hg_973.01
hg_973.01
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Potom
už
jsem
trošku
uměl
,
za
čtrnáct
dní
se
člověk
asi
trošku
zdokonalil
,
tak
jsem
měl
čtrnáct
dní
takový
lenivý
život
.
Skutečně
jsem
tam
přišel
a
vyplnil
jsem
tu
žádost
a
během
dalších
asi
čtrnácti
dnů
jsem
dostal
takovou
zelenou
knížečku
.
Přeloženo
do
češtiny
se
jmenovala
"
Povolení
k
pobytu
pro
osoby
bez
státní
příslušnosti
"
.
Už
tehdy
totiž
neuznávali
Československo
,
v
důsledku
té
smlouvy
jakoby
Československo
vypadlo
z
mapy
a
byli
jsme
považováni
za
lidi
bez
občanství
.
Proto
nám
to
dali
.
Výhodu
to
mělo
tu
,
že
to
byla
podmínka
k
nastoupení
nějakého
zaměstnání
,
museli
jste
jít
někam
pracovat
pochopitelně
.
Do
té
doby
jste
pořád
žili
z
milodarů
?
Žili
jsme
víceméně
z
humanitární
podpory
,
pochopitelně
.
Ještě
jeden
malý
dotaz
.
Říkal
jste
,
že
vás
tam
také
podporovaly
židovské
rodiny
.
Ano
.
Ty
ovšem
většinou
mluvily
jidiš
,
že
ano
?
Mluvili
jidiš
,
ale
uměli
i
německy
.
S
těmi
jste
tedy
konverzoval
v
jazyce
vám
známém
?
Potom
jsem
už
rozuměl
i
polsky
a
tak
dále
,
to
není
takový
problém
.
Když
se
člověk
dostane
do
takové
situace
,
tak
dokáže
divy
.
Dnes
bych
to
třeba
neuměl
,
tehdy
,
když
mně
bylo
devatenáct
roků
,
tak
člověk
dokázal
divy
.
Nemohu
si
pomoct
.
Takže
jste
mohl
hledat
zaměstnání
?
Teď
jsem
mohl
hledat
zaměstnání
.
Situace
byla
asi
taková
,
že
jsem
nebyl
ničím
vyučen
.
Měl
jsem
maturitu
,
která
je
víceméně
výchozím
bodem
pro
vysokou
školu
.
Není
žádnou
kvalifikací
sama
o
sobě
.
Nebyl
jsem
žádný
účetní
,
nebyl
jsem
ničím
.
Byl
jsem
mladý
člověk
,
který
nic
neuměl
,
a
jak
se
tedy
měl
živit
?
Samozřejmě
jsem
nechtěl
dělat
nosiče
na
nádraží
nebo
něco
takového
,
tak
jsem
za
krátkou
dobu
přišel
na
to
,
že
ve
Lvově
není
šance
.
Někdo
mně
dobře
poradil
.
Povídá
:
"
Sedni
si
na
vlak
a
jeď
do
Bolechova
.
Tam
už
nějací
naši
lidi
psali
,
že
se
tam
uchytli
a
že
tam
je
možnost
.
"
Bolechov
je
malé
město
,
možná
10 000
,
15 000
obyvatel
,
které
leží
jižně
od
Lvova
,
přibližně
nějakých
padesát
kilometrů
,
nemohu
to
odhadnout
přesně
.
Poslechl
jsem
a
vydal
se
do
Bolechova
.
Přijel
jsem
do
Bolechova
někdy
z
rána
,
kolem
osmé
hodiny
,
a
moje
první
cesta
byla
do
nějaké
stolovaja
,
to
je
restaurace
.
Dal
jsem
si
polívku
,
protože
jsem
byl
vyhladovělý
,
a
tam
byla
polská
obsluha
.
Nějak
jsem
se
zamotal
v
objednávce
a
u
sousedního
stolu
seděl
jeden
mladý
člověk
,
o
něco
starší
,
tak
25letý
.
Koukal
po
mně
a
potom
vstal
a
povídá
:
"
Že
ty
jsi
Čech
?
"
Povídám
:
"
Ano
.
"
"
Co
tady
děláš
?
"
Povídám
:
"
Poslali
mě
sem
,
že
bych
prý
tady
mohl
najít
práci
.
"
Povídá
:
"
Máš
štěstí
,
tady
najdeš
práci
.
Dělám
v
nějakém
potravinářském
družstvu
,
"
povídá
mně
,
"
kde
je
ředitelem
nějaký
Rus
z
Moskvy
a
hrozně
trpí
na
Čechy
.
"
Vzal
mě
hned
s
sebou
a
zavedl
mě
do
kanceláře
ředitele
toho
družstva
.
Byl
to
velmi
krásný
,
vysoký
,
štíhlý
,
statný
člověk
,
takový
kozácký
typ
,
a
jmenoval
se
Vilgelmskij
.
Vilgelmskij
se
jmenoval
.
Vyposlechl
moji
historku
a
povídá
:
"
Právě
jsem
vyhodil
skladníka
,
kradl
v
pekárně
.
Potřeboval
bych
tam
nového
skladníka
.
"
Můj
kumpán
se
jmenoval
Pavel
,
dělal
u
firmy
účetního
.
Povídá
Pavlovi
:
"
Pavle
,
vem
toho
mladýho
člověka
a
zaveď
ho
k
tomu
vedoucímu
pekárny
,
ať
ho
tam
přijmou
jako
skladníka
.
Pavel
byl
taky
emigrant
v
této
době
nebo
už
z
dřívějška
?
Ne
,
byl
emigrant
z
dřívějška
Předválečný
,
ano
?
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View