lk_713.03

lk_713.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ten náklaďák , korba byla celá vyložená novinami . Vezli nás v lágru pár metrů do nějaké budovy nemocnice , tam byly nad sebou železné postele , kde nás uložili . Chodila lékařka , několik lékařů , sestry , všichni byli z řad vězňů a dělali prohlídky . Nevím , jestli tam byl rentgen , asi nebyl . Zjistili mi , že mám vodu deset centimetrů pod srdcem . Byla jsem nateklá , a kdyby to ještě kousek postupovalo , tak by byl samovolný konec i bez plynu . Nesměla jsem se hýbat , musela jsem ležet . Dostaly jsme jíst , nevím kolik , ale vím , že jsme se po dlouhé době najedly . Nosili mi to do postele , bylo to čisté , směly jsme mluvit , úplná fantazie . Vedle mě nebo nade mnou , nevím , ležela jedna Maďarka , která uměla nádherně zpívat . I esesačky chodily poslouchat , strašně krásně zpívala . Každý měl svoji postel , vždy dvě železné postele byly nahoře spojené a dvě dole . Pak tam byla jedna lékařka , byla to ta Maďarka , co zpívala , nebo to byla ta dcera . Byla tam lékařka , Maďarka , s dvěma dcerami . Teď nevím , která byla která . Ostatním se dařilo celkem dobře , všechno mně vždycky nosili a podávali , abych nemusela chodit , kbelík stál u postele . Najednou začaly nálety a my jsme jenom viděly , jak to lítá . Barák , který měli esesáci , to jsme věděli , dostal zásah . Od toho dne , když byly nálety , chodily esesačky k nám do baráku . Zřejmě od spojenců bylo zmapované , kde bydlí Němci a kde jsou vězni . Jestli tam bylo víc nemocnic nebo jestli to byl zajatecký nebo vězeňský tábor , jsem se nedozvěděla . Z budovy jsem se ven nedostala a nikdo nám nic neřekl . Kdo chtěl , toho dokonce ostříhali . Prohlédli nás , skoro každý měl nějakou vešku . Já jsem neměla , ale sama jsem si řekla , ať mě ostříhají . Měla jsem strach , že zase dostanu vši , ať to po mně radši neleze , radši ať jsem holá . Nebylo to úplně , ale na malého ježka . Každou chvíli bylo v dálce slyšet nějaké střílení . Řekla jsem : " Fronta se blíží ! " Pár se nás domluvilo , že už jinam nepůjdeme . Poschováváme se a počkáme , jestli přijdou Američani , Rusové , Angličani , Francouzi , kdokoliv mimo Němců . Jenže to nevyšlo . Nemohla jsem ještě chodit . Když byl nálet , seskočila jsem z postele dolu a byla jsem dole na zemi , srdce nesrdce . Pak to šlo ale rychle . Domluvily jsme se , že si zjistíme , kde mají potraviny a tak dále , že tam pár dnů nebo pár týdnů vydržíme . Jenže najednou byl nástup , posadili nás do elegantních , musím podotknout , elegantních autobusů a jely jsme . Nebyla naděje se někde schovat . Jely jsme na jakési nádraží a tam nás naložili do dobytčáku . Bergen - Bersen , Braunschweiglich Stadt Ano , jsme na konci , už se můžete těšit . Naložili nás do otevřených dobytčáků bez střechy . Byl březen , duben ? Březen . Ano , březen , konec března . V každém vagóně seděli po straně na . . . Takhle je vagón , tady byl jakýsi východ . Tam v každém vagónu seděli nahoře dva esesáci , vždycky jsme si řikali , kdyby tak vypadli . To bylo už aranžované od červeného kříže , dostaly jsme v lahvích nebo plechovkách velké množství červené řepy jako salát nebo něco takového . Ohromné , trochu jsem se bála na prázdný žaludek , aby se něco nestalo .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View