ps_033.09

ps_033.09

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vždycky tam ještě byli lidi , kteří tam měli děti , tak si tam vyhrály a na písku si stavěly různé hrady . Děti se tam vyřádily . U Černého moře byly vždycky delší vlny , takže se tam vyřádily , vydováděly jako třeba tady na té fotce . Po této stránce to tam nebylo špatné . Každopádně to bylo moře , to je pro organismus prospěšná záležitost : soli z moře na dýchání , pro pokožku a tak dále . Po této stránce bylo bezvadné . Sluníčko bylo pěkné , takže po této stránce ano . Ale na počasí bývalo lepší Bulharsko . V Rumunsku jsme třeba měli dva dni hezky , potom bylo dva dni špatné počasí , bouřky tam byly dost často . Lepší na počasí bývalo Bulharsko . Okolo Sozopolu , kam jsme jezdívali , jsme byli ubytovaní třeba i pod stany . Byly tam postavené velké stany . Anebo jsme tam bydleli v nějakých privátech . Na tehdejší dobu jsem samozřejmě říkal : " Zaplať Pánbůh . " Dneska by tam do takového ubytování nejel nikdo . My už dneska žijeme někde jinde a lidé si už zvykli na určitý standard , na určitý komfort . Tehdy v těch letech nic nebylo , tak byli lidé rádi , že něco je . Hotely v Rumunsku byly strašné . Ubytování a stravování , to byla hrůza . Rumuni dělali rádi barevné dorty . Byly to příšerné barvy : růžové , zelené , červené dorty , bylo to příšerně sladké . K obědu vám dali rýži a třeba křídla z nějakých jakoby kuřat . Jídlo tam bylo strašné . Když jsme ze začátku jezdili do Bulharska , bylo tam v krámech leccos k dostání . Byla šunka , všechno možné , maso tam bylo u řezníka běžně a ke konci už tam taky nebylo nic . Stály se fronty na všechno , obrovské fronty samozřejmě jako u nás . Přišly banány , tak se stála dvě hodiny fronta na banány , když bylo před Mikulášem , nebo na mandarinky . Dneska je všechno někde jinde a lidi si toho ještě neváží , to je to nejsmutnější . To je pravda . Ano , je to tak . Byla tehdy Šárka poprvé u moře ? Šárka byla v této době asi už podruhé u moře , předtím jsme určitě byli v Bulharsku . Šárka jezdila od svých čtyř let a Lucinka od svých dvou let . Ale jednou , když jí byl rok , jsme ji nechali u babičky , jeli jsme se Šárkou sami . Od svých dvou let už jezdila Lucinka pořád k moři . Pěkně vláčkem , na lehátko , sjela si z lehátka , na nočníček si sedla a pořád pěkně tam v kupátku . Děti byly zvyklé cestovat a byly spokojené . To je pěkné . My jsme se dětem maximálně věnovali . Každou zimu s nimi byla žena možná měsíc , možná i déle na Šumavě v Železné Rudě . Tam měla naše stanice ubytování Výhybku . Žena tam s nimi byla třeba čtrnáct dní vcelku , já jsem tam jel po noční za nimi . Když jsem šel do práce , tak jsem tam odtamtud odjel večer a ráno jsem šel do práce . Druhý den jsem se ráno za nimi vrátil . Děti tam byly třeba pět neděl , byly přes zimu na Šumavě na lyžičkách , na sáňkách . My jsme dětem věnovali maximum , co jsme mohli : moře , v zimě hory , pořád někde byly . Kolik je Šárce vlastně dneska let ? Šárce letos bude 34 a Lucince bude 31 . Jsou to už maličko starší dámy . Co dělají ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View