ep_136.03

ep_136.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Neměl jsem to moc daleko . Měl jsem ale akorát dvě řádné dovolenky a , myslím , asi tři opušťáky . I když jsem to měl asi osmdesát kilometrů , moc často jsem se domů nepodíval . Měl jste na vojně nějaké kamarády ? Měl , zrovna tady na snímku , který je s těmi ve dřepu . Byl to Imrich Rečka , Maďar , který na rozdíl od některých česky uměl , někteří neuměli česky vůbec . Už dřív pracoval někde v Čechách , byl to jeden z mých nejlepších kamarádů . Na druhé straně je Pepa Šebele a na toho uprostřed si už nevzpomínám . Viděl jste se s nimi i po vojně ? Bohužel ne , po vojně už jsem se s nimi nesetkal . Co je na tomto obrázku ? Tohle je obrázek po skončení vysoké školy , jak jsem říkal , že jsem ji dělal dálkově . Dělal jsem vedoucího učňovského střediska . Jsem tam na levé straně v plášti a na druhé straně je kolega , pan Melša . To jsou naši učni , kteří se tam v té době učili . Na jakém učilišti jste učil ? Byl to obor automechanik . Bylo to učiliště při opravnách zemědělských strojů , kde jsme dělali generální opravy motorů a traktorů a učili jsme tam . Měli jsme tam svoje podnikové učňovské středisko a vychovávali jsme si tam svoje učně . Tady ještě absolvovali praktickou část a školu dělali jinde , tenkrát v Hlušicích . Co jste tam měl na starost ? Praktickou výuku učňů . Učil se tam první a druhý ročník , třetí ročník byl potom rozdělený a už dělali na provozech nebo v podniku . Učili jsme je strojní obrábění a na opravách motorů a traktorů . Jak dlouho jste tam pracoval ? V podniku jsem v podstatě strávil celý život , ale tady na tom učňovském středisku jsem byl asi tři roky . Tady v podniku jsem byl od skončení školy v podstatě až do důchodu , i když podnik prošel sloučením , jednalo se tam . . . Původně jsem se učil pro strojní a traktorovou stanici , ale potom , když jsem po průmyslovce přišel , jsem přešel do opraven zemědělských strojů . Tyto dva podniky se později sloučily , takže jsem pracoval ve sloučeném podniku . Asi po patnácti letech jsme postavili nový podnik a oba podniky se přestěhovaly do nového komplexu v Hradci Králové na Slezském Předměstí . Měli vás žáci v oblibě ? Doufám , že ano . Byli asi jako to je vždycky , že ano . I když jsem se snažil žáky nerozdělovat , někdo je ale samozřejmě pracovitější , někdo míň . Samozřejmě , že jak se říká , průšviháře člověk nemá moc v lásce , ale snažil jsem se je do života připravit v rámci možností . Co je na této fotce ? Tohle je náš " manšaft " v podniku , jak jsem říkal , jak jsem pracoval . Hráli jsme odborářskou ligu , tehdy se tomu tak říkalo , kde jsme na hradeckém zimním stadionu hráli za podnik . Vydrželo nám to v podstatě celý život . S hokejem jsem skončil asi v osmapadesáti letech . Nebylo to tak výkonostně náročné . Byla dobrá parta , ale udělali jsme si i někdy , jak se říká , žízeň . I když bohužel se potom hokeje hrály většinou večer , většina chlapů tam byla auty , takže jsme si ani nemohli dojít na pivo . Jak se ale říká , udělali jsme si žízeň na pivo a vypotili při tom . Bylo nám dobře . Kdy jste hokej začal hrát ? Začal jsem ho hrát ještě než jsem šel na průmyslovku , tehdy jsem začal chodit hrát za Hradec jako dorostenec . Když jsem šel do Litomyšle , tak už jsem bohužel nemohl absolvovat tréninky , hrál jsem zase jen v rámci školy . Aktivně jsem se nezúčastnil , ale až potom , když jsme dali v zaměstnání dohromady partu , jsem se tomu věnoval téměř až do důchodu . Na jaké jste hrál pozici ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View