Angličan
z
Vysočan
Profesor
Hubert
Ward
otevírá
v
září
v
Praze
anglickou
střední
školu
neboli
The
English
College
in
Prague
Petr
Dudek
Česká
střední
škola.
Mezi
dvěma
světovými
válkami
instituce,
která
dokázala
vychovat
absolventy
předčící
znalostmi
mnohé
vzdělance
z
univerzit
pozdější
éry.
Za
socialismu
její
prestiž
postupně
(a
naštěstí
s
čestnými
výjimkami)
upadala.
Přibližuje
se
dnes,
pět
let
po
něžné
revoluci,
střední
škola
solidnímu
evropskému
průměru?
Podle
svědectví
učitelů,
žáků
i
pedagogů
nikoliv.
Jednou
z
cest,
jak
českým
zájemcům
nabídnout
školu
kvalitní
úrovně,
je
importovat
školu
fungující
podle
nějakého
osvědčeného
modelu.
Něco
takového
samozřejmě
není
zadarmo.
I
při
podpoře
sponzorů
musejí
nést
finanční
břemeno
rodiče
žáků.
Jakou
částku
na
jednoho
žáka
to
může
znamenat?
Mohu
nabídnout
kterémukoli
českému
zájemci
studium
za
tzv.
standardní
snížené
školné
dva
a
půl
tisíce
liber
ročně,
což
představuje
osm
tisíc
sedm
set
padesát
korun
měsíčně,
říká
Hubert
Ward,
ředitel
The
English
College
in
Prague,
pražské
anglické
střední
školy,
která
právě
začíná
svůj
první
regulérní
školní
rok.
Na
české
poměry
dost
peněz
Suma
téměř
devíti
tisíc
měsíčně
se
rovná
slušnému
platu
českého
intelektuála.
Která
rodina
si
může
dovolit
investovat
tolik
peněz
za
školné
jediného
dítěte?
Je
to
na
české
poměry
dost
peněz,
připouští
ředitel
Ward.
Ale
mezi
rodiči
našich
budoucích
žáků
se
jich
našlo
asi
čtyřicet,
kteří
to
přijali.
Co
ti
ostatní?
Pro
dalších
čtyřicet
jsem
našel
možnost
dalšího
snížení,
vysvětluje
Ward.
Podle
jejich
celkového
rodinného
příjmu.
Některým
jsem
nabídl
školné
pět
tisíc
měsíčně,
některým
jen
čtyři
a
některým
-
ti
ovšem
získali
zvláštní
stipendium
za
vynikající
výkon
u
přijímací
zkoušky
-
dokonce
jen
tisíc
sedm
set
padesát
korun
měsíčně.
Díky
nadaci
English
College,
založené
v
Londýně
a
podporované
britskými
a
českými
podniky
i
jednotlivci,
je
možné
školné
dotovat.
Přesto
se
našli
zájemci,
jejichž
rodiče
si
ani
nejnižší
částku
nemohou
dovolit.
Jak
na
to
zareaguje
česká
veřejnost,
po
desetiletí
zvyklá
na
bezplatné,
byť
všelijaké
vzdělání?
Důležité
je
uvědomit
si,
jaká
možnost
se
pražským
dětem
nabízí.
Skutečné
náklady
na
studium
jednoho
žáka
English
College
činí
asi
čtyři
tisíce
liber
ročně.
Níž
není
možné
jít,
nemá-li
úroveň
výuky
poklesnout
na
úroveň,
na
níž
by
organizace
celého
projektu
ztrácela
smysl.
I
tak
bude
mít
škola
pouze
vybavení
nutné
ke
kvalitní
výuce,
žádný
zbytečný
luxus.
Zdá
se,
že
škola,
přestože
vychází
zhruba
z
idejí
britských
soukromých
škol,
nebude
elitním
ústavem.
Na
přijímací
pohovory
se
do
Vysočan
nedostavovaly
jenom
děti
pražské
smetánky,
ale
ze
všech
příjmových
úrovní
společnosti.
Nejsme
elitní
škola.
Nebudeme
mít
žáky
výlučně
z
velmi
bohatých
rodin,
upozorňuje
ředitel
Ward.
Z
Londýna
dostáváme
dotaci
ve
výši
téměř
čtyř
set
tisíc
liber,
připomíná
Hubert
Ward.
V
tom
se
lišíme
od
ostatních
soukromých
škol
v
Čechách
financovaných
ze
zahraničí,
které
podle
mého
názoru
účtují
školné
v
takové
výši,
aby
vydělaly.
Iniciativa
ryze
soukromá
Kde
se
v
Británii
vzala
iniciativa
na
podporu
střední
školy
v
Praze?
Podle
Warda
je
to
soukromá
skupina
lidí,
které
nadchla
myšlenka
vytvořit
něco
podobného,
jako
bývalo
pražské
anglické
gymnázium.
Předsedou
skupiny
je
významný
britský
politik,
vydavatel
a
podnikatel
lord
Holme
z
Cheltenhamu
(působil
též
jako
legislativní
poradce
Občanského
fóra
v
roce
1990).
Přestože
celý
projekt
je
v
souladu
se
zájmy
britské
vlády,
veškeré
shromážděné
finanční
protředky
jsou
pouze
soukromé.
Osoby
a
instituce,
které
byly
požádány
o
pomoc,
pocházejí
z
britských
podnikatelských
kruhů
a
obchodních
společností.
Při
našem
setkání
tři
měsíce
před
zahájením
výuky
pracovali
ve
vysočanské
budově,
kde
English
College
sídlí,
ještě
řemeslníci.
Zdaleka
už
ale
stav
vnitřního
zařízení
nebyl
takový
jako
letos
v
zimě,
kdy
se
ředitel
Ward
se
svou
manželkou
Elizabeth
a
asistentkou
Ivanou
Hurytovou
krčili
v
ledové
místnosti
nad
přenosným
elektrickým
radiátorem
a
ujišťovali
zájemce
o
studium
a
jejich
rodiče,
že
ve
školním
roce
to
bude
lepší.
Kolik
dětí
bude
na
English
College
nakonec
studovat?
Po
březnových
přijímacích
zkouškách
přijali
dvacet
osm
třináctiletých
(do
dvou
tříd),
šedesát
pět
čtrnáctiletých
(do
tří
tříd)
a
dvanáct
patnáctiletých
studentů.
Proč
taková
rozrůzněnost?
Čtrnáctiletí
budou
navštěvovat
školu
dva
roky
s
cílem
uspět
u
mezinárodně
uznávané
zkoušky
IGSCE
(International
Certificate
of
Secondary
Education).
Za
další
dva
roky
budou
moci
skládat
IB
(International
Baccalaureate),
závěrečnou
zkoušku,
opět
s
mezinárodní
platností
a
uznávanou
téměř
ve
všech
zemích
světa.
Obě
zkoušky
se
skládají
v
angličtině,
která
bude
od
samého
začátku
na
English
College
vyučovacím
jazykem.
Patnáctiletí
se
během
jednoho
roku
připraví
na
dvouletý
kurz
vedoucí
přímo
k
IB,
což
neznamená,
že
jej
všichni
budou
moci
nastoupit.
Třináctiletí
se
budou
chystat
na
dvouletý
kurz
vedoucí
k
IGSCE.
Kdo
je
bude
vyučovat?
Podle
výrazu
tváře
úřadujícího
ředitele
se
zdá,
že
tento
problém
Hubertu
Wardovi
příliš
vrásek
na
čele
nepřidal.
Už
v
červnu
měl
sedm
pedagogů,
kteří
v
září
začnou
učit
na
plný
úvazek,
a
čtyři
další
externisty.
Chyběl
jediný:
češtinář.
Všechny
ostatní
předměty,
které
se
budou
vyučovat
anglicky,
byly
zajištěny.
Náš
sbor
bude
mít
většinou
mezinárodní
zkušenosti,
říká
Hubert
Ward.
Například
vedoucí
matematického
oddělení
pochází
z
Nového
Zélandu,
kde
pracoval
ve
stejné
funkci.
Přírodopis
bude
učit
můj
bývalý
kolega
z
Ely
v
Británii.
Fyziku
a
chemii
bude
mít
na
starosti
profesor
ze
Švédska,
který
je
profesorem
na
univerzitě
v
Göteborgu
a
mluví
skvěle
anglicky.
Přišel
do
Prahy
kvůli
své
české
manželce.
Profesoři
jsou
všichni
specialisté
ve
svých
oborech
a
všichni
mluví
velmi
dobře
anglicky.
To
se
týká
i
českých
učitelů,
ti
jsou
mezi
těmi,
kteří
budou
učit
na
částečný
úvazek
a
většinou
mají
mezinárodní
zkušenosti.
Zásady:
prosté,
ale
náročné
Mezinárodní
zkušenosti
na
vysočanské
střední
škole
nebudou
mít
jenom
Wardovi
podřízení.
I
sám
principál
Ward
ví,
co
to
je
vyučovat
v
zahraničí,
protože
sám
působil
11
let
na
Geelong
Grammar
School
v
Austrálii.
Ptám
se
ho,
co
jej
přivedlo
do
Prahy.
Odpověď
je
jednoduchá:
Když
jsem
oznámil,
že
půjdu
do
penze,
obrátila
se
na
mne
Nadace
English
College
s
tím,
že
hledá
někoho
zkušeného,
kdo
by
otevřel
školu
v
Praze.
Tak
jsme
tady.
Ve
své
informaci
pro
zájemce
Hubert
Ward
vypsal
vzdělávací
zásady,
na
nichž
bude
činnost
jeho
školy
postavena.
Jsou
jednoduché,
ale
přitom
náročné.
Hubert
Ward
doufá,
že
se
mu
podaří:
-
připravit
každé
dítě
pro
život
v
dospělosti;
-
umožnit
všem
studentům
získat
akademickou
kvalifikaci
pro
jimi
zvolenou
další
kariéru;
-
vypěstovat
v
nich
opravdový
smysl
pro
komunitu,
občanské
vědomí
a
vštípit
jim
návyky
pracovitosti
a
obětavosti.