ln94204_142

Srpen v Polsku

Během oslav padesátého výročí Varšavského povstání učinil německý prezident Roman Herzog gesto smíření Ä požádal Poláky o odpuštění za to, co jim všem Němci učinili. Na oslavách však chyběl ruský prezident Jelcin. Projev ruského zástupce znamenal pro polské veřejné mínění zklamání, protože v Polsku je Sovětský svaz považován za stát spoluzodpovědný za porážku povstání, neboť Rudá armáda stála v srpnu 1944 na druhém břehu Visly a nepřišla bojující Varšavě na pomoc. Varšava a několik dalších polských měst se pustilo do boje s gangstery, kteří vyžadovali od majitelů některých obchodů a restaurací výpalné. Podnikatelé se ze strachu před zločinci báli proti nim vypovídat. Uspořádali proto protestní akci, aby policii přinutili vůbec k nějaké činnosti. Všechny obchody a restaurace (až na tři) ve varšavské Staré čtvrti byly tři dna zavřené. Až na nátlak veřejného mínění a tisku se policie rozhoupala k poněkud energičtějším Ä i když zcela nedostatečným krokům. Zátah však pouze znepříjemnil život několika gangsterům zadrženým na 48 hodin - pak museli být pro nedostatek důkazů propuštěni. V Poznani se za akci mobilizující občany proti gangům zločinci pomstili tím, že vyhodili do povětří klub místní pobočky Gazety wyborczej. Vrchní policejní ředitel Zenon Smolarek rezignoval na svou funkci. Po známém článku Gazety wyborczej o zkorumpovanosti poznaňské policie upadl Smolarek do podezření ze styků s nelegálním obchodováním. Velkou bouři, jejíž ozvěnu bylo slyšet až za oceánem, vyvolalo jmenování Mariana Zacharského šéfem polské rozvědky. Zacharski byl esem polské špionáže ještě v době komunismu. V sedmdesátých letech Američanům mj. ukradl dokumentaci obranného protiraketového systému Patriot, stíhaček F-15 a radary nezachytitelných letadel Stealth. V USA byl odsouzen na doživotí, ale odseděl si pouze čtyři roky: v roce 1985 byl vyměněn za americké špiony. Neoficiální zprávy z Washingtonu naznačovaly, že by jmenování Zacharského mohlo Polsku zkomplikovat vstup do NATO. Tím argumentoval i prezident Lech Walesa, když ministra vnitra žádal, aby nového šéfa rozvědky odvolal. Po pěti dnech rozruchu Zacharski odstoupil sám. Zproštěni obvinění byli dva generálové politické policie z období komunismu Wladyslaw Ciastoň a Zenon Platek, podezřelí, že v roce 1984 řídili zavraždění opozičního kněze Jerzyho Popieluszka. Soud rozhodl, že neexistují dostatečné důkazy k prokázání viny. Prokurátor, který žádal pro každého z generálů trest patnácti let vězení, požádal o revizi u odvolacího soudu. Trest dvaceti pěti let vězení si za tuto vraždu nadále odpykává důstojník bývalé Státní bezpečnosti Grzegorz Piotrowski, a jeho nadřízený Adam Pietruszka, který za spoluúčast na vraždě dostal patnáct let.