hs_104.05

hs_104.05

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
On jel z Cukráku honem domů , tam vzal autíčko . Měl ho na příděl , přidělené . Tenkrát se dávaly Oktávie . Byla tady nějaká dodávka anglického Hillmanu , to on si vybral . Naložil věci do auta . Věděl , jak by to se ženou dopadlo , že by mě rodiče nechtěli pustit a bylo by to zdržování . Musel jednat rychle , aby předejel vstup ruských vojsk , aby se dostal za západní hranice . Dokonce na čas zůstal v Německu , našel si tam práci u Rohde Schwarz . To byla firma . Byl tam taky ve výzkumu , pracoval tam . Svezla jsem tam i jeho maminku , byly jsme se tam podívat . Ještě jsem tam asi dvakrát byla , jenže jsem pak zjistila , že tam má taky nějakou přítelkyni . Tak nějak to pomalu po sedmnácti letech odeznívalo , už to nebylo to , co dřív . Ještě jsem mu na ministerstvu zahraničí vyběhala , aby to měl povolené jako jednoroční stáž . Jelikož to od srpna do roka nezvládl , ještě jsem vyběhala , aby to bylo prodloužené do konce roku 1969 , aby tam byl jako oficiálně a nebyl nijak postižený , až se vrátí . Pak pokračoval v Tesle . Myslím , že to byl pro podnik i přínos , když se vrátil ze západu . Nevím , jestli vůbec žije . Maminka mu zemřela . Bydlel na Spořilově . Měli taky rodinný domek . Tatínek mu zemřel už v roce 1945 . Maminka ho taky sama dala na vysokou školu , tu elektrotechnickou . Domek pak byl prázdný . Teďka nedávno jsme se s Angličany , když po letech přijeli , sešli . On měl bohužel dvakrát boreliózu , takže skončil o berlích . Ale přesto ušel přes Prahu moc a moc kilometrů . Potom vždycky chodili ke mně posedět . Uvařila jsem a všechny je pohostila . Ti Angličani byli šetrní , takže vždycky bydleli v nějakém kempu . Většinou bydleli v počernickém autokempu . Když tu byli naposled , velmi jsem stonala , nezvládala jsem je hostit . Měl je poblíž - na Praze 4 u Šeberáku . Tam byli . Nevím , co se stalo . Od té doby to umlklo , už se nestýkáme . Ale mám památky a moře vzpomínek . Dneska už jsem v takových letech , že už o návštěvy nějak ani nestojím . Už bych to , co jsem pro ně tenkrát všechno dělala , nezvládla . Podíváme se na další fotku . Ano . Kdo je na té fotce ? To je ten kolega , s kterým jsme , jak říkám , jezdili hlavně hodně na vodu . Sjížděli jsme různé řeky . Na jaře při velké vodě jsme sjížděli Sázavu . Nechtěla jsem sjet splav , tak jsem vysedla nad ním . On to teda sjel , počkal na mě dole . Nasedla jsem . Vzal to nejdřív vodorovně , pak teprv zahnul po proudu dolů a dostal se blízko padající vody . Byli jsme myslím pouze na nafukovacím kajaku , který byl vratký , lehký .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View