ep_121.09

ep_121.09

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Děkuji vám . Co vidíme na této fotce ? Toto je Studená , kde se sjíždíme . Toto je moje druhá maminka , slaví osmdesátiny , a vlevo je bratr . Byly to šťastné chvíle , kdy jsme se sjeli celá rodina a oslavili jsme osmdesátiny . Maminka bohužel vloni zemřela , to nebylo dobré , ale tahle fotka a tenkrát celé období bylo pěkné . Byla pro vás vaše maminka osobností ? Maminka byla pro nás velkou osobností , vždyť jsem nakonec šla v jejích šlépějích zdravotní sestry . Proto se mi to povolání možná líbilo a nebo jsem do toho povolání nahlédla . Mezitím jsme ji v Jindřichově Hradci chodívali navštěvovat do nemocnice a ač jsem tenkrát byla malá , tak se mi to povolání zdálo jako vrchol možnosti pomáhat lidem . To byl asi ten důvod , proč jsem na zdravotní školu šla . Poslání pomáhat mě celý život vedlo dál a byla to tahle maminka , která mě ovlivnila . Nejen že byla hodná , ale byla hlavně osobnost , měla autoritu pro celou širokou rodinu . I můj muž ji uznával i moje děti ji měly rády . Škoda , že to tak bohužel život nese , že taky někdy život musí skončit . Podívejme se na další fotku . Toto jsou naši pražští známí . Musím se opravit , jsou to doslova přátelé . Tohle je asi z roku 2007 , scházíme se vždycky na Silvestra nebo při různých zajímavých příležitostech rodin . I svatby všech jejich dětí jsme vzájemně společně slavívali . Vlevo je přítel Břetislav , nad ním stojí Karel Nouza , známý pražský imunolog , to jsem já . Vedle je manželka Břetislava , vedle Zdeny sedí můj muž , který bohužel taky vloni zemřel . Vedle něj sedí Alena , moje přítelkyně , manželka Karla Nouzy . Jak jsem se zmínila , Karel Nouza je ten pán v modré košili , co stojí . Dosud se scházíme , jezdíme spolu i na dovolené . Je to velký dar , že mám takové přátele , za kterými můžu dojít s každým problémem . Doslova můžu říct , že bych i v noci mohla zatelefonovat . Zajímavé na fotce vlastně ještě je , to jsem se nezmínila , že Karel Nouza a můj muž se spřátelili na gymnáziu v Jindřichově Hradci . Oba byli celý život lékaři . Studovali na různých fakultách , Karel Nouza studoval Pražskou univerzitu a můj muž začal v Olomouci . Pak ale přešel na Vojenskou univerzitu v Hradci Králové . Celý jejich život se vzájemně přátelili . Já jsem taky našla cestu k ženě Karla Nouzy . Je to zajímavé , jmenuje se též Alena , je stejný ročník a je zubní laborantka . To je taky docela kuriózní . Máme se rády . Jak často se vídáte ? Vídáváme se velmi často , nemusí to být příležitost jako rodinná oslava . Zrovna zítra si jedeme zaplatit zájezd , chceme jet společně v září na Sardínii . Vídáme se pravidelně . Je tu další fotka . Tady na té fotografii je můj slavnostní okamžik , kdy jsem dostala jako zdravotní sestra od České asociace sester , kterou jsem mimo jiné i pomohla založit , ocenění Florence Nachtigalové za celoživotní práci . Byly jsme tři , založily jsme Českou asociaci sester . To je moje dcera , která mě v ten slavnostní den přišla taky poblahopřát . Velice si toho považuji , protože jsem zdravotnictví i asociaci opravdu dala svůj život . Žila jsem tím deset let , aby se z té organizace stala skutečně organizace , která povznese zdravotní sestru trošku víc než byla . Mám pocit , že se nám to zdařilo . Dneska už to je sestra , která má i může mít vysokoškolské vzdělání , což my jsme nemohli . Dneska už je oštřovatelství jako obor na vysoké škole a za tím vším je právě spousta práce . Kdo vám ocenění předával ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View