lk_944.02

lk_944.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Co nám řeknete o manželovi , kdo to byl ? Můj muž byl báňský inženýr , ale pracoval na ministerstvu paliv a energetiky . Byl občas i na šachtě , ale vždycky jenom proto , že nechtěl do toho prostředí vést rodinu . Někdy byl v Mostě , ale více méně bydlel tady s námi . Pracoval na ministerstvu a pak pracoval ve výzkumném ústavu . V roce 1949 se nám narodila první dcera , v roce 1950 se nám narodila druhá dcera . Oba jsme byli ze třech dětí . Když jsme se brali , říkali jsme , že chceme aspoň tři děti . Můj muž ale ztratil odvahu a říkal , že tři holky by bylo příliš . Jak je vidět , nemáme prý naději , abychom měli syna , tak jsme na těch dvou holkách skončili . Mezitím , dokud byly děti malé , jsem byla doma . Když jsem se vdala , zůstala jsem doma v Klánovicích . Manžel nechtěl , abych dojížděla do Prahy a taky to při malých dětech nešlo . Máma má děti vychovávat . Když trochu odrostly , nastoupila jsem v roce 1955 do výzkumného a šlechtitelského ústavu zemědělského v Klánovicích . K zemědělství jsem pořád inklinovala a chtěla to dělat . Dělala jsem tam trochu přes půl roku a mezitím se uvolnilo místo asistentky přímo na šlechtitelské stanici ve Stupici . Říkala jsem : " Radši bych ale šla do provozu , protože mě administrativa nebaví . " Přešla jsem do provozu a kromě toho jsem šla dálkově studovat zemědělskou školu . Udělala jsem si maturitu na zemědělské škole a zůstala jsem pracovat v šlechtitelské stanici prakticky až do důchodu . Co vaše děti , dcery ? Normálně vyrůstaly spokojeně v Klánovicích . Starší dcera má fakultu tělesné výchovy a sportu , odmalička inklinovala ke sportu . Můj muž byl taky velký sportovec , hrál ještě za studií závodně hokej a fotbal za reálku Tábor . Podporoval ji v tom a měla to jako svoje veliké hoby . Od školních let jsme s ní neměli potíže , dělala lyžování , atletiku a všechen volný čas trávila sportem . Nakonec šla studovat tu fakultu . U mladší po vyjítí základní školy nastal problém , co dál . Neměla takovou ctižádost jako ta starší , ale přece jenom jsme chtěli , aby nějakou školu vystudovala . Říkala : " Mám ráda malé děti , chci dělat dětskou zdravotní sestru . " Protože můj švagr byl lékař a moje sestra byla zdravotní sestra , tak jsme říkali : " Dobře , vystuduj si to . " Byli bychom bývali radši , kdyby dělala gymnázium a medicínu , ale říkala : " Ne , to nechci . " Byla parádnice , víc ji bavilo bavit se s klukama nežli studovat . Ta starší byla cílevědomá a měla velikou ctižádost , chtěla být vždycky první , kdežto tahle malá ne Udělala si zdravotní školu a dělala zdravotní sestru . Vdala se jako první , vzala si Josefa Salače , byl to strojní inženýr . Jeho otec byl řezník v Kostelci nad Labem , postavili si . . . Ještě chci říct , že když moje maminka prodala domek na Nové Sibřině v Újezdě , zůstala jí ještě zahrada . Ještě jsme měli tedy jednu ovocnou zahradu , která nám zůstala a kterou dala babička Evě , mojí dceři , když se vdala . Za pomoci kosteleckého dědečka , který byl strašně energický pán a všechno pořád organizoval , si na té parcele postavili dům . Byl pro to , aby měli vlastní . Takže bydlí v Újezdě nad Lesy , asi deset minut ode mě . Na té zahradě si postavili dům . Má dva syny , Dalibora a Josefa . Dalibor šel na dráhu dědečka řezníka , vystudoval průmyslovou školu technologie masa . Po roce 1989 dostali v restituci zpátky řeznictví , které dědečkovi Salačovi v roce 1948 po válce sebrali . Jeho otec mu ho pomohl zrestaurovat a dělá řezníka v Kostelci nad Labem . Mladší syn Josef studuje ekonomiku . Ještě je svobodný ? Ještě je svobodný , ale Dalibor je taky svobodný .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View