ak_054.12

ak_054.12

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dávali potom vinu , že se tam přeci jenom nějaká infekce nebo dopad toho záření musel dostat . Tři lidi to tam takhle rychle odnesli . Zemřeli na leukémii . Víckrát se tam už hřiby neobjevily . Jenom ten jeden rok na podzim tam ty hřiby byly . To je zajímavé . Sestru to tehdy hrozně trápilo . Bylo to krásné manželství i v 58 letech , do 68 . Shodou okolností jeho přítel ovdověl . Jednou se s ním setkala na Václavském náměstí , dali se do řeči ( ona vdova , on vdovec ) a dali to dohromady . Vzali se . To manželství ale bohužel taky netrvalo dlouho , po čtyřech letech měl mrtvičku a zemřel . Moje sestra se ale dočkala nádherného stáří . Pokud je stáří krásné , tak se ho dočkala . Děti z druhého , i děti z prvého manželství , ji stále vedou jako babičku . Stále se stýkají , když je nějaká slavnost , narozeniny nebo něco . To je pěkné . V té druhé rodině je dcera a syn , a pro tu dceru je dodnes její maminka . Maminka jí zemřela poměrně mladá . Tatínek byl manžel mé sestry . Pro ni je maminkou , babičkou , vším . Denně telefonuje , stále tam je . Cokoliv potřebuje , tak jenom ona pro ni všechno udělá . Moje sestra má tak krásné stáří , i když to není přímý potomek , že takové stáří se hned nenajde . To by se mohlo ukazovat . To je moje sestra , bude jí devadesát , a já jsem vedle . Každý ale říkal , že si nejsme vůbec podobné . Ona byla černovlasá , hnědooká a já byla blondýna , modré nebo šedivé oči . Moji rodiče byli oba hnědoocí , tmavovlasí . Říkali , že neví , kde mě sebrali . Tak nevím , kde mě sebrali . Byla jsem ale jejich . Která jste vy na fotce ? Říkali , že jsem byla strašně hodná . Moje sestra byla temperamentnější a zlobila . To si ještě pamatuju a to už mně byly tři roky , že když něco nedostala , tak si dokázala sednout na chodník a zlobit se . Můj otec byl potom přísný . To je docela legrace . Nebyla hodňoučká , miloučká . O mně říkali , že i jako dítě jsem byla strašně hodná . Říkali to . Nevím . Prý se mnou nebyly žádné potíže . Od čtyř let jsem chodila cvičit do Sokola . Podobné jsme si ale nebyly . Je to asi tři roky , co jsem zvonila v Praze na jejím bytě . Šel pán a říkal : " Já vás pustím . " Řekla jsem : " Vy víte , za kým jdu ? " Řekl : " Pamatuju si to . Vy jdete určitě za paní Šimánkovou .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View