Sentence view

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain


showing 101 - 200 of 141 • previous


[1] tree
Nerovnoměrnost vývoje se projevila především v rovině velkých územních celků, v rozdílnosti vývojového trendu Čech a Moravy, která zaostávala vinou slabší koncentrace českého kapitálu a nesrovnatelně nepříznivějších národnostních podmínek o několik desítek let.
s-101
s01w-s101
s01w#101
Nerovnoměrnost vývoje se projevila především v rovině velkých územních celků, v rozdílnosti vývojového trendu Čech a Moravy, která zaostávala vinou slabší koncentrace českého kapitálu a nesrovnatelně nepříznivějších národnostních podmínek o několik desítek let.
[2] tree
mezi Prahou a Brnem jako dvěma hlavními českými centry tohoto období byl podstatný rozdíl.
s-102
s01w-s102
s01w#102
Už mezi Prahou a Brnem jako dvěma hlavními českými centry tohoto období byl podstatný rozdíl.
[3] tree
České Brno kolem roku # teprve ztěžka dosahovalo stavu, který byl vlastní hudební Praze v období před rokem # .
s-103
s01w-s103
s01w#103
České Brno kolem roku # teprve ztěžka dosahovalo stavu, který byl vlastní hudební Praze v období před rokem # .
[4] tree
Na druhé straně existovala na Moravě některá menší kulturní centra jedinečné vitality, k nimž bychom v českých krajích těžko hledali obdobu.
s-104
s01w-s104
s01w#104
Na druhé straně existovala na Moravě některá menší kulturní centra jedinečné vitality, k nimž bychom v českých krajích těžko hledali obdobu.
[5] tree
Jedním z nich byla Kroměříž, město, v jehož prostředí se zajímavě prolínaly obrozenské tendence s novým, moderním vztahem k hudební kultuře.
s-105
s01w-s105
s01w#105
Jedním z nich byla Kroměříž, město, v jehož prostředí se zajímavě prolínaly obrozenské tendence s novým, už moderním vztahem k hudební kultuře.
[6] tree
Město bylo střediskem školství, v zásadě bez průmyslu, stranou hlavních dopravních cest.
s-106
s01w-s106
s01w#106
Město bylo střediskem školství, v zásadě bez průmyslu, stranou hlavních dopravních cest.
[7] tree
Ve složení obyvatelstva na přelomu # a # století převládala maloburžoazie, inteligence včetně studenstva, střední a nižší klerus, zatímco proletariát byl nepočetný, převážně zemědělského charakteru.
s-107
s01w-s107
s01w#107
Ve složení obyvatelstva na přelomu # a # století převládala maloburžoazie, inteligence včetně studenstva, střední a nižší klerus, zatímco proletariát byl nepočetný, převážně zemědělského charakteru.
[8] tree
Z germanizačního tlaku se zde česká společnost vymanila poměrně brzy vzhledem k ostatním moravským centrům.
s-108
s01w-s108
s01w#108
Z germanizačního tlaku se zde česká společnost vymanila poměrně brzy vzhledem k ostatním moravským centrům.
[9] tree
Národotvorný proces byl zejména charakterizován rozvojem českých měšťanských spolků.
s-109
s01w-s109
s01w#109
Národotvorný proces byl zejména charakterizován rozvojem českých měšťanských spolků.
[10] tree
Byl založen Moravan, proti němu hned německá Concordia s nepoměrně menším významem i dosahem, ženský pěvecký spolek Vlastimila, pozdější součást Moravana.
s-110
s01w-s110
s01w#110
Byl založen Moravan, proti němu hned německá Concordia s nepoměrně menším významem i dosahem, ženský pěvecký spolek Vlastimila, pozdější součást Moravana.
[11] tree
Hudební život Kroměříže byl podstatně spjat s činností Ferdinanda Vacha, který zde působil v # létech # * .
s-111
s01w-s111
s01w#111
Hudební život Kroměříže byl podstatně spjat s činností Ferdinanda Vacha, který zde působil v # létech # * .
[12] tree
Stal se ředitelem hudební školy Moravana a jeho sbormistrem, ředitelem kúru v mořickém chrámu, sbormistrem spolku ochotnického divadla, učitelem hudby na českém gymnáziu a na nově zřízeném učitelském ústavu.
s-112
s01w-s112
s01w#112
Stal se ředitelem hudební školy Moravana a jeho sbormistrem, ředitelem kúru v mořickém chrámu, sbormistrem spolku ochotnického divadla, učitelem hudby na českém gymnáziu a na nově zřízeném učitelském ústavu.
[13] tree
Díky Vachovi stala se Kroměříž mnohdy přímo střediskem české hudební Moravy, udržovala čilé styky s významnými českými umělci, především s Antonínem Dvořákem.
s-113
s01w-s113
s01w#113
Díky Vachovi stala se Kroměříž mnohdy přímo střediskem české hudební Moravy, udržovala čilé styky s významnými českými umělci, především s Antonínem Dvořákem.
[14] tree
Základní pěvecké kádry se rekrutovaly ze spolkových řad, pouze sólisté byli většinou zváni z pražského ND, mnohdy i z ciziny.
s-114
s01w-s114
s01w#114
Základní pěvecké kádry se rekrutovaly ze spolkových řad, pouze sólisté byli většinou zváni z pražského ND, mnohdy i z ciziny.
[15] tree
Kádr orchestrálních hráčů byl ve zvláštních případech doplňován hráči vojenské hudby z Těšína.
s-115
s01w-s115
s01w#115
Kádr orchestrálních hráčů byl ve zvláštních případech doplňován hráči vojenské hudby z Těšína.
[16] tree
Vrcholem Vachovy činnosti bylo založení Pěveckého sdružení moravských učitelů v roce # .
s-116
s01w-s116
s01w#116
Vrcholem Vachovy činnosti bylo založení Pěveckého sdružení moravských učitelů v roce # .
[17] tree
Když # odešel Vach do Brna, vrcholný kult sborového zpěvu v Kroměříži značně slábl a zájem obecenstva se zvolna přesunoval k opeře a hudbě instrumentální.
s-117
s01w-s117
s01w#117
Když # odešel Vach do Brna, vrcholný kult sborového zpěvu v Kroměříži značně slábl a zájem obecenstva se zvolna přesunoval k opeře a hudbě instrumentální.
[18] tree
Vzniklo Kroměřížské kvarteto s primáriem Juliem Rauscherem, Studentské hudební sdružení, začala však také hojná hostování České filharmonie, Českého kvarteta, členů ND a vynikajících instrumentalistů ( * Kubelík, * Ondříček, * Kocián a další) .
s-118
s01w-s118
s01w#118
Vzniklo Kroměřížské kvarteto s primáriem Juliem Rauscherem, Studentské hudební sdružení, začala však také hojná hostování České filharmonie, Českého kvarteta, členů ND a vynikajících instrumentalistů ( * Kubelík, * Ondříček, * Kocián a další) .
[19] tree
Aktivní provozování hudby ustupovalo ve prospěch pouhého poslechu.
s-119
s01w-s119
s01w#119
Aktivní provozování hudby ustupovalo ve prospěch pouhého poslechu.
[20] tree
V Čechách byla hegemonním centrem pochopitelně Praha, kam se soustřeďovalo vše podstatné na úkor ostatních měst a venkova.
s-120
s01w-s120
s01w#120
V Čechách byla hegemonním centrem pochopitelně Praha, kam se soustřeďovalo vše podstatné na úkor ostatních měst a venkova.
[21] tree
Působit mimo Prahu bylo stále problematičtější pro každého hudebníka, který měl ctižádost podílet se aktivně na vývoji české hudby.
s-121
s01w-s121
s01w#121
Působit mimo Prahu bylo stále problematičtější pro každého hudebníka, který měl ctižádost podílet se aktivně na vývoji české hudby.
[22] tree
Okrajové části Čech byly územím s častou německou většinou, kde český živel zápasil o holé právo na existenci.
s-122
s01w-s122
s01w#122
Okrajové části Čech byly územím s častou německou většinou, kde český živel zápasil o holé právo na existenci.
[23] tree
Ve středních Čechách bylo ještě mnoho míst, kde hudební kultura fungovala ve své zárodečně monolitní, nediferencované podobě amatérského provozu, v podobě občasných vystoupení místních pěveckých spolků, ochotnických či zájezdových souborů, hudebních akademií, koncertů vojenských kapel, po případě amatérských kvartet.
s-123
s01w-s123
s01w#123
Ve středních Čechách bylo ještě mnoho míst, kde hudební kultura fungovala ve své zárodečně monolitní, nediferencované podobě amatérského provozu, v podobě občasných vystoupení místních pěveckých spolků, ochotnických či zájezdových souborů, hudebních akademií, koncertů vojenských kapel, po případě amatérských kvartet.
[24] tree
V několika větších městech k tomu přistupovala amatérská orchestrální tělesa.
s-124
s01w-s124
s01w#124
V několika větších městech k tomu přistupovala amatérská orchestrální tělesa.
[25] tree
Měst s pravidelnějším hudebním životem aspirujícím na určitou uměleckou úroveň a reagujícím na události hudební Prahy bylo jen několik.
s-125
s01w-s125
s01w#125
Měst s pravidelnějším hudebním životem aspirujícím na určitou uměleckou úroveň a reagujícím na události hudební Prahy bylo jen několik.
[26] tree
Jmenujme především Plzeň, České Budějovice, Chrudim, Pardubice, Rakovník a Kladno.
s-126
s01w-s126
s01w#126
Jmenujme především Plzeň, České Budějovice, Chrudim, Pardubice, Rakovník a Kladno.
[27] tree
Kvantita německy orientovaného hudebního života v českých a moravských zemích v létech # # plynule stoupala celkem rovnoměrně s kvantitou hudebního života českého.
s-127
s01w-s127
s01w#127
Kvantita německy orientovaného hudebního života v českých a moravských zemích v létech # až # plynule stoupala celkem rovnoměrně s kvantitou hudebního života českého.
[28] tree
Dobře to lze doložit údaji o počtu příslušníků německého pěveckého svazu Deutscher Sängerbund in Böhmen a obdobné organizace moravské z publikace Musikbuch aus Österreich.
s-128
s01w-s128
s01w#128
Dobře to lze doložit údaji o počtu příslušníků německého pěveckého svazu Deutscher Sängerbund in Böhmen a obdobné organizace moravské z publikace Musikbuch aus Österreich.
[29] tree
V roce # a # bylo zde zaregistrováno v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v roce # v Čechách # spolků, # členů, z toho v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v létech # a # v Čechách # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v roce # v Čechách # spolků, # členů, z toho v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů.
s-129
s01w-s129
s01w#129
V roce # a # bylo zde zaregistrováno v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v roce # v Čechách # spolků, # členů, z toho v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v létech # a # v Čechách # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů, v roce # v Čechách # spolků, # členů, z toho v Praze # spolků, # členů, na Moravě # spolků, # členů.
[30] tree
Zvláštním případem byla hudebnost německé Prahy, otevřeně vyhrocená proti převládajícímu českému živlu.
s-130
s01w-s130
s01w#130
Zvláštním případem byla hudebnost německé Prahy, otevřeně vyhrocená proti převládajícímu českému živlu.
[31] tree
Pražská německá menšina, # obyvatel v roce # , a drtivou většinou ze středních a vyšších společenských vrstev, si dokázala vybudovat silnou hudební základnu.
s-131
s01w-s131
s01w#131
Pražská německá menšina, # obyvatel v roce # , a drtivou většinou ze středních a vyšších společenských vrstev, si dokázala vybudovat silnou hudební základnu.
[32] tree
Měla vlastní scénu Nového německého divadla jako protiváhu k Národnímu divadlu, strhující na sebe nezřídka obecnou pozornost jak pozoruhodnými dramaturgickými činy, tak i solidní reprodukční úrovní.
s-132
s01w-s132
s01w#132
Měla vlastní scénu Nového německého divadla jako protiváhu k Národnímu divadlu, strhující na sebe nezřídka obecnou pozornost jak pozoruhodnými dramaturgickými činy, tak i solidní reprodukční úrovní.
[33] tree
Po zaniknutí utrakvistického Spolku pro komorní hudbu si utvořila jako protiváhu proti Českému spolku pro komorní hudbu svůj Verein Kammermusik in Prag, měla vlastní filharmonické koncerty, i když nikoliv samostatný orchestr typu České filharmonie, své pěvecké organizace, hlavní střediska nacionálně a přímo šovinisticky vyhroceného pěstování hudby, i vlastní hudební školství, nehledě na více než paritní zastoupení ve vedení konzervatoře.
s-133
s01w-s133
s01w#133
Po zaniknutí utrakvistického Spolku pro komorní hudbu si utvořila jako protiváhu proti Českému spolku pro komorní hudbu svůj Verein Kammermusik in Prag, měla vlastní filharmonické koncerty, i když nikoliv samostatný orchestr typu České filharmonie, své pěvecké organizace, hlavní střediska nacionálně a přímo šovinisticky vyhroceného pěstování hudby, i vlastní hudební školství, nehledě na více než paritní zastoupení ve vedení konzervatoře.
[34] tree
Vyhrocená národnostní problematika hudebního života českých zemí byla něčím zcela zvláštním, nemajícím obdobu v povaze hudebního života ostatních kulturně vyspělých evropských zemí této doby.
s-134
s01w-s134
s01w#134
Vyhrocená národnostní problematika hudebního života českých zemí byla něčím zcela zvláštním, nemajícím obdobu v povaze hudebního života ostatních kulturně vyspělých evropských zemí této doby.
[35] tree
Česká a německá národnost měly ve svém sváru o hegemonní postavení v hudebním životě různé argumenty.
s-135
s01w-s135
s01w#135
Česká a německá národnost měly ve svém sváru o hegemonní postavení v hudebním životě různé argumenty.
[36] tree
Česká hudební kultura se rozvíjela jako přirozeně vzniklý kulturní organismus spjatý s dlouhodobou tradicí a s lidovými kořeny, organismus silně dynamický a perspektivní, který byl v této době tvořen jak širokou základnou solidního tvůrčího průměru, tak i řadou vynikajících uměleckých osobností vpravdě evropského formátu, jejichž zásluhou se pojem české hudby dále upevňoval a prohluboval.
s-136
s01w-s136
s01w#136
Česká hudební kultura se rozvíjela jako přirozeně vzniklý kulturní organismus spjatý s dlouhodobou tradicí a s lidovými kořeny, organismus silně dynamický a perspektivní, který byl v této době tvořen jak širokou základnou solidního tvůrčího průměru, tak i řadou vynikajících uměleckých osobností vpravdě evropského formátu, jejichž zásluhou se pojem české hudby dále upevňoval a prohluboval.
[37] tree
Německá hudební kultura dovedla především využívat faktické a morální podpory, které bohatě poskytoval státní aparát, dále těsných svazků s německou kulturou okolních zemí, a v některých oblastech Čech a Moravy těžila i ze své početní převahy.
s-137
s01w-s137
s01w#137
Německá hudební kultura dovedla především využívat faktické a morální podpory, které jí bohatě poskytoval státní aparát, dále těsných svazků s německou kulturou okolních zemí, a v některých oblastech Čech a Moravy těžila i ze své početní převahy.
[38] tree
Ačkoliv nechybělo na příznivých podmínkách, po kvalitativní stránce se nemohla měřit s úrovní české hudby a na rozdíl od oblasti literární nevydala ze svého středu ani jedinou velkou uměleckou osobnost, nepočítáme- li Gustava Mahlera.
s-138
s01w-s138
s01w#138
Ačkoliv jí nechybělo na příznivých podmínkách, po kvalitativní stránce se nemohla měřit s úrovní české hudby a na rozdíl od oblasti literární nevydala ze svého středu ani jedinou velkou uměleckou osobnost, nepočítáme- li Gustava Mahlera.
[39] tree
V každodenní hudební praxi dospíval národnostní rozpor k různorodým výsledkům.
s-139
s01w-s139
s01w#139
V každodenní hudební praxi dospíval národnostní rozpor k různorodým výsledkům.
[40] tree
Podle místní situace a řady dalších okolností buď převážila složka česká ( střední Čechy, část Moravy) , nebo složka německá ( okrajové části Čech, část Moravy) .
s-140
s01w-s140
s01w#140
Podle místní situace a řady dalších okolností buď převážila složka česká ( střední Čechy, část Moravy) , nebo složka německá ( okrajové části Čech, část Moravy) .
[41] tree
* každodenní * kooperaci a ukazovalo se, že důsledný separatismus není prostě možný.
s-141
s01w-s141
s01w#141
* každodenní * kooperaci a ukazovalo se, že důsledný separatismus není prostě možný.

Edit as listText viewDependency trees