ak_115.02

ak_115.02

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Prohlédneme si další fotku . Ano . Co vidíme na této fotce ? Na téhle fotce je druhá větev rodiny . To je rodina maminky . Všichni čtyři synové prababičky a všichni bratři babičky byli na frontě . Tohleto je zřejmě jedna z fotografií , kdy se všichni náhodou dostali na dovolenou . To je můj dědeček , moje babička , někdo z příbuzenstva , strýčkové , a tady to malé mrně s velkou mašlí je moje maminka . Nevím , proč můj druhý dědeček ve válce nebyl . jsem se nestačila zeptat . Řekněte mi , prosím , víc o vaší rodině . O současné nebo o minulé ? Člověk , když je mladý , dělá bohužel jednu chybu . Neklade svým rodičům a prarodičům dostatečné množství otázek , aby se o rodině dozvěděl co nejvíc . Pro je třeba docela tajemstvím , proč moje babička z tatínkovy strany přerušila veškeré styky se svou rodinou . Pocházela z Miletína , kde měli hned vedle domku Karla Jaromíra Erbena pekařství . Z dopisů , co psala dědečkovi do války , vím , že tam tatínek jezdil na prázdniny a že se se svou babičkou i s tetami stýkal . Najednou , někdy po válce , to nevím proč , došlo k nějakému incidentu a babička na rodinu úplně zanevřela . Nikdy o nechtěla mluvit a nikdy se nikdo z nás s rodinou nesetkal . To jsou taková rodinná tajemství , o kterých se bohužel nic nedozvíme . Nechtěli o tom mluvit tak , jak můj dědeček legionář nechtěl mluvit o zážitcích . Ptávala jsem se ho na válku a na legie . Řekl , že o tom mluvit nechce . To jsou zážitky , které jsou zřejmě nesdělitelné anebo tak silné , že o tom nechtějí ani mluvit . Druhá rodina , maminčina větev , jak jsem říkala , měla statek . Bylo šest dětí . Jeden syn zdědil statek , jeden syn se stal akademickým malířem . Druhý syn se stal učitelem a posléze ředitelem školy , třetí si zařídil nějaký obchod s textiliemi . Obě dcery dostaly vzdělání . Moje babička , když se vdala , zůstala doma . Teta Aninka , což byla její sestra , pracovala jako kancelářská síla na Vinohradech . Všichni se přistěhovali do Prahy a tady taky působili . Vždycky jsem litovala , že nemám žádnou babičku někde venku na venkově . Moje spolužačky a přítelkyně za babičkami jezdily a jsem vždycky musela být doma . Jezdili jsme na letní byt , ale babičku , ke které bych jela třeba na měsíc na prázdniny , jsem nikdy neměla . Byli jsme prostě všichni z Prahy . Ptají se vás teď vaše děti na vaše zážitky z mládí ? Ano . Kupodivu ptají . Děti se ptají a je to docela potěšující . Jak říkám , my jsme se tolik neptávali , takže toho víme o svých rodičích a prarodičích relativně mnohem méně , než současné děti . Ano , tak to je . Kolik máte dětí ? Mám dvě holky : Hanu a Karolínu . Jedné je 42 a druhé je 34 . První tři děti , z toho dvě holčičky dvojčata . Druhá teď asi sedmiměsíční miminko . Někdo z rodiny odchází a někdo nový se zase objeví . Takový věčný koloběh . Prohlédneme si další .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View