Doba
mírného
optimizmu
Profit
publikuje
z
první
ucelené
prognózy
české
ekonomiky
na
roky
1994-1995
Na
půdě
ČSÚ
a
Ústavu
pro
hospodářskou
politiku
ČR
vznikl
ekonometrický
prognostický
scénář,
který
mapuje
dosavadní
i
budoucí
mozaiku
zájmu
domácností
o
spotřební
zboží
a
služby,
obdobně
pak
koupěschopnost
dalších
tržních
subjektů
doma
i
v
zahraničí.
Opírá
se
nejen
o
zjištěná
statistická
data
o
dosavadním
průběhu
procesu
ekonomické
reformy,
ale
dokáže
vzít
v
úvahu
i
některé
zjevné
předpoklady,
například
devalvaci
měny
našeho
významného
obchodního
partnera
-
Slovenska.
Česká
ekonomika
již
v
současné
době
funguje
převážně
na
tržních
principech.
Z
tohoto
faktu
pak
vyplývají
přinejmenším
dvě
skutečnosti:
*
Objem
a
struktura
jejího
výstupu
(v
podobě
hrubého
domácího
produktu
-
dále
jen
HDP)
jsou
tudíž
určovány
především
vývojem
vnější
a
vnitřní
poptávky.
*
Další
vývoj
HDP
lze
s
větší,
či
menší
přesností
odhadovat
na
základě
analýzy
vlivů
hlavních
faktorů
(ať
již
jde
o
spotřebu,
či
investice),
působících
právě
na
vývoj
poptávky.
Dosud
spíše
stagnace
Podle
některých
dílčích
údajů
lze
předpokládat,
že
vloni
se
zastavil
pokles
HDP,
jehož
objem
se
snížil
zhruba
jen
asi
o
půl
procenta
proti
předchozímu
roku.
Kvůli
pokračující
recesi
v
zemích,
které
jsou
našimi
hlavními
obchodními
partnery,
rozdělení
čs.
federace
a
červencové
devalvaci
slovenské
měny
se
ekonomický
růst
oddálil.
Mírně
restriktivně
působil
přebytkový
státní
rozpočet
(zejména
v
1.
pololetí),
když
byl
vyrovnáván
měnovou
politikou.
Ta
po
nevyhnutelné
restrikci
v
době
dělení
státu
a
měny
přešla
ve
2.
pololetí
naopak
do
mírně
expanzivní
polohy.
Je
tu
ještě
jeden
vliv,
který
bývá
často
opomíjen:
Při
srovnání
výsledků
roku
1993
s
lety
předchozími
není
možné
přejít
atypický
vývoj
v
posledních
měsících
roku,
který
mu
předcházel
a
vytvořil
citelně
zvýšenou
hladinu
ekonomických
čísel.
Jde
o
mimořádný
a
neopakovatelný
růst
investičních
(s
předfakturací
výkonů
na
několik
měsíců
předem)
i
spotřebitelských
výdajů,
jakož
i
vývozu
do
SR
v
samém
závěru
roku
1992,
v
reálné
předtuše
důsledků
rozpadajícího
se
státu.
Vyšší
základna
roku
1992
tak
zkresluje
směrem
dolů
meziroční
indexy
nejen
ve
4.
čtvrtletí
1993,
ale
částečně
i
za
celý
rok
1993.
Jak
letos
a
napřesrok?
V
letech
1994
-
1995
se
předpokládá
postupné
zeslabení
negativního
působení
vnějších
faktorů.
Ekonomiky
hlavních
obchodních
partnerů
ČR
(včetně
SR)
budou
přecházet
z
recese
do
stagnace
a
oživení.
Negativní
vliv
rozdělení
čs.
federace
bude
též
postupně
vyhasínat.
Letos
je
však
nutné
očekávat
další
devalvaci
slovenské
koruny,
případně
zavedení
dovozní
přirážky
nebo
jiná
opatření
omezující
vývoz
z
ČR
do
SR
(a
únorové
komplikace
kolem
celní
unie
jsou
toho
v
souvislosti
se
stavem
slovenské
platební
bilance
jen
dokladem),
s
negativním
důsledkem
na
tvorbu
HDP
ČR.
Vnitřní
faktory
by
si
ve
svém
souhrnu
měly
zachovat
pozitivní
vliv
na
růst
HDP.
Přitom
faktory
podporující
export
budou
postupně
slábnout,
zároveň
však
budou
sílit
pozitivní
vlivy
privatizace
a
přílivu
zahraničního
kapitálu.
Rozpočtová
politika
s
orientací
na
vyrovnaný
rozpočet
bude
spíš
neutrální,
zatímco
měnová
politika
s
působením
na
další
snižování
úrokových
sazeb
by
mohla
být
mírně
expanzivní.
Kombinace
mírného
zesilování
pozitivního
vlivu
vnitřních
faktorů
a
zeslabování
negativního
vlivu
vnějších
faktorů
jsou
souběžně
působící
předpoklady,
z
nichž
se
odvíjí
naše
optimistická
prognóza
obnovení
růstu
HDP
.
Ten
by
se
měl
v
letošním
roce
zvyšovat
tempem
2
-
-3
%
a
v
příštím
roce
tempem
asi
3
-
4
%.
To
je
základní
informace,
z
níž
se
pak
odvíjí
úvahy
o
vývoji
míry
nezaměstanosti,
inflace
či
dalších
parametrů
transformačního
procesu
české
ekonomiky
pro
nejbližší
dva
roky.
Ivan
Šujan,
Český
statistický
úřad,
Milota
Šujanová,
Ústav
pro
hospodářskou
politiku
ČR
Prognóza
vývoje
složek
HDP
na
roky
1993-1995