Stát
-
podnikatelé
-
nezaměstnanost
Na
přímou
podporu
podnikání
vydá
letos
stát
přibližně
1,8
procenta
hrubého
domácího
produktu
Malé
a
střední
podniky
zvyšují
svůj
podíl
na
vyrobeném
produktu
i
na
zaměstnanosti
a
jejich
počet
neustále
roste.
Tuto
skutečnost
jednoznačně
konstatuje
ministr
hospodářství
Karel
Dyba
v
analýze,
kterou
předložil
vládě.
Kazimír
Jánoška
Jak
je
dále
v
materiálu
zdůrazněno,
pozitivní
posun
v
rozvoji
malých
a
středních
podniků
byl
umožněn
především
díky
stabilnímu
makroekonomickému
prostředí,
relativní
legislativní
stabilitě
a
státní
politice
podpory
podnikatelských
subjektů.
Nejvíce
Ministerstvo
financí
Z
dokumentu
dále
vyplývá,
že
v
roce
1993
bylo
celkově
na
podporu
zejména
malého
a
středního
podnikání
poskytnuto
z
rozpočtových
prostředků
více
než
11
miliard
korun.
Nejvíce
se
na
tom
podílel
resort
Ministerstva
financí
ČR
-
a
to
formou
daňových
úlev
ve
výši
zhruba
7,5
miliardy
korun.
Další
podpora
byla
poskytnuta
Ministerstvem
zemědělství
-
přibližně
2,8
miliardy
korun,
Ministerstvem
práce
a
sociálních
věcí
-
kolem
178
milionů
korun,
a
Ministerstvem
hospodářství
-
asi
1,2
miliardy
korun.
Relativně
tak
stát
vynakládá
na
tržně
konformní
podporu
malého
a
středního
podnikání
přibližně
1,6
-
1,8
%
hrubého
domácího
produktu.
Regionální
aspekt
V
rámci
rozpočtové
podpory
poskytují
ministerstva
malým
a
středním
podnikatelům
zvýhodněné
informační
služby
a
poradenskou
činnost
buď
přímo
nebo
prostřednictvím
specializovaných
institucí.
Potěšitelné
ovšem
je,
že
podpora
malého
a
středního
podnikání
má
výrazný
regionální
aspekt.
Podnikatelské
záměry
v
hospodářsky
problémových
oblastech
jsou
zvýhodněny
vyššími
podporami
a
speciálními
programy.
Rozvoj
malého
a
středního
podnikání
však
někdy
naráží
na
bariéry
v
podobě
nadměrně
byrokratické
státní
správy
(nebo
samosprávy),
nepříznivých
úvěrových
podmínek,
případně
relativně
více
zaostalé
infrastruktury
v
hospodářsky
slabších
regionech.
Odstraňování
těchto
bariér
může
být
podle
ministra
Karla
Dyby
někdy
významnější
pomocí
podnikání
než
finanční
podpora
státu.
Změny
pro
rok
1994
Zkušenosti
Ministerstva
hospodářství
ČR
z
loňského
roku
ukazují,
že
vzhledem
k
postupnému
zlepšování
informovanosti
podnikatelů
o
programech
podpory
se
podstatně
zvýšil
i
jejich
zájem
o
získání
finančních
dotací
od
státu.
Výsledkem
byl
značný
převis
poptávky
nad
celkovými
možnostmi,
tedy
prostředky,
které
Ministerstvo
hospodářství
dávalo
k
dispozici
podnikatelům
prostřednictvím
Českomoravské
záruční
a
rozvojové
banky.
Ministr
Karel
Dyba:
Vzhledem
k
očekávané
poptávce
a
dané
sumě,
která
je
k
dispozici
ze
státního
rozpočtu,
byly
v
nových
programech
Ministerstva
hospodářství
pro
rok
1994
provedeny
následující
změny:
Za
a).
S
výjimkou
programu
Region
a
Aeskulap
byla
snížena
sazba
příspěvku
na
úhradu
úroků
o
1
-
2
%
proti
roku
1993.
Za
b).
Byla
zkrácena
doba
od
podpisu
úvěrové
smlouvy
k
registraci
žádostí
o
podporu
z
1
roku
na
6
měsíců.
Za
c).
Byly
zrušeny
cenově
zvýhodněné
záruky
za
úvěr
u
jednotlivých
programů
a
vyčleněny
do
nového
programu
Záruka.
Za
d).
Byl
zrušen
příspěvek
na
úhradu
úroků
pro
obchodní
činnost
s
výjimkou
programu
Start.
Cílem
uvedených
změn
je
vytvoření
předpokladů
pro
uspokojení
většího
počtu
žadatelů
při
současné
orientaci
na
nově
uzavírané
úvěry
v
průběhu
celého
roku
1994.
Je
však
nutno
znovu
upozornit,
že
na
podpory
není
právní
nárok
a
poskytují
se
jen
do
vyčerpání
prostředků.
Celkem
10
programů
Na
rok
1994
bylo
schváleno
celkem
10
programů.
Vedle
dosavadních
programů
jsou
to
nové
programy
Special
a
Záruka.
Podnikatelé
by
však
neměli
přehlédnout
rozhodnutí
Ministerstva
hospodářství
o
zrušení
všech
programů
z
roku
1993,
a
to
z
důvodu
provedení
dílčích
změn
ve
všech
programech
pro
letošní
rok.
Ministr
Karel
Dyba
k
tomu
uvedl:
Programy
budou
financovány
z
prostředků
vyčleněných
ve
státním
rozpočtu
České
republiky
na
rok
1994
v
celkové
výši
1,2
miliardy
korun.
Ministerstvo
hospodářství
na
základě
úsporných
opatření
ve
vlastní
rozpočtové
kapitole
poskytlo
dodatečně
se
souhlasem
vlády
na
kladně
vyhodnocené
projekty
z
roku
1993
celkem
108
milionů
korun,
které
byly
směrovány
do
hospodářsky
problémových
regionů.
Uplynulé
období
totiž
jednoznačně
potvrdilo
významnou
korelaci
mezi
podnikatelskými
aktivitami,
tedy
počtem
živností
na
určitý
počet
obyvatel,
a
mírou
nezaměstnanosti
v
jednotlivých
okresech.
Jde
o
významný
vztah
nepřímé
úměry
-
čím
vyšší
počet
živností,
tím
relativně
nižší
nezaměstnanost
v
daném
regionu.
Myslím,
že
to
je
jeden
z
nejpřesvědčivějších
důkazů
efektivnosti
naší
podpory
podnikatelského
prostředí
a
jeho
jednotlivých
subjektů.