Stand-off annotation

Závěrečná slohová práce

Můj nejšťastnější den jsem zažil kdysi o prázdninách. Byl to nejkrásnější večer, jaký si jen dokážu představit. Seděl jsem před chalupou, u táboráku, na stoličce z březového kmenu, v temné letní noci, kdy je svěží vzduch naplněný vzdáleným houkáním sovy, která je přesto slyšet tak blízko a jasně, šuměním lesů, skrývajících kouzelné tajemství ve svých hlubokých houštinách a zahalujících svůj noční život, který musí být nádherný, pláštěm utkaným ze smrkových větví s hedvábnými jehličkami. Hřejivé praskání smoly planých haluzí doprovázelo pálivý oheň, který byl jedinou známkou pohybu v širé, spící krajině.