Vymáhání
dluhů
v
zahraničí
jde
ztěžka
Alžírsko
ještě
loni
čerpalo
od
české
vlády
234
miliónů
korun
l
Úvěr
Albánii
byl
zamítnut
.
Irák
a
Libye
nesplácejí
nic
TABULKA
Podle
údajů
ministerstva
financí
činily
ke
konci
loňského
roku
pohledávky
ČR
z
vládních
úvěrů
zhruba
3,5
miliardy
dolarů,
z
toho
1,8
mld.
dolarů
bylo
od
počátku
poskytnuto
ve
směnitelných
měnách.
Jak
vyplývá
z
údajů
České
národní
banky,
s
výjimkou
Egypta
a
Alžírska
většina
dlužníků
vládní
úvěry,
které
byly
sjednány
v
mnoha
případech
ještě
předlistopadovými
vládami,
nesplácí.
Největším
dlužníkem
ČR
je
Ruská
federace.
Z
jejího
dluhu
vůči
ČR,
který
činí
zhruba
3,5
mld.
dolarů
a
zahrnuje
také
saldo
obchodní
výměny
z
let
1990
a
1991
v
celkové
výši
1,614
mld.
dolarů,
činí
čistý
vládní
úvěr
(který
ČSSR
poskytla
v
lednu
1989)
spolu
s
nesplacenými
úroky
1,53
mld.
dolarů.
Podle
dohody
o
restrukturalizaci
dluhu
mezi
ČR
a
Ruskou
federací
z
června
loňského
roku
začne
Rusko
vládní
úvěr
splácet
od
roku
1996
a
nesplacené
úroky
(celkem
230
mil.
dolarů)
z
let
1990
až
1993
od
roku
1999.
Mimo
uvedené
položky
Rusko
dluží
ČR
dalších
32
miliónů
dolarů
z
tzv.
technického
úvěru,
což
je
podle
expertů
ministerstva
financí
jiná
forma
salda
obchodní
výměny
z
roku
1991,
a
přímo
českým
podnikům
330
miliónů
dolarů,
ze
kterých
loni
splatilo
30
miliónů.
Saldo
obchodní
výměny
z
přelomu
osmdesátých
a
devadesátých
let,
které
podle
dohody
o
restrukturalizaci
dluhu
Rusko
začne
splácet
až
v
roce
1999,
a
tzv.
technický
úvěr,
který
je
splatný
už
od
roku
1994,
nelze
podle
bankovních
expertů
označit
za
"čistý"
vládní
úvěr.
Dluh,
který
plyne
z
česko-slovenské
účasti
na
výstavbě
jamburgského
plynovodu,
Rusko
od
roku
1989
bez
problémů
splácí
dodávkami
plynu.
První
etapa
splátek
plynem,
které
experti
ČNB
tržně
ohodnocují
na
300
až
400
miliónů
dolarů
ročně,
byla
uzavřena
loni,
druhá
skončí
v
roce
1998.
Jak
vyplývá
z
informací
ministerstva
financí
a
ČNB,
řada
pohledávek
českého
státu
v
zahraničí
nemá
podobu
přímých
vládních
úvěrů,
přesto
má
charakter
vládních
pohledávek.
To
je
příklad
některých
finančních
operací,
které
byly
před
listopadem
1989
formálně
vedeny
jako
pohledávky
Československé
obchodní
banky,
a
clearingových
dohod
se
zeměmi
RVHP,
ale
také
určitých
současných
investičních
akcí
ČR
v
zahraničí.
Podle
informací
LN
česká,
resp.
československá
federální
vláda
už
od
roku
1991
přímé
vládní
úvěry
neposkytuje.
V
současné
době
některé
země
čerpají
zbývající
část
úvěrů
uzavřených
před
rokem
1989.
Tímto
způsobem
například
Alžírsko
získalo
loni
z
ČR
234
mil.
korun.
Návrh
na
poskytnutí
vládního
úvěru
Albánii
byl
podle
expertů
ministerstva
financí
pro
vysoké
riziko
zamítnut.
Podle
údajů,
které
mají
LN
k
dispozici,
se
na
vládních
úvěrech,
které
byly
od
počátku
poskytnuty
v
konvertibilních
měnách,
nejvíce
podílejí
arabské
státy.
Loni
ze
svého
stomiliónového
dluhu
splatil
20
mil.
dolarů
Egypt,
plynule
hradí
své
závazky
Alžírsko.
S
odůvodněním
na
embargo
OSN
dluhy
podle
ministerstva
financí
vůbec
nesplácejí
Irák
a
Libye.
Zdroje
LN,
které
mají
přístup
k
informacím
o
vládních
pohledávkách
ČR,
uvádějí,
že
financování
těchto
půjček
bylo
v
každém
jednotlivém
případě
individuální
záležitostí
a
jejich
dnešní
dolarové
ohodnocení
je
velmi
složité.
Podle
informací
LN
činí
například
české
pohledávky
v
Jemenu
739
miliónů
korun,
v
Súdánu
1,19
miliardy
korun
a
v
Mosambiku
411
miliónů
korun.
Z
úvěrů,
které
poskytla
bývalá
ČSSR
v
nekonvertibilních
měnách,
činí
260
miliónů
korun
půjčka
Mongolsku,
500
miliónů
Vietnamu,
214
miliónů
Indii
a
60
miliónů
korun
Kambodži
a
Afghánistánu.
Úrokové
sazby
z
vládních
půjček,
které
měly
v
minulosti
silný
politický
podtext,
byly
podle
bankovních
specialistů
výrazně
nižší
než
tržní
světové
sazby.
Jak
vyplývá
z
informací
ministerstva
financí
a
České
národní
banky,
probíhá
vymáhání
českých
vládních
pohledávek
v
zahraničí
jen
velmi
obtížně,
některé
z
nich
jsou
již
údajně
odepsány.