ak_147.07
ak_147.07
View options
Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Zahrada
byla
velikánská
až
k
náhonu
.
Tam
jsem
udělala
lavičku
.
Seděli
jsme
na
lavičce
jak
milenci
,
široko
daleko
nikdo
a
hádali
jsme
se
o
politice
.
Už
tehdy
v
sedmnácti
jsem
byla
členkou
Národně
sociální
strany
.
Jmenovala
se
Národně
socialistická
.
Ano
.
Dokonce
jsem
byla
v
Okresním
výboru
mladých
národních
socialistů
.
Můj
muž
byl
zase
ze
staré
Sociálně
demokratické
rodiny
ještě
z
doby
,
kdy
babička
chodila
demonstrovat
proti
Rakousku
a
byly
všelijaké
hladové
bouře
.
Její
manžel
,
dědeček
mého
muže
,
a
mého
tchána
čtyři
bratři
byli
všechno
škodováci
.
Všichni
byli
škodováci
,
čili
dělníci
.
Bojovalo
se
za
osmihodinovou
pracovní
dobu
,
za
nemocenskou
,
za
pojištění
,
za
podpory
v
nezaměstnanosti
.
To
všechno
spolu
s
odbory
Sociálně
demokratická
strana
dělala
.
Místo
jiných
lepších
věcí
jsme
se
takhle
hádali
.
To
se
s
námi
táhlo
.
Mezitím
po
únoru
všem
partajím
zatli
tipec
,
takže
s
tím
byl
pokoj
.
Člověka
zas
ale
štvalo
jiné
.
Můj
muž
byl
,
zřejmě
i
dost
uznávaný
,
ekonom
.
I
když
byl
jednou
v
roce
1958
vyhozený
,
to
byly
ty
první
čistky
,
tak
pak
to
dotáhl
až
na
ekonomického
ředitele
.
Strašně
fandil
Šikově
ekonomické
reformě
,
kdy
se
více
méně
měla
spojit
tržní
ekonomika
s
plánovanou
.
Teďka
se
jde
holt
ode
zdi
ke
zdi
.
Říct
"
stát
"
je
sprosté
slovo
.
Zrovna
tak
"
plánování
"
.
Tehdy
se
nesmělo
mluvit
o
trhu
.
Šikova
reforma
byla
založená
na
tom
,
aby
se
vycházelo
z
nabídky
a
poptávky
,
a
na
tržních
vztazích
.
Asi
v
tomhle
smyslu
nám
to
vadilo
nebo
nás
to
štvalo
.
Všelijaké
kotrmelce
.
Když
mám
ale
tady
před
sebou
ještě
tu
svatební
fotografii
.
.
.
Manžel
mé
dcery
má
tetu
,
jejíž
manžel
byl
zavřený
a
už
v
první
vlně
brzo
po
únoru
ve
vězení
zemřel
.
Byl
v
nějaké
společnosti
,
která
obchodovala
asi
s
Holandskem
nebo
taky
s
Belgií
a
všemi
těmi
státy
tam
,
nevím
,
s
porcelánem
.
Znal
několik
jazyků
včetně
holandštiny
a
tak
.
Zavřeli
ho
.
Nikdo
neví
proč
.
Teta
pak
dostala
jenom
oznámení
,
a
ještě
s
měsíčním
zpožděním
,
že
manžel
zemřel
na
infarkt
.
Tehdy
mu
bylo
asi
32
roků
.
Je
to
dost
málo
pravděpodobné
.
Nevěděla
ani
,
kde
je
pohřbený
,
natož
aby
ji
pozvali
na
pohřeb
.
Vozili
ji
na
výslechy
.
Všechno
to
vím
z
doslechu
.
Tetičku
znám
dobře
,
ale
tehdy
jsem
ji
neznala
.
Někam
ji
přivezli
.
Zavřeli
ji
do
místnosti
.
Vůbec
nevěděla
,
co
,
proč
,
jak
,
jak
tam
bude
dlouho
.
Nikdo
jí
nic
neřekl
.
Prostě
byla
zavřená
v
nějakém
cizím
bytě
.
Víc
mě
trápilo
to
,
co
se
dělo
kolem
.
Nechápali
jsme
to
.
Když
v
padesátých
letech
v
rádiu
běžely
ty
procesy
,
tak
co
jedině
mě
napadlo
,
bylo
,
že
jim
dali
nějaké
drogy
,
když
ti
lidi
na
sebe
povídají
takové
hrozné
věci
a
přiznávají
se
k
naprosto
nepravděpodobným
věcem
.
Navíc
ta
jediná
popravená
,
Milada
Horáková
,
byla
členka
Národně
socialistické
strany
,
což
jsem
byla
taky
.
V
tomto
smyslu
jsem
to
všechno
prožívala
.
Člověk
si
zvykne
na
všechno
.
Download Source Data • Download text
• Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View