Krádež
ochranné
známky
Poslední
slovo
Musím
se
ohradit
proti
informaci,
podle
níž
se
proti
trestnímu
stíhání
Jiřího
Wonky
rázně
ohradila
kromě
jiných
také
Charta
77.
Samozřejmě
nechci
zpochybňovat
rozhořčení
spravedlivých.
I
já
se
vždycky
postavím
proti
jakémukoliv
soudci,
který
svým
rozhodnutím
přispěl
k
bezživotí
vězně,
utýraného
v
komunistickém
žaláři.
Ovšem
nebudu
tak
činit
jménem
něčeho,
co
ve
skutečnosti
není
legitimní,
neboť
bych
tak
zpochybnil
i
svůj
vlastní
postoj.
O
existenci
Charty
77
jsem
v
těchto
novinách
psal
několikrát
už
před
listopadem
1989,
kdy
právě
v
jejím
prostředí
samizdatové
Lidové
noviny
vznikly.
Psal
jsem
o
ní
i
po
listopadu,
naposledy
pak
v
prosinci
1992.
Tehdy
se
totiž
několik
lidí,
nespokojených
s
uvážlivým
útlumem
její
dosavadní
činnosti,
rozhodlo
založit
vlastní
sdružení
pod
původní
firmou.
Naprosto
pirátsky,
tedy
způsobem
zcela
totožným
s
praktikami
minulých
i
příštích
zcizitelů
ochranných
známek,
si
jméno
Charty
77
svévolně
přisvojili.
Pro
osvěžení
paměti
ocituji
jejich
"kádrové"
požadavky:
"Člen
musí
podat
písemnou
přihlášku,
být
naprosto
po
všech
stránkách
bezúhonný,
což
povinně
doloží
výpisem
z
rejstříku
trestů
a
lustračním
nálezem,
jakož
i
čestným
prohlášením,
že
nikdy
nebyl
členem
nacistické
či
komunistické
strany."
Neofašisté
a
stoupenci
různých
alternativ
zmiňováni
nejsou.
-
"Dále
je
nutné
veřejně
vyhlásit
závazek
pravdomluvnosti".
Zvláštní
ustanovení
však
připouští
účelové
lhaní
"ve
výjimečných
případech,
jako
je
funkce
v
politickém
aparátu
nebo
v
zákonodárných
a
mocenských
orgánech".
-
"V
tom
případě
může
signatář
na
vlastní
žádost
a
předem
určenou
dobu
své
členství
přerušit,
a
tím
se
dočasně
zbavit
slibu
pravdomluvnosti."
Současně
se
obnovuje
stranická
povinnost
mít
dva
ručitele,
kteří
jsou
odpovědni
za
minulost
kandidáta
členství.
Nic
nového
pod
sluncem,
napsal
jsem
tenkrát
v
Posledním
slově
Lidových
novin.
I
já
měl
při
podpisu
Charty
77
v
prosinci
1976
dva
ručitele
StB,
kteří
mě
okamžitě
odvezli
do
Bartolomějské
a
potom
ještě
několikrát
do
Konviktské
a
Ruzyně.
Také
oni
si
z
výslechů
pořizovali
písemné
a
zvukové
zá,
což
se
i
nyní
doporučuje
"etické
komisi",
před
níž
bude
při
"tvrzení
chartisty
proti
tvrzení
nečlena
až
do
konečného
vyjádření
zásadně
věřeno
chartistovi".
Z
uvedeného
je
patrné,
že
zcizitelé
ochranné
známky
posunuli
význam
i
poslání
Charty
77
zcela
jinam,
a
nemají
proto
žádná
práva
se
jí
jakkoli
zaštiťovat.
Až
tedy
napříště
bude
tato
společnost
"novokřtěnců"
s
ručením
povážlivě
omezeným
vydávat
nějaká
prohlášení,
mějte
na
paměti,
že
původní
občanská
iniciativa
CH
77
s
tím
nemá
nic
společného.
Nikdy
jsme
sice
nebyli
tak
movití
jako
Toyota,
aby
pod
tímto
označením
mohl
někdo
nepatřičný
podnikat,
ale
čest
je
majetek,
který
se
ukrást
nedá.