cmpr9413_051

cmpr9413_051

ProjectPDT
Genredescription

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Čeká je privatizační reparát

Akciová společnost Zakládání staveb Praha nemá monopol

V malé privatizaci koupil a.s. Zakládání staveb za 330 milionů korun pan Březovský, statkář ve Škvorci. Protože však cenu v termínu nezaplatil, stal se po krátké soukromopodnikatelské epizodě z firmy opět státní podnik.

Pavel Kačer

Pro Zakládání staveb Praha to však mělo fatální následky. Pan Březovský ihned propustil téměř celé hospodářské vedení, které se na svá místa nikdy nevrátilo. Po odchodu původního top managementu v roce 1990, který tehdy převedl do jedné francouzské firmy nejlepší odborníky a výhodné zakázky, to pro podnik byla druhá velká rána.

Dobré jméno

Pro 600 zaměstnanců muselo nové vedení sehnat práci. Proto se manažeři rozjeli za zakázkami nejen po republice, ale i do zahraničí. Podnik stavěl v Izraeli základy k elektrárně, prováděl injektážní práce ve Španělsku, Turecku a jinde. V odborných kruzích si na tom získal jméno. Není náhodou, že v současnosti projevují zájem o vytvoření společného podniku největší izraelské, španělské a turecké firmy.

Do kuponové privatizace jde 38 procent majetku Zakládání staveb Praha, polovina je určena pro přímý prodej. Výrobní náměstek společnosti David Háša zdůvodňuje schválený privatizační projekt: Chtěli jsme jednoho velkého vlastníka, který by nesl hlavní odpovědnost za firmu.

Za jiné ceny

Zlaté časy monopolu Zakládání staveb Praha skončily, s nimi i doba, kdy si podnik diktoval ceny.

Tehdy kalkuloval 40procetníprocentní zisk. V dnešním konkurečním prostředí považuje firma za úspěch zisk 10 15 procent, ale často vezme i zakázku s nulovou rentabilitou, jen aby lidé měli práci.

Přestože jsme začínali s potížemi, nemáme dluhy ani úvěry. U zákazníků máme pohledávky za 45 milionů korun a milion marek , konstatuje D. Háša.

Proti roku 1989 snížila firma své náklady o třetinu. Musela se rychle zbavit návyku z minulosti, kdy byla hodnocena za množství "prostavěných" peněz - čím více, tím lépe. Například dříve měl každý stavbyvedoucí k dispozici taxíka. Ukázalo se, že není potřeba nejen 60 - 70 vozů taxislužby, ale dokonce ani jediný.

Dnes se staví jinak. Dříve byla konstrukce staveb předimenzována o sto procent, protože na nějaké tuně betonu nezáleželo. Dnes se podnik jistí jen 30 40 procenty, a tím ušetří více než třetinu stavebního materiálu.

Významné jsou úspory času. Lidé dělají v třísměnném provozu, o sobotách a nedělích. Přináší to nejen spokojenost zákazníka z rychle dokončeného díla, ale i úsporu peněz. Stavební výroba si například od mechanizačního střediska pronajímá bagr za 200 tisíc korun měsíčně. Zkrátí-li termín výstavby na polovic, ušetří polovinu těchto nákladů.

Rozhoduje zákazník

V podniku Zakládání staveb založili podnikatelský záměr na své odbornosti. Dokáží kvalitou odevzdaného díla přesvědčit zákazníky, že jsou nejlepší. Ukazuje se, že ani špičková kvalita dnes nestačí. Proto se firma bude zabývat nejen výstavbou základů, ale i celých objektů, tedy kompletními zakázkami na klíč. A kde vezme odborníky?

Rozhodli jsme se získávat mladé lidi, každým rokem aspoň deset absolventů vysokých škol. Chceme využít především toho, že nejsou zatíženi starým myšlením a zlozvyky, vysvětluje D. Háša. Podnik však počítá také s najímáním stavebních dělníků , mistrů a stavbyvedoucích pro jednotlivé zakázky a chce vystupovat i jako generální dodavatel, který najímá různé stavební společnosti.

text k foto: JEDNOU ZE ZAKÁZEK FIRMY BYLA OPRAVA VLTAVSKÉHO NÁBŘEŽÍ V PRAZE: Zde prokázala své schopnosti.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View