorby Smetanovy.~~

s-91

s01w-s91

s01w#91

Výrazně dominovala světová sláva Antonína Dvořáka, ale můžeme pozorovat i první významné úspěchy tvorby Smetanovy.

[92] tree

~~Při vídeňském zájezdu Národního divadla stala se přímo objevem Prodaná nevěsta a Dalibor.~~

s-92

s01w-s92

s01w#92

Při vídeňském zájezdu Národního divadla stala se přímo objevem Prodaná nevěsta a Dalibor.

[93] tree

Prodaná nevěsta byla pak hned o rok později nastudována v Theateranderwien, dosáhla navzdory špatnému provedení # repríz a otevřela cestu dalším smetanovským provedením v Rakousku a Německu.

s-93

s01w-s93

s01w#93

[94] tree

~~Z mladé generace dosáhli zahraničních úspěchů především * Novák a * Suk, v Americe Rudolf Friml.~~

s-94

s01w-s94

s01w#94

Z mladé generace dosáhli zahraničních úspěchů především * Novák a * Suk, v Americe Rudolf Friml.

[95] tree

~~Rostoucí popularitou české hudby v zahraničí získával i domácí hudební život.~~

s-95

s01w-s95

s01w#95

Rostoucí popularitou české hudby v zahraničí získával i domácí hudební život.

[96] tree

~~V téže době lze pozorovat stoupající zájem velkých hudebních osobností o hostování v Praze.~~

s-96

s01w-s96

s01w#96

V téže době lze pozorovat stoupající zájem velkých hudebních osobností o hostování v Praze.

[97] tree

Uveďme pro příklad, že Praha uvítala v roce # Antona Rubinsteina, barytonistu Jeana Lasalla, pianisty Eugena Dalberta, Teresu Carreno a Alfreda Grunfelda a Ferrucia Busoniho, dirigenta * Safanova, Hanse Richtra s berlínskými filharmoniky a týž orchestr s Arthurem Nikischem a Eduarda Griega, Wiener Tonkünstler-Orchesters Oskarem Nedbalem a poté ještě několikrát Richarda Strausse a Gustava Mahlera a Arnolda Schönberga, tehdy ještě málo známého Edgara Varesa.

s-97

s01w-s97

s01w#97

[98] tree

~~Růst a přeměna českého hudebního života neprobíhaly v ideální harmoničnosti a rovnoměrnosti.~~

s-98

s01w-s98

s01w#98

Růst a přeměna českého hudebního života neprobíhaly v ideální harmoničnosti a rovnoměrnosti.

[99] tree

~~Byl to už sám onen určující proces komercializace, jenž vnášel do hudební kultury příznačné nerovnoměrnosti a rozpornosti hned v několika navzájem se protínajících rovinách.~~

s-99

s01w-s99

s01w#99

Byl to už sám onen určující proces komercializace, jenž vnášel do hudební kultury příznačné nerovnoměrnosti a rozpornosti hned v několika navzájem se protínajících rovinách.

[100] tree

Nelze také zapomínat, že se růst české hudební kultury odehrával v atmosféře neslábnoucího národnostního konfliktu mezi českým a německým živlem, v podmínkách monarchie, jejíž vídeňské centrum nepřihlíželo nečinně k české kulturní expanzi a ostře ji hodnotilo jako nebezpečnou součást politických snah českého národa o sebeurčení.

s-100

s01w-s100

s01w#100

Edit as list • Text view • Dependency trees