Trh
se
štěpnými
látkami
je
přesycen
Praha
(gag,
il)
-
Legální
světový
trh
se
štěpnými
materiály
je
přesycen,
ovšem
pro
některé
politicky
nespolehlivé
země
(Irák,
Severní
Korea,
Indie,
Pákistán
a
Bangladéš)
jsou
tyto
látky
nedostupné.
Motivem
nelegálního
obchodu
se
štěpným
materiálem
je
podle
pracovníka
Ústavu
jaderného
výzkumu
v
Řeži
Čeňka
Svobody
snaha
těchto
zemí
získat
potřebné
množství
plutonia
či
uranu.
Jeden
kilogram
uranu
235
stojí
v
ČR
na
legálním
trhu
1500
korun,
stejné
množství
plutonia
239
kolem
5000
Kč.
Na
zmíněném
černém
trhu
však
ceny
dosahují
statisícových
částek
v
markách
-
jen
německé
úřady
vloni
zaznamenaly
120
pokusů
o
pašování.
Legální
obchody
v
civilizovaném
světě
jsou
přísně
kontrolovány
a
přesuny
jakéhokoliv
množství
štěpných
látek
podléhají
schválení
licenční
správy
příslušného
ministerstva.
Ke
kilogramu
plutonia
239
se
však
v
ČR
legálně
nelze
dostat,
říká
Č.
Svoboda.
Tzv.
červenou
rtuť
sice
fyzici
považují
za
nesmysl,
ale
o
její
existenci
zpravodajské
služby
vědí:
může
jít
o
miniem
obarvené
plutonium
či
o
červenou
natírací
hmotu,
která
prý
pohlcuje
radarové
vlny.
K
výrobě
atomové
zbraně
je
zapotřebí
takzvané
kritické
množství
štěpné
látky.
U
uranu
235
to
činí
asi
50
kg,
u
plutonia
239
už
stačí
5
kg
(velikost
grapefruitu).
Tyto
látky,
pokud
jsou
v
olověném
kontejneru,
lze
podle
fyzika
Svobody
bez
problémů
převážet
v
tašce
bez
újmy
na
zdraví.
Říká,
že
plutonium
239
je
kromě
vysoké
radioaktivity
i
vysoce
jedovatá
látka.
Charakteristické
pro
štěpný
materiál
je
i
to,
že
odborníci
i
při
minimálním
množství
mohou
určit,
v
které
zemi
byl
vyroben.
Různé
státy
totiž
používají
pro
ně
typické
technologie,
podle
nichž
se
dá
poměrně
přesně
určit
zdroj
úniku
radioaktivních
látek.
Odborníci
blízcí
českým
zpravodajským
kruhům
se
domnívají,
že
ČR
se
stala
už
před
časem
tranzitní
zemí
nelegálního
obchodu
se
štěpnými
materiály.
Toto
nebezpečí
sice
nepodceňují,
větší
hrozbu
však
spatřují
v
nezákonném
prodeji
nukleárních
technologií
či
přeplácení
jaderných
fyziků
ze
zemí
bývalého
SSSR
do
států
snažících
se
vyrobit
jadernou
zbraň.
Jde
totiž
o
mnohem
bezpečnější
a
lacinější
obchod,
než
je
pašování
plutonia
či
technologií.
Více
na
poslední
straně