hs_030.06
hs_030.06
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Měla
jsem
čtyřicítky
horečky
.
Ještěže
mi
sousedky
chodily
děti
opatrovat
,
protože
dcera
byla
opravdu
maličká
.
To
muselo
být
těžké
.
Bylo
to
těžké
,
byla
to
opravdu
těžká
doba
.
Ptala
jste
se
na
to
,
jestli
mi
muž
něco
říkal
nebo
neříkal
.
Kde
máme
muže
,
na
jakém
cvičení
a
kdy
se
vrátí
,
jsme
se
dověděly
ve
městě
,
když
jsme
šly
ráno
pro
mléko
.
Některá
z
žen
to
prostě
vždycky
dokázala
na
tom
muži
vytáhnout
,
někde
se
to
prořeklo
a
takhle
jsme
se
to
vždycky
dověděly
.
Když
jsem
to
potom
říkala
muži
,
vždycky
se
hrozně
divil
,
že
to
není
možné
,
kdo
mně
to
řekl
,
jak
mi
to
řekl
.
Říkám
:
"
Nic
nevyzvídej
.
Byla
jsem
ráda
,
že
aspoň
vím
,
kde
jsi
.
"
Podíváme
se
na
další
,
nebo
chcete
ještě
něco
dodat
?
Ne
,
dejte
ještě
další
obrázek
,
ať
je
všechny
projdem
.
Co
je
tady
?
To
je
moje
dcerka
,
když
se
mně
narodila
,
to
jsem
já
s
ní
.
To
je
naše
Janička
.
Měla
peřinku
,
měla
tenkrát
nevyvinutý
nějaký
kloubeček
.
Asi
na
dva
měsíce
jí
tehdy
dali
peřinku
.
Dlouho
to
nenosila
,
měla
to
v
pořádku
.
To
už
je
z
doby
,
když
jsme
byli
spolu
a
když
jsme
bydleli
v
Domažlicích
.
Je
druhá
,
staršího
jsem
měla
chlapce
,
byl
o
rok
starší
.
Toto
je
moje
malá
dcera
.
Kdy
se
Jana
narodila
?
Jana
se
narodila
v
roce
1957
.
To
už
jsem
neměla
ani
tatínka
.
Tatínek
zemřel
v
roce
1956
a
Jana
se
narodila
v
červnu
1957
.
Dneska
mi
sem
zrovna
přivezla
.
.
.
Dneska
už
je
máma
od
dvou
dospělých
děvčat
.
Tehdy
to
bylo
takovéhle
krásné
miminko
.
Jak
se
jmenuje
váš
syn
?
Po
tátovi
Ladislav
.
Janička
byla
po
dědečkovi
,
po
manželově
otci
,
to
byl
Jan
.
Manžel
chtěl
mít
taky
Janičku
,
tak
jsme
měli
Janičku
.
Já
byla
ráda
,
že
není
Jindřiška
.
Říkala
jsem
:
"
Měla
bys
dlouhé
jméno
a
Jana
je
krásné
jméno
.
"
Kde
je
vyfocené
tohle
?
Tohle
je
asi
zřejmě
v
parku
,
vidím
tam
vzadu
nějaké
stromy
.
Tehdy
ještě
byla
v
Domažlicích
přímo
v
parku
naproti
staré
nemocnici
zvířátka
,
byli
tam
i
medvědi
.
Bylo
tam
plno
zvířátek
,
tak
jsme
tam
vždycky
chodívali
s
dětmi
.
Náš
tatínek
nás
vždycky
vyfotil
asi
z
obyčejného
foťáčku
.
Tam
jste
chodívali
na
procházky
?
Tam
jsme
chodívali
na
procházky
a
podívat
se
na
zvířátka
.
Tehdy
jsem
tam
prakticky
nikoho
neznala
,
přišla
jsem
z
Plzně
a
nikde
nikdo
.
Potom
jsme
se
daly
dohromady
s
ženskými
,
co
měly
taky
muže
vojáka
,
potom
to
šlo
.
Ze
začátku
,
když
byly
děti
maličké
,
jste
se
musela
věnovat
díťátkům
,
takže
žádné
velké
kamarádšofty
člověk
neměl
.
Vždycky
jsme
čekávaly
,
až
manžel
přijde
z
vojny
,
až
přijde
domů
.
Muži
šli
ráno
v
osm
hodin
,
někdy
se
vrátili
kolem
jedné
hodiny
na
oběd
,
někdy
ne
.
Potom
večer
jsem
taky
nevěděla
:
přijde
domů
,
nepřijde
domů
,
jak
to
bude
.
Vždycky
jsme
se
šli
podívat
do
parku
,
potom
ke
kasárnům
,
jestli
už
náhodou
nejde
,
aby
šel
aspoň
s
námi
domů
,
abychom
ho
aspoň
trošičku
,
maličko
užili
.
Tenkrát
byla
pro
nás
opravdu
vysloveně
krásná
doba
,
protože
jsme
byli
mladí
,
zdraví
.
Ale
byly
jsme
věčně
samy
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View