jv_133.07

jv_133.07

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

I když na ministerstvu jsem se na něj taky nedostala , protože pak bylo všecko podmíněné vstupem do strany a jsem ve straně nebyla . Vždycky , když se uvolnilo dobré místo , dostalo ho nějaké děvče , které mělo maturitu a bylo ve straně . Začalo to rozčilovat . V době jsem si dokončila studium . Víceméně jsem si dělala dálkově gymnázium s maturitou . Po maturitě jsem hned přišla do jiného stavu . Další rok se mi narodil syn Libor . Tohle je vítání občánků . To mu bylo půl roku . Na fotografii jsou samé půlroční děti . Můj syn byl v době hrozný cvalík , tlusťoučké dítě , které pak ale chozením rapidně zhublo . Pak byl spíš hubený . Jenom v době byl hodně tlustý . Na vítání občánků mám hezké vzpomínky . Každá máma pozorovala , co její dítě dělá . Hrozně se divil všem lampičkám , které tam viděl . Bylo to takové hezké odpoledne , kdy nové občánky vítali z Národního výboru . Dostali jsme tenkrát kytku a nějaký papír , který mám tamhle u kabelky . Myslím , že děti nic jiného nedostaly , jenom uvítání s květinou . Kolik máte dětí ? Mám jenom jednoho syna Libora , kterému dneska je asi 35 let . Žádné další dítě jsem si nepořídila , protože jsem také nebyla úplně nejmladší , když se mi narodil . Pomáhal vám někdo se o něj starat ? Ani ne . V době jsem rodiče neměla a manželovi rodiče byli trošku zvláštní . Zvlášť teda tatínkova maminka , která děti vůbec nemusela . Byla by asi nejradši , kdybychom nikdy žádné děti neměli . Byla to docela zvláštní žena v tom , že nerada doma něco dělala , nerada prala a nerada se o něco starala . Tchán byl ten , který chtěl vidět svého vnoučka . Nikdo k nám po narození syna nepřišel . Žádná slavnost se u nás po narození syna nekonala jako v ostatních rodinách . My dva jsme byli úplně sami z toho důvodu , že tchyni to opravdu vůbec nezajímalo . Na popud tchána , který svoji manželku donutil , že nás šli navštívit , viděli svého vnoučka , mého syna , asi v sedmi měsících . Takže mně s ním absolutně nikdo nepomáhal . Můj muž trochu . Ale zjistila jsem , že taky nebyl typ muže , který by se na děti strašně těšil . Byl spíš takový bezradný , když se nám syn narodil . Snad měl radost , že se mu narodil syn . Ale jinak noční brečení dítěte . . . Nevěděl si s ním moc rady jako s miminkem , co by s ním dělal . Spíš asi čekal , že to bude lepší , vyroste . To je smutné . Je . jsem před tím taky žádný moc radostný život neměla . Odkud je tato fotka ? Tohle je fotografie , myslím , ze Špindlerova Mlýna , z Medvědína . Můj syn byl větší . Na Ministerstvu národní obrany nebyl problém každý rok jet na nějakou dovolenou . Ty dovolené byly opravdu fantastické Hrozně ráda na to vzpomínám , protože ty vojenské ubytovny byly velice levné , velice pěkné a bylo tam dobré jídlo .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View