Dva
japonští
vědci
uvedli,
že
objevili
protilátku,
která
při
laboratorních
experimentech
ve
zkumavce
zabíjí
buňky
napadené
AIDS,
avšak
zdravé
buňky
zachovává.
Pokud
budou
další
experimenty
úspěšné,
představovala
by
tato
práce
zásadní
pokrok
ve
výzkumu
syndromu
získaného
selhání
imunity.
Lék
AZT,
jediný
prostředek,
který
je
v
současné
době
na
trhu,
prý
jen
pomáhá
zastavit
šíření
onemocnění
AIDS,
avšak
neléčí
je.
Několik
analytiků
a
japonských
vědců
obeznámených
se
studií,
která
byla
uvedena
včera
na
konferenci
v
Nagoye,
se
však
o
významu
výsledků
vyjádřilo
s
nedůvěrou.
Samotní
vědci
připustili,
že
je
před
nimi
stále
ještě
mnoho
práce,
než
budou
moci
říci,
zda
přípravek
bude
skutečně
léčit
lidi.
Shin
Yonehara,
vědec
pracující
ve
výzkumu
z
Tokijského
metropolitního
lékařského
institutu
uvedl,
že
protilátka,
kterou
objevil,
funguje
na
základě
rozpoznání
antigenu
s
označením
fas-antigen,
jenž
je
charakteristický
pro
napadenou
buňku.
Protilátka
pak
buňku
usmrtí.
Dr.
Yonehara
a
jeho
kolega
Nobuyuki
Kobayashi
z
univerzity
v
Yamaguchi
uvedli,
že
jejich
experimenty
ukázaly,
že
protilátka
vymýtila
v
průběhu
tří
dní
průměrně
60
%
buněk
napadených
AIDS.
V
některých
experimentech
usmrtila
téměř
všechny
napadené
buňky,
řekli
výzkumníci.
Na
druhou
stranu
bylo
usmrceno
méně
než
10
%
zdravých
buněk.
Oba
vědci
uvedli,
že
musejí
provést
ještě
další
laboratorní
testy
a
poté
experimenty
na
zvířatech.
Podle
svých
slov
doufají,
že
testy
na
lidských
pacientech
ve
Spojených
státech
provedou
do
konce
příštího
roku.
V
Japonsku
není
dost
pacientů
s
AIDS,
aby
v
této
zemi
bylo
možno
provést
zásadní
experimenty,
uvedli.
Toto
oznámení
získalo
v
japonských
médiích
velký
prostor
a
včera
dokonce
zahýbalo
s
akciemi
některých
farmaceutických
firem.
Jenže
Takashi
Kitamura,
ředitel
oddělení
biologie
japonského
Národního
zdravotního
ústavu
a
tajemník
vládního
centra
zabývajícího
se
výzkumem
AIDS,
řekl:
"Ohledně
budoucího
využití
tohoto
přípravku
při
léčbě
příliš
optimistický
nejsem."
Uvedl,
že
některé
napadené
buňky
nemusejí
obsahovat
příslušný
antigen,
takže
nebudou
usmrceny
ani
po
vystavení
vlivu
protilátky.
"Výsledky
se
zdají
být
příliš
ukvapené,"
uvedl
Mitsuru
Miyata,
vydavatel
Nikkei
Biotechnology,
hlavního
informačního
bulletinu
tohoto
odvětví
v
Japonsku.
Dr.
Kobayashi
odpověděl,
že
podle
jeho
názoru
by
protilátka
potenciálně
mohla
usmrtit
všechny
napadené
buňky.
Jenže
spolu
s
dr.
Yoneharou
uvedli,
že
existuje
ještě
několik
nejasností,
které
se
týkají
především
možných
vedlejších
účinků.
"Naše
protilátka
ve
velmi
malých
dávkách
usmrtila
napadené
buňky,
ale
může
usmrtit
i
jiné
buňky,"
řekl
dr.
Yonehara.
"Neznáme
účinek
naší
protilátky
na
lidský
organismus."
AIDS
není
v
Japonsku
považován
za
rozšířený
problém
-
vláda
uvádí
přibližně
1 000
známých
nosičů
viru,
ale
řada
společností
v
posledních
letech
investovala
značné
zdroje
do
výzkumu
v
naději,
že
na
případné
léčbě
vydělá.
Dr.
Kitamura
uvedl,
že
v
současné
době
běží
v
Japonsku
asi
35
projektů
a
že
japonští
výzkumníci
nabídli
v
minulém
roce
americkým
výzkumníkům
tři
možné
léčebné
postupy
ke
klinickému
testování.
Řekl,
že
až
se
vědci
z
obou
zemí
znovu
setkají
v
lednu
v
New
Orleans,
Japonci
představí
přinejmenším
další
tři
léky
pro
testování
na
lidech.
AZT
je
jediný
celosvětově
předepisovaný
lék
schválený
pro
léčbu
této
nemoci.
Společnost
Wellcome
PLC,
hlavní
britský
farmaceutický
výrobce,
prodává
tento
lék
pod
názvem
Retrovir.
Mluvčí
společnosti
Wellcome
se
k
objevu
protilátky
v
Japonsku
odmítl
vyjádřit.
Avšak
Andrew
Porter,
analytik
odvětví
léčiv
společnosti
Nikko
Securities
Co.
v
Londýně
řekl,
že
kdyby
tento
produkt
byl
úspěšně
vyvinut,
představoval
by
"potenciální
ohrožení
dlouhodobé
životaschopnosti
léku
Retrovir.