ln95045_092

Za vysokou školu studenti platili už za první republiky

Praha - Argumenty těch, kteří tvrdí, že školné nemá v našich zemích žádnou tradici, vyvrací Ústav pro informace ve vzdělávání.

Podle jeho údajů se v předmnichovském Československu neplatilo školné pouze na třech typech škol: na národních školách, na měšťankách a na učitelských ústavech. Na vysokých školách technického směru platili studenti 150 Kč za každý zapsaný semestr. Na univerzitách se vybíralo tak zvané kolejné, které však nemělo nic společného s ubytováním. Šlo o poplatek za každou týdenní zapsanou hodinu. Činil nejméně 8 Kč. Inkasovaly se také "zkušební taxy", které šly přímo do kapes zkoušejících učitelů, a rovněž poplatky za promoce. Od školného a kolejného mohli být však nemajetní studenti částečně nebo plně osvobozeni.

ČTK přinesla v minulých dnech informace o školném v některých evropských i zámořských zemích. Vyplynulo z nich, že zatímco například v Rakousku je výuka na vysokých školách zcela bezplatná a v Británii ji zatím rovněž hradí stát, ve Francii a v Belgii studenti platí. Částky však nejsou příliš vysoké (na lékařské fakultě podle odbornosti 1000 až 3900 franků ročně) a existuje zde také systém sociálních stipendií.

Průměrné školné na čtyřletém oboru na americké soukromé univerzitě bylo loni téměř 15 000 dolarů, na veřejné přes 6000.

V Polsku je studium na státních vysokých školách bezplatné, školy však mohou vybírat školné za večerní, dálkové nebo postgraduální studium. Výsledkem je, že mnoho univerzit omezuje počet studentů přijímaných na denní studium a rozšiřije placené formy. Na soukromých vysokých školách se ovšem platí každý druh studia. Například na privátní Vysoké škole obchodu a administrativy činí jen zápisné 450 amerických dolarů a za každý semestr se platí 825 dolarů.