ln94207_103

Jak projektovat pro děti?

Rostislav Švácha Autor (nar. 1952) je historik umění, působí v Ústavu dějin umění Akademie věd Přehlídka mateřských školek postavených během posledních let ve velikém německém městě se zdá být téma přitažlivé spíše pro pedagogy, sociology a psychology než pro milovníky architektury. Na výstavě Mateřské školky: Moderní architektura z Frankfurtu nad Mohanem v Národním technickém muzeu v Praze si však nejvíce přijdou na své ti posledně jmenovaní. Přitáhnou je sem díla Rakušana Friedensreicha Hundertwassera, Japonce Toya Ita nebo Angličana Petera Wilsona.

S hostitelským muzeem a německým Werkbundem výstavu připravila Projektová skupina mateřských škol při frankfurtském magistrátu. Od roku 1985 postavil Frankfurt asi třicet školek, jejichž projekty vypracovali podle směrnic uvedené skupiny výborní architekti z Německa i ze světa. Daný byl počet dětí (sto) a plošná výměra (650 metrů čtverečních). Otázka formy a stylu zůstala na architektech. Zda by si děti více přály lákavé metafory dětského světa (cirkus, zámek, parník), zda by si spíše nezasloužily nejkvalitnější soudobou architekturu bez ohledu na její prvoplánovou přitažlivost, anebo zda by je architektura jejich školek neměla hlavně vychovávat ke skromnosti, pravdymilovnosti a k ekologickému myšlení, na to se zatím nenašla jednoznačná odpověď. V doprovodných textech a ve speciálním německo-anglickém čísle revue Archigrad (prodává se za sto korun) se o tom píše leccos zajímavého.

Osmnáct projektů se na výstavě představuje axonometrickými kresbami, sedm pak podrobnější dokumentací včetně fotografií a trojrozměrných modelů. Zaujme Hundertwasserova ekologická variace na jeho známý vídeňský dům: terasovitý zámek s humornými věžičkami a sloupy a se střechami porostlými trávníkem. Obloukový útvar školky napolo zapustil do země také Toyo Ito. Klikaté pásmo stanovitých přístřešků se u něj točí kolem osmiboké dřevěné věže. Julia Bollesová a dnes velmi ceněný Peter Wilson si pro volně tvarované tělo své školky vybrali pozdní Le Corbusierův styl z údobí kaple v Ronchamp. V detailech jsou jejich citáty z Le Corbusiera snad až příliš doslovné, ale v celkovém tvaru jim spíše než kaple vyšla z rukou ponorka U 2. V týchž padesátých letech jako tým Bollesová-Wilson hledal inspiraci pro svou školu Němec Andreas Keller. Příznivcům střídmějších směrů v dnešní architektuře doporučuji dílo německých architektů Hanse Kollhoffa a Helgy Timmermannové. Jejich neomítnutá cihlová školka ve tvaru schodů výborně evokuje, ale v ničem neimituje klasickou modernu z první poloviny století.

Mateřské školky: Moderní architektura z Frankfurtu nad Mohanem. Národní technické muzeum v Praze, 16. srpna - 18. září.