27. listopadu 2008
Milan Novák
P1b
1. písemná slohová práce
Vypravování
Téma: Roku 3058 př. n. l.
Osnova: 1) Bitva
2) Upsání duše
3) Otroctví
4) Pomsta
5) Vítězství
Je to už dávno co ve starém Řecku bylo město válečníků Sparta. V něm žil jeden mocný a bojechtivý generál jménem Kratos, který žil se svou rodinou. Byl to velmi dobrý bojovník a vyhrál spoustu bitev až jednou nadešla bitva ve které se střetl s nesčetným vojskem barbarů. Bitva byla pro spartani téměř prohraná až se střetl sám Kratos z vůdcem barbarů. Opuštěná pláň s vyčerpanými vojsky, se studeným vítrem a temě černým nebem, jako by měla přijít mohutná bouře. Čekalo na vítězství jednoho z vůdcú. Barbar byl však mnohem silnější a bylo jasné, že Kratose porazí, ale najednou se stalo něco co nikdo nečekal.
Nebe se rozestoupilo a z poza mraků vyšlehla prudká záře. Když Kratos ležel na zemi a barbar se mu chystal dát smrtící ránu, dopadlo světlo na Kratose. Ten v sobě pocítil podivnou sílu a v rukou držel najednou dva meče, které vypadaly jak dar od bohů, byly ovinuté řetězy, rukojeť byla pozlacená a špička meče hořela. V tu chvíli Kratos vyskočil a dal smrtící ránu barbarovi. Nikdo totiž nevěděl, že Kratos upsal duši před bojem Áresovi bohu války ten slíbil vítězství a zvláštní schopnosti se kterými Kratose nikdo neporazí ale bude mu za to 5 let sloužit.
Kratos však nečekal, že Áres z něj udělá zrůdu. Se svou silou a zbraněmi od boha byl takřka neporazitelný. Áres ho ale donutil, dobít jeho rodné město Spartu. Kratos se však, ačkoliv chtěl nemohl tomu rozkazu vzepřít. Donutil ho dojít do domu prostého člověka ve Spartě. Když došel k domu dveře se rozlétli, ohně vzpláli a celá Sparta byla v plamenech. Kratos na rozkaz zabíjel, ale nemohl nic dělat, až uslyšel známý křik. Byl to křik jeho ženy a dcery jejichž krev byla na jeho rukou. Po dovršení svého otroctví přísahal olympskému bohu pomstu.
Za to, že ho připravil o vše co mu bylo drahé a udělal z něj netvora. Po propuštění svého válečníka vnikl Áres do Athén a drancoval toto město jako pomstu své sestře. Kratos od té doby kráčel v poušti kde mu silný vítr vháněl písek do tváře, když však znovu z nebe vyšlehlo světlo jako při válce z barbari. Chopil se svých dvou zbraní které vzpláli plamenem, namířil jimy k nebi a vyčkával co se stane, ale jeho obavy byly zbytečné. Byl to Zeus kdo k němu promlouval a v pozadí stáli jeho dva bratři Poseidom, Hádes a Athéna která slíbila