jg_774.01

jg_774.01

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Vždycky to trvalo dva , tři měsíce . I se mi špatně dýchalo , protože je to dost bolestivé . Páteř mi srovnal , byla jsem šťastná . Řekla jsem : " Pane primáři , vždycky bych sem přijela . " Říkal mi : " Paní Hrbková , ale to se smí dělat jen jednou v životě . " Zeptala jsem se ho , jestli bych tam mohla ještě někdy přijet . Povídá , že mi to nemůže slíbit , že to nemůže zařídit a že asi těžko . Byli tam hlavně obrnáři a děti . Měla jsem tam být původně osm neděl , ale v tu dobu se mi ženil syn a měla jsem rozešité svatební šaty pro nevěstu . Tenkrát bylo moderní plizé , ale trvalo dlouho , než to zplizovali . Pan primář mi řekl : " Pustím vás na tři dny na propustku domů na svatbu a vy se sem vrátíte na další čtyři neděle . " Povídala jsem : " Nestihnu udělat svatební šaty . " Dodneška je mi líto , že jsem to musela zkrátit o čtyři neděle . Od doby každý dostává lázně , ale ani náhodou . Nevím , jestli to neumím nebo . . . Dostala jste někdy nějakou kompenzaci za to , že jste byla v Terezíně ? Teď . teď , předtím nikdy ? Nikdy . Osvědčení 255 jsem dostala za dlouho , v roce 1974 . Do důchodu jsem šla s 1 140 korunami . Důchody se zvyšovaly každý rok o stovku , takže jsem šla do důchodu a měla jsem 1 340 korun . Dneska ho mám pochopitelně vyšší . Teď , jak bylo odškodňování , jsem si to zařídila , manžel se mnou všude jezdil . Potom zavolali , že jako sirotek mám nárok ještě na 100 000 . Nevěřila jsem tomu , tak mi poslali ústřižek v dopise . Řekla jsem : " Dobře . Taky jste všichni postižení , nemocní , " ani jsem s tím nepočítala , " tak to dostanete vy , děti . " Když to přišlo , tak jsem to rozdělila mezi děti . Nechala jsem si asi 53 600 , které jsem dostala . Vypočítali to přesně na měsíce . Setkala jste se ještě někdy po válce s projevy antisemitismu vůči vám ? Vůči mně ani ne . Upřímně řečeno , do Rakouska jsem se nebála jezdit , poprvé jsem tam byla v roce 1957 . Pamatuju si , že jsem musela rok dozadu zaplatit udržovací známky ROH , aby mi mohli dát povolení . Jinak bych se tam nedostala . To bylo snad poprvé , když jsem vstoupila do ROH . Mám sestřenici v Německu , je teď velmi nemocná , na jaře bude 84 let . Jela jsem tam v roce 1965 a cítila jsem se tam hrozně nejistá . Pořád jsem měla strach , že někde chytnou . Vždycky , když jsem překročila hranice , byla jsem tam dvakrát , tak jsem si od plic oddechla . Na cestování dvakrát nejsem , a protože mám potíže nejvíc s močovodem , jezdím většinou vlakem . Jsem hrozně vděčná aspoň za to , že máme legitimace , i když na našich hranice je to zadarmo nebo se s IC platí jen 36 korun . Zato v Německu nebo v Rakousku jsou ceny hrozné . Dobře . Kdybyste chtěla do budoucnosti něco vzkázat , zhodnotit , co jste prožila , a varovat před tím ostatní , co byste řekla ? Nevím , co bych na to měla říct . Nevím , jestli je to vhodné , ale jak jsem vám řekla , začala jsem zkoumat bibli . Hodně mně to pomáhá , protože jsou tam židovské dějiny a naděje pro celé lidstvo . Ježíš Kristus byl na zemi jako člověk a zemřel jako mesiáš .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View