ml_036.08
ml_036.08
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vím
,
že
se
jim
daří
,
že
si
vydělají
slušné
peníze
.
I
když
nehrajou
hokej
,
tak
se
v
životě
dobře
uplatnili
.
Vídáte
kluky
,
i
když
hokej
nehrají
?
Ano
,
vídám
.
Někdy
mám
dojem
,
že
je
potkávám
všude
.
Vejdu
do
nemocnice
,
pan
doktor
je
bývalý
hokejista
,
můj
odchovanec
.
Přijdu
do
obchodu
,
šéfem
je
můj
bývalý
odchovanec
.
Zaplať
pánbůh
,
v
mém
věku
už
žádné
nepravosti
páchat
nemůžu
,
jinak
by
to
bylo
velice
složité
.
Mám
známé
opravdu
po
celé
republice
,
a
to
jenom
přes
hokej
.
To
je
pěkné
.
Jak
pro
koho
.
Byla
jsem
šťastná
.
Podíváme
se
na
další
fotku
?
Ano
.
Copak
máme
tady
?
To
je
ve
vojenském
můj
mladší
syn
Milan
,
který
narukoval
.
Ostříhali
mu
vlasy
,
předtím
byl
jako
mánička
.
Při
výcviku
se
mu
spálily
sluníčkem
uši
.
Jeho
dívka
a
já
mu
je
ošetřujeme
.
Byl
to
jediný
voják
v
republice
,
který
chtěl
na
vojnu
.
Se
svým
zdravotním
stavem
by
jít
nemusel
.
Já
jsem
právě
přes
hokej
,
přes
svoje
známosti
,
musela
znovu
vyvolat
takzvaný
"
falešný
odvod
"
,
aby
ho
odvedli
coby
chrabrého
vojína
.
Chtěl
být
PS
-
psovod
.
Strašně
toužil
po
zelené
čepici
,
tak
ji
měl
.
To
je
docela
legrace
.
Byla
to
legrace
.
Dneska
s
odstupem
času
je
to
úsměvné
,
když
pan
doktor
v
nemocnici
nevěděl
,
že
ho
pacient
poslouchá
.
Syn
musel
jít
na
přešetření
zdravotního
stavu
,
aby
napsali
.
.
.
Pardon
.
.
.
.
že
má
schopnost
vykonávat
službu
u
pohraniční
stráže
.
Vzal
si
týden
dovolené
,
kterou
strávil
ve
vojenské
nemocnici
v
Plzni
.
Ze
známosti
ho
tam
vyšetřovali
tak
,
aby
mu
napsali
,
že
je
schopen
a
bez
vady
.
Čekal
na
výtah
,
jel
na
rentgen
,
a
za
rohem
se
bavil
pan
doktor
se
svým
kolegou
.
Na
dotaz
kolegy
,
jak
se
má
,
pan
doktor
řekl
:
"
Ale
,
mám
tady
jednoho
vola
,
co
se
tlačí
na
vojnu
,
a
já
tady
s
ním
teď
musím
stepovat
.
"
Sloužil
tedy
u
pohraniční
stráže
?
Ano
.
Dva
roky
sloužil
na
hranicích
na
Folmavě
.
Myslím
si
,
že
záhy
poznal
,
že
není
všechno
zlato
,
co
se
třpytí
.
Bylo
to
ponaučení
pro
život
.
Jak
často
jezdil
domů
?
Musím
přiznat
,
že
jezdil
na
černo
.
Jeho
starší
bratr
byl
policista
.
Přijeli
jsme
na
útvar
,
kde
bylo
pásmo
,
a
tam
jsme
mladšího
syna
,
když
měl
vycházku
,
nasadili
do
našeho
auta
.
Za
zadní
okno
jsme
položili
policejní
čepici
a
odjeli
jsme
domů
do
Plzně
.
Tam
jsem
ho
celého
vyprala
,
napekla
buchty
,
nadělala
balík
.
Potom
jsme
ho
odvezli
,
aby
byl
na
půlnoc
u
útvaru
.
Takhle
jednou
za
čtrnáct
dní
probíhala
celá
dvouletá
vojna
našeho
syna
.
Myslím
si
,
že
nejvíc
jsme
se
angažovali
my
.
Vyprávěl
vám
nějaké
zážitky
z
vojny
?
Pochopitelně
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View