pk_143.01

pk_143.01

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Borůvky byly vždycky druhou polovinu srpna velmi hustě obsypány . Bylo to pro nás zvláštní , protože pocházíme ze středních Čech , konkrétně z Mělníka , kde kolem domova nebyl blízko les . Tady jsme byli na chalupě a mohli jsme ráno vstát a jít do lesa sbírat borůvky nebo hlavně hříbky . V době tam rostla strašná spousta hřibů , které postupně vymizely a dneska se zase trochu vrací . To bylo opravdu moc hezké . Konkrétně přijeli ti dva lidi , sestra mého švagra , to je ta blondýna vlevo , a ten pán , který tam stojí vedle mojí sestry , mám na to krásnou vzpomínku . Pracovali v Plzni a jeli část cesty vlakem . Vezli si s sebou kola vlakem a část cesty dodělávali na kolech . Zažili při tom mnoho strastí , protože ani jeden z nich nebyl zvyklý pravidelně jezdit . Dneska je to běžná věc , že dospělí lidé hodně jezdí na delší cesty na kolech , kdežto tehdy kolo sloužilo jako prostředek jenom dojet většinou do obchodu na nákup a na takové kratší cesty . Sloužilo spíš k praktickým věcem a ne tolik sportu , jako se dneska sportuje . Jak vypadá tato chalupa teď ? Tato chalupa vypadá pěkně . Je trošku opravená , protože ji od mojí sestry a švagra dostala neteř , která byla od naší další sestry . Byly jsme tři sestry . jsem byla nejmladší . Sestra , co tady stojí s pejskem , byla prostřední . Nejstarší sestra dceru , a ta tu chalupu . Chalupa je zachovalá , opravují ji a taky tam jezdí . Mají to poměrně daleko , protože jsou bytem západně od Prahy . Krkonoše jsou pro dosti vzdálená oblast , ale přesto tam rádi jezdí . Kdy jste tam byla naposledy vy ? Když my jsme tam byli , to je delší doba . Řekla bych , že je to možná nějakých deset nebo dvanáct let , protože máme svoji vlastní chatu . nám nezbývá čas , abychom jezdili na tuhletu chalupu , protože máme spoustu práce na svojí chatě . My se tam spíš rekreujeme , protože je to pro nás dopravně dosažitelnější . I když jezdíme svým autem , Krkonoše jsou pro nás poměrně daleko a hlavně máme na svojí chatě určité zázemí jak v sousedech , tak v blízkosti domova , dalo by se říct . Děkuji . Ano . Podíváme se na další fotku . Co vidíme tady ? To je fotka , kde je náš syn , který čepičku s proužky . Vedle je jeho kamarád , v těch letech , a kamarádka , což je ta v kostkovaném kabátku . Ti dva jsou děti mojí přítelkyně , která je mojí přítelkyní od první třídy obecné školy . Celý život se s přátelíme . Tyto děti si na sebe tak zvykly , i jejich děti na nás , náš syn na , na rodiče těchto chlapců , že se dodneška stýkáme . I ti mladí se tak trošku stýkají . ne tolik , protože život je rozhodil . Ale v této době to byli tři nerozluční přátelé , kteří věčně chodili spolu . Jakmile jsme se sešli , takhle se chytli a běželi a hráli si . Taky se stávalo , že se někdy jako děti poškorpili . My všichni dospělí jsme z toho měli ohromnou zábavu , protože v těchhle letech nebo za rok , za dva , ještě , když byli trošku větší , vždycky tvořili takový spolek . Oni tam byli dva , tak se spojili proti našemu klukovi . Když zase přišlo něco jiného , tak ti dva kluci , protože tamten malinký trošku povyrostl , takže byli od sebe o velmi malou velikost , se spojili proti holčičce . Vypadá tady trošku jak kluk , na ten šáteček . Nebo ti dva větší se spojili proti tomu malému , takže jsme v tom museli vždycky dělat pořádek . Jinak jsme chodili na výlety , hodně jsme s nimi jezdili do přírody . Jezdili jsme i na dovolené společně , pokud to šlo . Děti si spolu skutečně vyhrály a my rodiče jsme si navzájem dobře rozuměli . Jak říkám , byla moje kamarádka od začátku školy .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View