lk_016.03

lk_016.03

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kde jste tehdy bydleli ? Bydleli jsme v Rokycanech . Pamatuji si , že rodiče ještě před válkou v roce 1938 koupili rodinný domek , takže jsme bydleli v rodinném domku . Protože bylo tehdy velice potřebné dělat opravu , opravovali jsme dům za války , aby bylo bydlení snadnější . Dělali jsme tam různé úpravy , zaváděli jsme vodu a po válce pak i plyn , takže pořád bylo dost práce na vlastním domě . Máte nějakou vzpomínku z let války ? Mám . Pamatuji si , že jsme byli ještě při návštěvě měšťanské školy povoláni , abychom uklízeli sníh . Tehdy byla v roce 1943 veliká kalamita a napadalo v Rokycanech asi metr sněhu . Další vzpomínkou z let války je to , jak jsme celá parta jezdili do učení . Nikde se nesmělo na veřejnosti svítit , bylo zatemnění . Taktéž vlaky jezdily úplně po tmě . V Ejpovicích bylo vybudované hnízdo světlometu , které obsluhovaly Němky , které měly tak sedmnáct , osmnáct let . Toto byla jejich válečná činnost . Takže to jsou dvě věci . Ta doba byla velice krušná z toho pohledu , že jsem ráno jezdil vlakem po sedmé hodině a domů jsem se vracel v půl osmé . Tak dlouho to trvalo , takže podzim nebo zimu jsme strávili doma po tmě . Po tmě jsem ráno šel na vlak a po tmě jsem se vracel . To muselo být těžké . Však jsme byli mladí . Ale problém byl , že ke konci roku 1944 . . . Za války se nesmělo tancovat , ale byly povolené taneční kurzy . Musel jsem , abych to vůbec stačil , vždycky v den , kdy byla taneční výuka , chodit do učení ve večerních šatech . Co ti ostatní na fotce , sešli jste se ještě po válce ? Dodnes tam fůra lidí bydlí a samozřejmě se zdravíme , navštěvujeme , popovídáme si . Je zajímavé , když se na to teď dívám , že fůra , lépe řečeno pět jich odešlo , nejsou mezi námi . Kteří to jsou ? Je to ten chlapec s čákou na hlavě , jmenoval se Zdeněk Brániš a ten , co obsluhuje dělo , co je za hlavního , Bendík . Pak byl kapitánem nebo majorem v naší armádě . Napravo od děla , ten co v ruce granát , je Provazník a ten také není živ . Ostatní normálně poznávám podle jména . Vzadu byla další část sokolské akademie v roce 1938 , kde naši hoši představovali zase letectvo . Jsou tam s letadlem , je vidět jenom maketa ocasu letadla . Pořád jste ještě v Sokolu ? jsem pak začal pracovat v Junáku , ve skautu . Moje žena je , samozřejmě po přestávce ve válce a i pak po roce 1948 , kdy Sokol byl a nebyl , v současné době v Sokolu a zúčastnila se minulého sletu . To je zajímavé . Kdy jste začal skautovat ? Skautovat jsem začal hned po druhé světové válce v roce 1945 . Tvořili jsme družinu , která byla sestavená z nás muzikantů . Protože jsme měli rytmickou skupinu , tak jsme celá muzikantská parta přešla jako družina tygrů do střediska rokycanských skautů . Vídáte se dodnes ? Ano , dodnes máme každý týden středeční schůzky . Kde ? V Rokycanech ve skautském domově . Po roce 1945 jsme se zúčastnili , sice nám bylo sedmnáct , pomocných prácí . Pomáhali jsme . Nyní , po roce 1989 jsme vlastnoručně stavěli skautský domov a dvě klubovny . Jednu pro světlušky , to jsou mladší členky skautu i předškolního věku a další srub byl věnován mladším skautům též předškolního věku . Vlastní skautský domov je sroubený dům , který i společenský sál .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View