ln94206_36

ln94206_36

ProjectPDT
Genreessay

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Co bude dál?

Terezie Jungrová Na oslavu je ještě příliš brzy. Zatím není jasné, zda Irská republikánská armáda považuje příměří, které vyhlásila, za trvalé. Tím je totiž podmíněna pozvánka k jednacímu stolu pro stranu Sinn Fein - politické křídlo IRA. Podstata prohlášení se však zdá být nepochybná - situace v ulsterské provincii konečně dospěla do fáze, v níž se odvrací od násilí a přiklání se k diskusím.

Neodbytně se tu vnucuje paralela s posledním vývojem na Blízkém východě či v Jihoafrické republice. Tam se totiž nejlépe prokázalo, že mají-li strany konfliktu skutečný zájem nalézt řešení, lze odstranit všechny překážky. V obou případech změny závisely na osobnostech, které vsadily kariéru na mírovou šanci. Jsou takové i v Británii a Irsku?

Víme, že se sešla šťastná dvojice předsedů vlád v Dublinu a Londýně. Albert Reynolds a John Major nalezli společný přístup i společnou řeč. Pro Majora by navíc vyřešení situace v Severním Irsku bylo právě tím počinem, který by konečně napravil jeho pošramocenou reputaci a zajistil mu nehynoucí obdiv voličů.

V neposlední řadě je tu i předák Sinn Fein, ambiciózní Gerry Adams. Muž, jenž pravděpodobně největší zásluhu na nynějším příměří. Adams nedávno přirovnal boj irského lidu za nezávislost k zápasu černých Jihoafričanů. Možná, že Adamse také okouzluje a pohání vpřed pomyšlení na Nobelovu cenu, kterou loni dostali Mandela a de Klerk. Možná vidí sebe a britského premiéra při slavnostním ceremoniálu v Oslu. A možná, že lidé jako Adams jsou v Ulsteru právě ti nejpotřebnější.

Šance na mír nebyla snad nikdy větší.

Co však bude dál? Je více než pravděpodobné, že vyhlášení příměří předcházela tajná jednání IRA s britskou vládou. K čemu dospěla? A co IRA za příměří získá? Kdo , zatím se o tom můžeme jen dohadovat.

Možným řešením, přijatelným pro obě strany, by mohl být jakýsi mezistupeň, kupříkladu ustavení samostatné vlády, která by spravovala severoirské kondominium. Šeptá se i o domluvě mezi Londýnem a Dublinem, která by spektrum řešení rozšířila. Britové prý zruší deklaraci z roku 1920, v níž se praví, že Spojené království si navždy ponechává suverénní právo na Severní Irsko. Výměnou za to zruší Irská republika články 2 a 3 své Ústavy, v nichž se stvrzuje, že Dublin nikdy nepřestane usilovat o sjednocené Irsko.

Čas oslav nastane, politici více odkryjí karty a IRA doloží svá slova o přiměří činem, či vlastně nečinem.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View