Líbivé
gesto
ODS
Komentář
Marek
Stoniš
Jako
když
střelí
do
hejna
vrabců,
prchali
před
novináři
po
skončení
vý
rady
Občanské
demokratické
strany
někteří
ministři.
Zvláště
ti
ekonomičtí.
Z
jednoduchého
důvodu
-
nechtěli
se
pouštět
do
podrobnějšího
výkladu
návrhu
ústavního
zákona,
kterým
chce
ODS
navždy
v
této
zemi
zabránit
přijetí
deficitního
rozpočtu.
Mlčícím
a
co
nejrychleji
se
vytrácejícím
členům
vedení
ODS
se
není
co
divit
-
ať
by
se
snažili
uvést
na
podporu
tohoto
zákona
sebegeniálnější
argument,
i
průměrný
ekonom
i
politik
jej
musí
rozcupovat
na
kousky.
Ne
náhodou
už
v
pátek
začaly
v
rekreačním
středisku
u
Berouna,
kde
probíhala
výkonná
rada
ODS,
vyzvánět
telefony.
Šokující
zprávu
ihned
začali
ověřovat
nejen
vyjevení
redaktoři
ekonomických
rubrik,
ale
rovněž
sekretariáty
některých
ministerstev.
Je
nepochybné,
že
pro
ekonomiku
každé
země
je
lepší
nežít
na
dluh
a
mít
rozpočet
vyrovnaný
s
nízkou
mírou
inflace
než
naopak.
Česká
opozice
se
nijak
netají
tím,
že
pokud
se
dostane
k
moci,
nebude
se
deficitnímu
rozpočtu
nijak
bránit.
Kvůli
předpokládané
velkorysé
dotační
politice
bychom
pak
zákonitě
aspoň
na
čas
museli
žít
v
neveselých
deficitních
časech.
Ovšem
přijímat
v
obavě
před
budoucími
rejdy
levicových
ekonomů
ústavní
zákon,
který
by
jim
po
případně
vyhraných
volbách
zabránil
sestavit
deficitní
rozpočet,
je
neobyčejně
absurdní
myšlenka,
která
nemá
ve
světě
obdoby.
Rozpočet
je
věcí
každoročního
vyjednávání
na
úrovni
vlády
a
parlamentu
a
uzákonit,
že
se
jej
vždy
podaří
sestavit
vyrovnaně,
se
jednoduše
nedá.
Nehledě
k
tomu,
že
jej
ODS
při
současném
rozložení
politických
sil
v
parlamentu
ani
nemůže
prosadit.
S
hlasy
opozice,
která
pravděpodobně
nepodpoří
ani
přijetí
rozpočtu
pro
příští
rok,
Klausova
strana
počítat
nemůže.
A
podle
prvních
ohlasů
se
dá
soudit,
že
na
svou
stranu
nezíská
ani
zbytek
koalice.
Ta
totiž
považuje
Klausův
návrh
za
projev
čistého
populismu.
Nebude
daleko
od
pravdy.
Bylo
by
totiž
s
podivem,
kdyby
si
absurdnost
svého
návrhu
neuvědomovali
sami
účastníci
výkonné
rady
ODS,
včetně
premiéra
Klause.
K
návrhu
zákona
na
věčně
vyrovaný
rozpočet
ale
Klausovu
stranu
nevedly
ekonomické,
nýbrž
průhledné
politické
motivy.
Nevadí,
že
podobný
ústavní
zákon
nikdy
nebude
(a
nemůže)
být
přijat
-
politikům
ODS
to
nijak
nezabrání
v
tvrzení,
že
jejich
strana
je
tou
jedinou
u
nás,
která
odmítá
život
na
dluh.
V
blížících
se
komunálních
volbách
je
starost
o
štěstí
budoucích
generací
líbivým
politickým
gestem.
Nic
víc,
nic
méně.