Nájmy
bytu
a
soudy
nové
paragrafy
Nájmy
bytu
a
soudy
Naposledy
jsme
se
zabývali
některými
otázkami
spojenými
s
výpovědí
z
nájmu,
a
to
nikoliv
z
hlediska
výkladu
ustanovení
občanského
zákoníku,
ale
z
hlediska
pomalu
se
tvořící
soudní
judikatury.
Současná
situace
je
totiž
poměrně
nepřehledná
a
neexistuje
žádný
výklad
Nejvyššího
nebo
Vrchního
soudu,
takže
se
často
setkáváme
s
protichůdnými
rozhodnutími.
Případy,
které
uvádíme,
se
zdají
jednoznačné,
a
proto
věříme,
že
mohou
být
vodítkem
jak
pro
vlastníky
domů,
tak
pro
nájemníky.
Věnujme
proto
pozornost
některým
rozhodnutím
soudů.
Problematika
výpovědi
nájmu
z
důvodů,
že
dotyčný
užívá
služební
byt,
nečiní
v
současné
době
nějaké
problémy.
Soudy
akceptují
i
skutečnost,
že
nový
vlastník
např.
po
uskutečněné
restituci
nebude
mít
zájem
na
pronajmutí
bytu
dosavadnímu
domovníkovi.
K
výpovědi
z
nájmu
proto
dojde,
problém
zůstává
v
přidělení
náhradního
bytu,
neboť
podmínka
k
vyklizení
bytu
je
ve
většině
případů
soudy
vázána
na
přidělení
náhrady.
Tak
je
tomu
i
v
těch
případech,
kdy
dosavadní
domovníci
užívali
byty
na
základě
dohod
s
bytovými
podniky
nebo
domovními
správami,
podle
kterých
jim
byl
přidělen
byt
po
dobu
výkonu
domovnických
prací.
Setkal
jsem
se
i
s
případem,
kdy
soud
udělil
souhlas
k
výpovědi
z
nájmu
proto,
že
nájemnice,
která
získala
byt
po
smrti
své
babičky,
narušovala
soužití
v
domě
tím,
že
v
bytě
pořádala
hlučné
večírky,
při
kterých
návštěvníci
byt
devastovali,
anebo
byt
pronajímala
jiným
osobám.
Vynesení
rozsudku
bylo
možné
pouze
z
toho
důvodu,
že
všichni
nájemníci
u
soudu
shodně
potvrdili,
že
soužití
s
onou
mladou
dámou
není
možné,
a
to
právě
pro
způsoby
jejího
života.
Vyskytl
se
i
případ,
kdy
nájemník
neplatil
nájem
po
určitou
dobu,
kdy
byl
nezaměstnaný,
a
po
nalezení
zaměstnání
dluh
uhradil.
Podle
rozhodnutí
Nejvyššího
soudu
č.
74/68
Sb.
je
třeba
přihlédnout
i
k
tomu,
z
jakých
důvodů
a
jak
dlouho
neplatil
uživatel
bytu
za
užívání
bytu
nebo
služby
s
ním
spojené
úhradu.
Domnívám
se,
že
v
takovémto
případě
nebude
možno
nájemní
poměr
zrušit
a
doplacení
nájmu
bude
dostatečným
důvodem
pro
to,
aby
soud
žalobu
zamítl.
V
praxi
často
dochází
k
tomu,
že
někdo
užíval
např.
služební
byt,
z
bytu
se
odstěhoval
a
v
bytě
zůstali
bydlet
rodinní
příslušníci.
V
takovém
případě
ovšem
není
třeba
žalovat
přivolení
k
výpovědi
z
nájmu,
ale
bude
stačit,
aby
se
žalovalo
přímo
na
vyklizení.
Žaluje-li
vlastník
domu
na
přivolení
z
nájmu,
je
třeba,
aby
věnoval
pozornost
i
formálním
náležitostem
žaloby.
Žalobu
musí
podat
okresnímu
nebo
obvodnímu
soudu,
v
jehož
územním
obvodu
je
nemovitost,
ve
které
je
daný
byt.
Podá-li
se
žaloba
k
jinému
soudu,
může
dojít
k
značným
průtahům
spojeným
s
postoupením
věci
tomuto
soudu.
Nebude-li
mít
naopak
žaloba
všechny
náležitosti,
může
být
řízení
zastaveno
anebo
žaloba
zamítnuta.