ln94203_29

Hluk lze považovat za zdroj zamoření životního prostředí

Praha (ika) - Pracovníci vystavení hlučnému prostředí mají třikrát více neuróz, o polovinu více poruch krevního tlaku a více než patnáckrát tolik ušních zánětů. Výzkumy potvrzují, že také výskyt vředových chorob a aterosklerózy roste úměrně s hlukem. Hluk je podle odborníků potenciálně vážným zdrojem zamoření prostředí. I když jej vnímáme téměř jako běžnou zvukovou kulisu, náš organismus se jeho vlivům těžko přizpůsobuje.

Ve velkoměstech narůstá hlučnost v posledních 50 letech ročně v průměru o jeden decibel, z čehož má doprava na svědomí 80 procent. Přitom mnohé z příčin hluku jsou zbytečné, jako například nedovolená rychlost zejména nákladních aut, špatné řazení, zanedbání protihlukových izolací. Za neškodnou je považována intenzita 30 decibelů, práh poškození je 80 a bolestivosti zhruba 130 decibelů.

Hluková zátěž obyvatelstva v ČR se stabilizovala, ovšem na úrovni, která pro dvě pětiny obyvatel představuje ohrožení. Platí to zejména pro lidi ve městech. U obytných souborů uvnitř městské zástavby je předepsána hladina hluku 55 decibelů pro den, v noci by pak neměla přesáhnout 45 decibelů. Tyto limity jsou však překračovány. Situace by se měla změnit během zhruba deseti let. Dopravní hluk by se měl například snížit v průměru o 10 decibelů změnou konstrukčních parametrů vozidel, stavu pozemních komunikací a povrchu silnic.