Pstruzi
místo
pneumatik
U
řezníka
i
v
lázních
si
bude
každý
roven
Alexandra
Vetkovská
Tak
jako
v
minulosti
jsou
i
dnes
Karlovy
Vary
patrně
nejprestižnějším
českým
lázeňským
centrem.
Mnohé
se
však
změnilo.
V
říčce
Teplé
místo
odpadků
a
pneumatik
plavou
pstruzi.
Obnovené
architektonické
skvosty
ostře
kontrastují
s
oprýskanou
šedí
jiných,
zanedbaných
domů.
Stovky
obchůdků
v
centru
nabízejí
předražený
porcelán
či
Becherovku,
ale
Karlovaráci
jezdí
za
nákupy
na
periférii.
Skutečnou
pýchou
mohla
být
za
milionové
částky
zrekonstruovaná
kolonáda.
Její
honosnost
je
ale
zastíněna
chaosem,
takže
více
než
lázeňskou
promenádu
připomíná
pražský
Václavák:
jakýsi
pán
si
klidně
myje
ruce
v
léčivém
pramenu.
Klučina
na
kole
testuje
postřeh
kolemjdoucích.
Zdá
se,
že
to
nikomu
nevadí...
Dříve
nás
sužoval
dozor,
dnes
je
to
nadměrná
svoboda,
říká
MUDr.
Greguš
z
Lázní
III
a
pokračuje:
Nejvíc
mi
vadí
zneuctívání
pramenů.
Vždy
byly
svaté
a
měly
by
zůstat
místem,
kam
člověk
chodí
jako
do
kostela.
Ale
někteří
turisté
si
v
nich
omývají
dokonce
i
nohy.
Všude
jinde
se
lázeňské
prameny
otevírají
po
určitou
dobu
a
mnohde
se
vybírá
i
vstupné.
Lidé
si
dnes
bohužel
více
váží
toho,
zač
musí
zaplatit.
Přežijí
silní
jedinci
Po
rozpačitém
přechodu
na
systém
pojišťoven,
kdy
jejich
váhavostí
přišly
lázně
o
spoustu
klientů,
se
v
současné
době
vztah
mezi
pojišťovnami
a
balneology
začíná
vyjasňovat.
Nejlépe
jsou
na
tom
pochopitelně
velká
a
zaběhnutá
sanatoria.
Jejich
kvalita
je
stabilní
a
tudíž
mají
relativně
stálý
počet
klientů.
To
se
týká
i
Lázní
III.
Ty
navíc
zanedlouho
převezmou
působnost
i
za
Lázně
I,
které
má
v
brzké
době
rekonstruovat
jistá
belgická
firma
s
předpokládanými
náklady
zhruba
220
milionů
korun.
Nezanedbatelným
problémem,
který
trápí
místní
lékaře,
je
velký
nárůst
neodborné
konkurence:
kdejaká
paní
v
domácnosti
si
udělala
třítýdenní
kurs
a
nyní
nabízí
reflexní
masáže,
solárium
atd.
Skutečný
odborník
na
to
potřebuje
dvě
maturity
a
ještě
speciální
školu.
Tito
rychlouci
otevírali
po
listopadové
revoluci
salony
na
každém
rohu.
Nejdříve
nabízeli
zdraví
za
korunu,
pak
za
deset,
nyní
nejraději
za
dolary
nebo
marky.
Navíc
kontrola
nad
soukromými
domy,
které
léčbu
provádějí
podle
svého,
je
minimální.
To
už
by
muselo
dojít
k
výraznému
poškození
klienta,
aby
se
o
tom
začalo
hovořit.
Ostatně
ono
i
zdravotnictví
se
trochu
zvrhlo
v
komerci,
dodává
doktor
Greguš.
Cizinec
jako
našinec
Cizinci
v
Karlových
Varech,
to
je
kapitola
sama
pro
sebe.
Snaha
většiny
sanatorií
a
lázeňských
domů
získat
především
zahraniční
klientelu
je
zcela
pochopitelná.
Právě
cizinci
jsou
životadárným
finančním
pramenem
pro
přežití.
Jak
zdejší
zdravotníci
zdůrazňují,
u
řezníka
jsme
si
všichni
rovni,
v
ordinaci
nikoliv.
Ošetření
cizince
vynese
desetkrát
tolik.
Aby
doktor
vydělal
stejně
jako
na
jednom
zahraničním
pacientovi,
musí
poskytnout
služby
deseti
až
osmnácti
českým.
Tím
rostou
také
náklady
na
spotřebu
vody,
energie
...
Tržní
hospodářství
zatím
v
lázeňském
zdravotnictví
pokulhává.
Je
logické,
i
když
pro
Čecha
neradostné,
že
od
příští
sezóny
hodlají
lázeňská
zařízení
v
Karlových
Varech
účtovat
stejné
ceny
cizincům
jako
našincům.
Otázkou
zůstává,
jak
na
tuto
skutečnost
zareagují
zdravotní
pojišťovny.
Koho
a
jak
budou
prameny
léčit
v
budoucnu,
ukáže
už
příští
rok.