Herbacos
je
bystrá
štika
Střední
farmaceutické
firmy
mohou
reagovat
na
požadavky
pružněji
než
velké
společnosti
Obrat
28
miliónů
korun
a
zisk
odhadem
tři
až
čtyři
milióny
korun
zaznamenala
v
loňském
roce
podle
slov
jednoho
z
majitelů
Ivo
Hroneše
pardubická
společnost
Herbacos.
Vyrábí
léčebnou
kosmetiku
založenou
téměř
výhradně
na
výtažcích
z
léčivých
a
aromatických
rostlin.
V
současnosti
je
jedinou
firmou,
která
má
atest
na
ochranné
pracovní
masti,
vyžadovaný
vyhláškou
platnou
od
počátku
tohoto
roku
pro
výrobky,
které
mají
být
používány
jako
ochranné
pracovní
pomůcky.
Největší
konkurent
Herbacosu
-
Slovakofarma
Hlohovec,
divize
Indulona
-
opomněl
o
příslušný
atest
včas
požádat.
Této
chyby
využila
děčínská
firma
k
tomu,
aby
velmi
rychle
přebrala
zhruba
třetinu
trhu
jednoho
ze
svých
největších
konkurentů.
K
jejím
zákazníkům
patří
například
Chemopetrol
Litvínov,
Mostecká
uhelná,
ČEZ.
"Prodeje
rostou
geometrickou
řadou,"
uvedl
Martin
Sochor
z
Herbacosu.
"Přestože
naše
výrobky
jsou
o
něco
dražší,
zákazníci
je
vyzkoušeli
a
už
se
nechtějí
k
Induloně
vracet."
Herbacos
se
chce
orientovat
především
na
farmaceutické
výrobky,
zejména
pomocné
látky.
"Důležité
je
najít
na
trhu
neobsazenou
oblast.
Nechceme
vyrábět
tablety
a
kapsle,
které
jsou
k
nám
schopné
vyvážet
západní
firmy
za
dumpingové
ceny
a
zlikvidovat
tím
českou
konkurenci.
Ale
například
s
emulzními
přípravky
se
na
našem
trhu
uplatní
spíše
středně
velká
domácí
firma,
která
může
velmi
pružně
reagovat,"
řekl
I.
Hroneš.
Masťové
základy
pro
farmacii
nejsou
pro
velké
farmaceutické
firmy
jako
Léčiva
Praha
nebo
Slovakofarma
Hlohovec
rentabilní.
V
Herbacosu
uvažují
o
tom,
že
některé
dnes
vyráběné
přípravky
léčivé
kosmetiky
přihlásí
k
registraci
jako
léčiva.
Pro
zákazníky
se
tak
stanou
cenově
zajímavější,
protože
dnešní
22procentní
DPH
klesne
na
pět
procent.
Pro
svůj
program
výroby
farmaceutických
a
kosmetických
produktů
investovala
firma
do
rekonstrukce
výrobních
prostor,
které
splňují
podmínky
správné
výrobní
praxe
pro
výrobu
léčiv,
a
špičkového
technologického
zařízení
švýcarské
firmy
FRYMA
zhruba
10
miliónů
korun.