Na
"Mastergate",
novou
komedii
Larryho
Gelbarta
uváděnou
v
divadle
Criterion
Center,
jsem
šel
značně
rozechvělý.
Říkal
jsem
si,
že
nic
nemohlo
být
načasováno
hůř,
než
politická
satira
o
aféře
Írán-Kontra.
Podcenil
jsem
ale
jak
Gelbarův
důvtip,
tak
stálost
skandálu
ve
Washingtonu.
Ačkoli
je
hra
jasně
zasazená
do
událostí
kolem
aféry
Írán-Kontra,
všímá
si
i
mnoha
jiných
skandálů
za
posledních
30
let.
Chladná,
pečlivě
učesaná
televizní
hlasatelka
Merry
Chaseová
(Melinda
Mullinsová)
v
jedné
chvíli
vlastně
předčítá
seznam
tuctu
nebo
i
více
skandálů
posledních
let
a
uzavírá
to
těmi,
které
se
týkaly
Ministerstva
pro
bytovou
výstavbu
a
rozvoj
měst
a
sektoru
spoření
a
půjček.
Na
jevišti
probíhá
slyšení
Kongresu,
dokonalé
s
elegantním
skleněným
lustrem
na
stropě
a
v
pozadí
s
reprodukcí
podepisování
Ústavy
v
životní
velikosti.
Stůl
svědků
se
nachází
ve
středu
jeviště
a
pod
ním
je
vybavení
pro
všudypřítomná
média,
v
tomto
případě
společnost
TNN,
neboli
Total
News
Network.
Nejenže
jsou
všude
kolem
kameramani,
ale
jednání
se
také
promítá
na
monitorech
po
celém
divadle.
Přirovnání
k
divadlu
není
tak
úplně
náhodné.
Gelbart
má
zřejmě
pocit,
že
všichni
účastníci
slyšení
Kongresu
-
svědci,
právníci,
vyšetřující
soudci
a
novináři
-
jsou
herci.
Jak
se
příběh
"Mastergate"
odvíjí,
dozvídáme
se,
že
Federální
daňový
úřad
(IRS)
zkonfiskoval
jednu
z
nemovitostí
jednoho
zahraničního
finančníka,
který
vládě
dluží
miliony
na
daních.
Zdá
se,
že
tento
člověk
vlastní
jeden
lichtenštejnský
podnik
licencovaný
v
Libyi
a
krytý
na
Bahamách.
Sám
žije
v
"řadě
neočíslovaných
domů
v
jistém
městě
ve
Švýcarsku".
Majetkem,
který
úřad
IRS
zabavil,
je
hollywoodské
filmové
studio
Master
Pictures
Incorporated
(MPI).
Říká
se,
že
úřad
IRS
majetek
studia
MPI
rozprodá,
ale
než
to
může
učinit,
je
jeden
řadový
agent
IRS
povolán
do
nemocničního
pokoje
Wylieho
Slaughtera,
umírajícího
vedoucího
Ústřední
zpravodajské
služby.
Tento
řadový
agent,
Abel
Lamb,
který,
jak
se
lze
dovtípit,
jde
na
smrt,
dostane
příkaz
studio
převzít.
Studio
bude
brzy
točit
film
za
40
milionů
dolarů
s
názvem
"Tet,
the
Motion
Picture
(Tet,
film)",
aby
ho
odlišil
od
"Tet,
the
Offensive
(Tet,
útok)",
"Tet,
the
Book
(Tet,
kniha)"
a
"Tet,
the
Album
(Tet,
album)".
Snímek,
který
se
má
točit
ve
středoamerickém
státě
San
Elvador,
je
záminkou
pro
poslání
zbraní
v
hodnotě
800
milionů
dolarů
skupině
Los
Otros,
což
je
povstalecká
skupina
pokoušející
se
znovu
získat
sousední
stát
Ambigua,
který
obsadil
levicový
diktátor
dr.
Overtega,
bývalý
podiatr,
který
vede
revoluční
skupinu
pěšáků.
Člověkem,
který
za
právě
zesnulého
Slaughtera
vše
vyřizuje,
je
major
Manley
Battle,
Gelbartova
náhrada
plukovníka
Olivera
Northa.
Aby
bylo
možno
ztvárnit
dobře
známé
politiky
a
sehrát
role
obvyklých
postav,
které
se
na
slyšeních
Kongresu
pravidelně
ukazují,
dal
režisér
Michael
Engler
dohromady
špičkové
obsazení.
Daniel
von
Bargen
je
v
roli
majora
Battla
upjatý,
avšak
zcela
sebejistý,
když
snoubí
ten
správný
druh
pokrytectví
a
vlastenectví,
Jeff
Weiss
coby
přehnaně
konzervativní
senátor,
který
působí
jako
přátelský
vyšetřující
soudce
majora
Battla,
je
samý
oheň,
síra
a
dojemná
citovost,
Zach
Grenier
je
ukrutně
horlivý,
když
hraje
řadu
právníků,
Joseph
Daly,
který
ztvárňuje
viceprezidenta,
má
perfektní
chování
George
Bushe
s
jeho
ledabylým
"ale
jděte"
a
Ann
McDonoughová,
která
hraje
řadu
manželek
svědků,
je
prvotřídní.
S
jedním
je
těhotná,
s
majorem
Battlem
plete
americkou
vlajku,
a
jako
manželka
viceprezidenta
se
přižene
dovnitř,
bělovlasá,
v
šatech
na
míru
a
s
perlami,
přičemž
do
posledního
detailu
imituje
gesta
Barbary
Bushové.
Ačkoli
je
jasné,
že
Gelbartovy
sympatie
nepatří
krajní
pravici,
je
též
pravda,
že
při
rozdělování
satirických
výpadů
je
nestranný
a
ostře
se
zaměřuje
na
senátory
a
kongresmany
všech
stran
a
především
na
média.
Gelbart
si
také
hraje
s
jazykem.
"Mastergate"
má
podtitul
"hra
se
slovy"
a
Gelbart
ji
hraje
stejně
dobře
jako
všichni
ostatní.
Poskoka
Mastergata
popisuje
jako
někoho,
kdo
prožil
"bleskurychlé
zmizení"
a
najednou
se
přistihl,
jak
"vyřizuje
žádosti
o
přikrývky
na
Úřadě
pro
záležitosti
Indiánů".
Tento
zájem
o
slova
však
překračuje
slovní
hříčky
a
hravost.
Gelbart
odsuzuje
pomatenost,
rozvláčnost
a
znehodnocování
jazyka,
které
všude
kolem
vidí.
Sotva
slyšení
začnou,
domýšlivý
senátor
Bowman
(Jerome
Kilty)
oznámí:
"Dovolte
mi,
abych
na
začátku
zdůraznil
jednu
věc:
Nehledáme,
koho
stáhnout
z
kůže
ani
obětní
beránky."
Major
Battle
sám
mluví
čistou
pentagonštinou:
"Bez
další
peněžně-stávkově-vojenské
pomoci
byly
spousty
milovníků
svobody
z
Ambiguy,
kteří
pro
nás
celý
život
riskovali
kůži,
doslova
umlčeny
a
ponechány
bez
prostředků."
Jinde
zanotuje:
"Publicita
je
nízká
cena
za
mlčenlivost."
Večer
je
krátký
-
95
minut
bez
přestávky
-
ale
i
tak
s
postupem
představení
ztrácí
Gelbartovy
satirické
útoky
na
ostrosti
a
jejich
cíle
se
vynořují
stále
předvídatelněji.
Přesto
je
většina
večera
naplněna
unikátním
a
vítaným
důvtipem.
V
"Mastergate"
nám
Gelbart
poskytl
ne
jeden,
ale
dokonce
dva
artikly,
které
se
z
divadla
na
Broadwayi
zcela
vytratily:
ostrou
politickou
satiru
a
ještě
ostřejší
uznání
hodnoty
jazyka.