hg_973.02

hg_973.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ano , předválečný emigrant . Jmenoval se Pavel Gutman , aby bylo jasno . Byl taky Žid ? Byl Žid , který pak odešel do Izraele . Už bohužel nežije , byl to báječný člověk . Potom byl v armádě , ve stejné rotě jako já . Zavedl mě k vedoucímu pekárny . Vysvětlil mi , vůbec jsem neměl ponětí , co to je žitná mouka , co to je pšeničná mouka a tak dále . Hrozně rychle jsem se zapracoval . Nejenom že jsem vydával mouku a vedl tam lístkovnici a kartotéku , ale musel jsem taky o každé šichtě vypracovat statistiku , kolik bylo vydáno mouky a kolik bochníků chleba se upeklo a kolik housek se upeklo , jaké byly ztráty a kolik tam do toho bylo dáno vody a já nevím co . Takovou statistiku , takový výkaz , to všechno jsem měl na starosti , Mělo to jednu fantastickou výhodu , že jsem nemohl trpět hladem , když jsem dělal v pekárně . To mělo ohromnou výhodu , to je k nedocenění že ? Kolikrát jsem si vzal ještě taky něco s sebou , což bylo zakázané , ale víte . . . Našel jsem si tam , taky pomocí Pavla , podnájem , takový primitivní , kde jsem to měl se snídaní u nějaké židovské rodiny . Byli to velmi slušní lidi . Byl jsem víceméně z toho nejhoršího venku . Měl jsem práci , byl jsem ubytovaný . Plat sice nebyl horentní , ale když si člověk vezme , že se v té pekárně najedl , tak to nějak vycházelo . Nebylo to samozřejmě tolik , abych si mohl kupovat každou chvilku nové boty nebo sako . K holému skromnému životu , sem tam si někdy zajít do kina , to nějak vycházelo . To znamená , že jste pořád měl na sobě oděv , obuv a prádlo ještě ze Špilberka ? Všechno ještě z domu . Ano , to bylo vybavení na zimu , hodilo se , protože jsem tam přišel . . . Ve spodním prádle už jste chodil asi dva měsíce nebo ještě dýl . Měl jsem několikero spodního prádla , takhle to myslíte , pak mi domácí prádlo praly . To jsou takové detaily . Určitě jsem nechodil zavšivený a zablešený , tam ještě ne . Později ano . Čas utíkal , řekl bych , byly to doby mírové . Dokonce fungovala korespondence s rodinou , s rodiči , fungovala i korespondence s mojí dívkou , kterou jsem tam měl . Všechno to fungovalo , člověk se těšil , že sem tam dostane nějakou zprávu . Psal jsem , že se mám báječně . Oni psali a lhali jako já , že se mají taky báječně . Asi to znáte , jak taková písma vypadají . Sestry mi psaly a podobně . Nevím , co bych ještě o tom . . . Vím , že jsem se tam už tehdy seznámil s určitým náznakem krutosti . To je epizoda , kdy jsem opravdu vděčný jedné ruské ženě . To byl první případ . Jednoho krásného dne jsem dostal obsílku , že se mám dostavit zase na NKVD . Chtěl jste se zmínit o nějaké historce o krutosti . Ano , to hned povím . Už na to jdu . A ještě povězte historku s ruským ředitelem . To taky , jedno po druhém . Dobře , vezmeme tu krutost řeknu to velmi krátce . Jedna krutost spočívala v tom , že nějaký mladý kluk , asi sedmnáctiletý , ukradl v pekárně pekařské tričko , součást pekařské uniformy . Načapali ho , byl uspořádán veřejný soud , muselo se zůčastnit asi půl města . Chudák vyfasoval sedm roků za tričko .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View