Reich
pro
šest
klavírů
Recenze
HUDBA:
Amerického
minimalistického
skladatele
STEVA
REICHA
vždycky
zajímala
práce
s
větším
počtem
stejných
hudebních
nástrojů.
Například
série
Kontrapunktů
(pro
flétnu,
klarinet,
elektrickou
kytaru...),
kdy
jediný
muzikant
hraje
proti
mnoha
playbackům
sebe
sama,
tvoří
už
dnes
v
jeho
díle
vyhraněnou
linii.
Na
kompaktu
se
k
nám
nyní
dostává
Reichova
skladba
s
lakonickým
názvem
ŠEST
KLAVÍRÚ.
Reich
se
jednou
vyjádřil,
že
chce
svou
hudbu
stavět
tak,
aby
zážitek
z
jejího
poslechu
připomínal
sledování
přesýpacích
hodin.
Celý
proces
se
odehrává
stupňovitě,
lineární
směřování
je
tu
evidentní,
soustředění
na
detail
posluchače
vtahuje
dovnitř
zvukového
prostoru
s
efektem
takříkajíc
krysařským:
kdo
se
vplete
mezi
souběžné,
zvolna
proměnlivé
party,
začíná
rozeznávat
hru
alikvotních
tónů,
zvuky,
které
nepocházejí
od
žádného
z
hrajících
nástrojů...
Nedá
se
od
toho
odejít
před
koncem.
Kompakt
tvoří
tři
dvacetiminutové
skladby:
jestliže
Šest
klavírů
je
vystavěno
právě
na
zvukové
homogenitě
nástrojů
(Reich
užívá
klavír
vlastně
jako
laděný
bicí
nástroj),
následující
Hudba
pro
bicí
nástroje,
hlasy
a
varhany
dává
zvukovou
členitostí
zřetelněji
nahlédnout
do
svých
útrob.
Čtyři
marimby
a
dvě
zvonkohry
tvoří
rozpohybovanou
soustavu
ornamentů,
jako
dlouhé
tahy
štětcem
přes
tuto
bodovou
strukturu
působí
pár
tónů
varhan,
prodlužovaných
a
zase
zkracovaných.
Ženské
hlasy,
kopírující
některé
nástroje,
vnáší
do
zvuku
tajemnou
stopu
čehosi
přítomného,
ne
však
dobře
rozpoznatelného.
Zatímco
mnohá
ze
svých
děl
Reich
nedovoluje
provozovat
bez
vlastní
hráčské
účasti,
Variace
pro
dechové,
smyčcové
a
klávesové
nástroje
vznikly
přímo
na
objednávku
Sanfranciské
filharmonie
a
jejího
dirigenta
Edo
de
Waarta.
Přestože
nahrávka
vznikla
o
deset
let
později
než
u
předchozích
skladeb,
je
o
poznání
méně
zřetelná,
zvuk
symfonických
sekcí
se
tu
ne
zcela
čistě
slévá.
Zároveň
dal
nizozemský
dirigent
ve
své
interpretaci
výraznější
průchod
emocionalitě:
takovéhle
dynamické
vlny
by
sám
autor
jistě
odmítl,
stojí
ale
za
úvahu,
zda
tyto
mírné
nánosy
odjinud
Reicha
spíš
neobohacují.
Všestranná
editorská
důslednost
německých
vydavatelů
se
promítla
i
do
zpracování
doprovozené
brožury.
Základní
informace
jsou
tu
v
pěti
jazycích,
anglicky
psaný
komentář
se
věnuje
nejen
autorovi
a
jeho
dílům,
ale
i
historickým
a
kulturním
souvislostem.
Připomeneme
si
tedy,
že
v
roce,
kdy
Reich
psal
svých
Šest
klavírů,
se
odehrála
aféra
Watergate,
v
Chile
krvavě
nastoupil
k
moci
Pinochet,
Kurt
Vonnegut
jr.
vydal
Snídani
šampionů
a
Woody
Allen
natočil
Spáče.
Pro
ucelenější
obraz
přidejme
něco
i
my:
nuže,
Steve
Reichu,
současně
s
vašimi
Klavíry
natáčel
Dežo
Ursiny
album
s
Provisoriem,
začal
léčit
Neckářův
Dr.
Dam
Di
Dam,
premiéru
měly
Dny
zrady,
Hroch
a
Přijela
k
nám
pouť
a
Jan
Zábrana
si
psal
do
deníku:
V
místnosti
vládla
atmosféra
tupé
blbosti,
jako
když
se
pět
manekýn
sejde...
Pavel
Klusák
Steve
Reich:
Six
Pianos,
variations,
Music
For
Mallet
Instruments.
Hrají
Steve
Reich
and
Musicians,
San
Francisco
Symphony
a
Edo
de
Waart
-
dirigent.
CD,
vydala
Deutsche
Grammophon
(edice
Classikon),
1994,
distribuuje
PolyGram.