hg_028.10

hg_028.10

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Vyšívala ho právě Libušky maminka , jak jí zemřela dcera . Vyšívala jí ten kroj a potom mi ho na máje půjčila . Tento vlevo je plzeňský kroj . To znáte , to je s holubicí . To je moje kamarádka , všechna léta jsme spolu kamarádily . Její syn si vzal mojí nejstarší dceru , tak jsme doteďka kamarádky a doteďka se skoro obden vidíme . Ona bydlí taky u nás v Útušicích . Jak se jmenuje ? Je to Miloslava , taky Miluška . Její muž byl Miloslav , můj muž je Miloslav . Údajně měla jít mé nejmladší dceři za kmotru , jenomže jsme to nikdy neuskutečnily . Ale slavili jsme to , náušnice jí koupila . Naše děvčata neměla hned náušnice , protože jsme řekli : " To není důležité . " Jenomže když už potom byla větší , když bylo té mladší asi šest a té starší tak devět , tak říkaly : " My chceme náušnice . " Tak jí tenkrát ty náušnice koupila . Ještě bych vám chtěla říct , že syn Hermanovic tety zůstal svobodný . Měli jenom jeho jediného . Když se měla dcera vdávat , tak si zažádal o bytovku , byl zaměstnaný ve Škodovce , a odstěhovali se do Škvrňan . Ze Škvrňan k nám s matkou jezdil pravidelně každou sobotu a taky o všech svátcích a na Vánoce , to byli u nás . Byl s matkou , neoženil se , byl s ní pořád a jinak jí neřekl než matinka . Když potom zůstal sám , tak už měl ten zvyk . Nemohli jsme mu to udělat , tak k nám stále jezdil pravidelně každou sobotu , na pouťe , na svátky a na Vánoce . Jenomže taky se nedožil , srdíčko mu vypovědělo , když mu bylo 72 let . Znala jste ho od dětství ? Neznala . Přistěhovali se . Bydleli na Slovensku , a když přišla druhá světová válka , bydleli až u maďarských hranic . Jeho otec byl celník a přestěhovali je k nám do Útušic , protože za námi už byla hranice se Sudetami . Jak pan Hertl od Libušky , co zemřela tak brzo , tak jeho otec byli celníci . Potom bydleli oba u nás , ale to už se hranice nehlídaly . Celníci už nebyli . To už ti pánové , kteří přišli do Útušic jako celnící , byli zaměstnaní tady na nějakém finančním úřadě . Potom už byli v důchodu , tak byli doma . Jirka ještě , když bydleli u nás , odjel do Indie a byl tam ani ne rok , nějaké tři měsíce , a zemřel mu náhle otec . To všechno bylo u nás . Nemohl se ale uvolnit , prostě ho nepustili z Indie na pohřeb . Potom ale přijel asi za půl roku a už doma zůstal s matkou , když zůstala sama . Sloupy už u nás nejsou , to jsme zbourali . Vrata máme , tady vepředu je zahrádka , to už není pravda . Toto byla cesta ke staré chalupě . Tudy se jezdilo na dvůr , který už tam není . Teď už tam zase začíná existovat kvůli koním , co syn má doma . Nebyli jsme na to vůbec připravení . Koně jsou v garáži , kde měla být auta , auta stojí venku . To je u nás něco . Měla jste v Útušicích ještě nějaké kamarády ? Napřed byla Libuška , ta byla nejvíc , a potom Miluš . Měli hospodářství , chodila jsem k nim o prázdninách na pole . S ní jsme dělaly všecho , byly jsme velké kamarádky a jsme dodnes . Jsme pořád , i když jsme si lecos řekly .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View