Když
se
před
mnoha
lety
v
Bratislavě
hodná
víla
přidělená
Slovensku
skláněla
nad
kolébkou
Edity
Gruberové,
dala
jí
do
vínku
vysoká
Es,
jiskřivá
D,
čisté
trylky
a
koloraturní
ozdoby
stříbřité
jako
kouzelný
prach.
Možná
se
měla
zastavit
v
Metropolitní
opeře
a
vzít
si
s
sebou
všechno,
co
zapomněla,
trochu
šarmu,
ždibec
dramatického
umění
a
hezkou
paruku.
V
roli
Viloetty
Valery
v
nové
Verdiho
produkci
"La
Traviata"
Edita
Gruberová
minulý
týden
zvládla
spoustu
věcí
dobře
a
další
věci
už
ne
tak
dobře.
Každý
den
neslýcháme
Violettu,
která
dokáže
zazpívat
hudbu
prvního
jednání
letící
ve
vysokých
registrech
včetně
všech
malých
notiček,
dokonale
posazených
a
čistě
sladěných.
Dokonce
ani
jednou
nezalapala
po
dechu
a
neotřela
si
čelo.
Byla
odměřená
jako
metr.
Ale
možná
víte,
že
to
s
Violettou
jde
z
kopce.
Jsou
totiž
chvíle,
kdy
musí
dát
najevo
i
nějakou
tu
emoci.
Koneckonců
má
tuberkulozu
a
bázlivého
milence;
a
ačkoli
je
úspěšná
kurtizána,
v
bance
jí
hrozí
přečerpání.
A
co
je
ještě
horší,
pořád
se
jí
hýbou
zdi
-
přinejmenším
v
této
produkci.
Právě
když
si
Edita
Gruberová
odsedla
od
svých
hostů,
aby
si
stranou
odkašlala,
její
salon
začal
klouzat
po
jevišti;
její
venkovský
úkryt
rovněž
má
velmi
aktivní
záclony.
Chyťte
se
těch
směšných
copů!
chtělo
se
vám
na
ni
zavolat,
když
se
kulisy
znovu
začnou
hýbat.
Je
to
ta
nejdojemnější
"Traviata",
jakou
jsem
kdy
viděl.
Za
normálních
okolností
si
Violetta
může
jít
po
svých,
aniž
by
přemítala
nad
tím,
jestli
se
pohybuje
se
stejnou
graciozností
jako
kulisy.
Jenže
tuto
produkci
navrhl
a
režíroval
Franco
Zeffirelli
a
financovala
ji
Sybil
Harringtonvá,
která
na
penny
nemusí
hledět,
na
rozdíl
od
Violetty,
s
pouhými
dvaceti
louisdory
v
závěru
opery.
Když
člověk
viděl
všechny
ty
miliony
v
pohybu,
ulevilo
se
mi,
že
se
Edita
Gruberová
se
svou
nemotorností
omylem
nezamotala
do
záclony.
Velkolepá
a
ohromující
"Traviata"
je
dalším
přídavkem
k
rostoucímu
počtu
produkcí
Metropolitní
opery,
nezávislých
na
obsazení,
většinou
od
Franca
Zeffirelliho.
Mají
svůj
vlastní
život
a
lze
se
na
ně
spoléhat
v
tom,
že
budou
vypadat
dobře
a
že
budou
hrát,
i
kdyby
účinkující
nezvládli
jedno
ani
druhé.
Pokud
Metropolitní
operu
někdy
potká
stávka,
společnost
stále
může
prodávat
vstupenky
na
"Bohéma"
a
"Turandota"
a
vypustit
do
světa
nahrávky
(z
jiných
produkcí).
Věci
znalé
obecenstvo
z
minulého
týdne
aplaudovalo
víc
skleníku
než
tenoru
Neilu
Shicoffovi,
který
v
něm
zazpíval
árii.
Neil
Shicoff,
nelogicky
oblečen
jako
rabínský
student
a
kymácející
se
nad
scénou
na
zvedáku,
nevypadal
jako
chlapík,
na
kterém
by
rádo
utkvělo
oko
lepé
nevěstky.
Kéž
by
měl
zvedáky
i
na
svůj
hlas.
Vzhledem
k
tomu,
že
tenor
nebyl
v
nejlepší
kondici,
vydával
mdlé
zvuky,
doprovázené
jeho
obvyklými
nemotornnými
gesty
rukou.
Pan
Z.
možná
měl
příliš
práce
s
krocením
scény,
aby
mohl
spolupracovat
s
vrozeně
nešikovným
Alfredem.
Nebo
je
to
spíš
tak,
že
pan
Z.
začíná
být
"Traviatou"
už
poněkud
unaven?
Stejná
produkce
byla
k
vidění
v
Paříži
a
ve
Florencii,
přičemž
její
scénické
obrazy
odrážejí
film,
který
natočil
s
Placidem
Domingem
a
Teresou
Stratasovou.
Před
několika
desítkami
let
Maria
Callasová
nazpívala
dallaskou
inscenaci,
která
přivedla
k
životu
ideu
flashbacku,
znovuoživené
vzpomínky.
Po
nápadu,
který
puristické
verdisty
vytáčí
k
nepříčetnosti,
Violetta
při
předehře
umírá
v
posteli,
ale
jakmile
se
jí
vybaví
ty
úžasné
večírky,
které
pořádala,
omráčeně
vstane.
Celá
opera
je
její
sen.
Vzhledem
k
tematickým
propojením
předehry
s
hudbou,
předcházející
poslednímu
jednání,
tento
nápad
působí
spíš
otřele
než
hrozně,
ačkoli
naštěstí
byl
pro
změnu
skutečně
v
parteru
dirigent,
kterého
jsme
chtěli
slyšet,
a
sice
Carlos
Kleiber,
který
se
pokoušel
vyprodukovat
nezapomenutelnou
hudbu,
zatímco
my
všichni
čekali,
jestli
se
nešika
v
posteli
pohne
k
písni.
Jakmile
tak
udělala,
velkorysý
německý
maestro
s
otřesenými
nervy,
který
tak
často
ruší
představení,
předvedl
bezchybný,
jednolitý
výkon,
jenž
se
při
svém
výrazně
výrazném
přístupu
hlava
nehlava
tloukl
se
scénou.
Okamžiky,
které
nám
roztloukly
srdce,
prakticky
chyběly,
ale
těžko
říct,
jestli
to
má
něco
společného
s
Kleiberem
nebo
s
prkennými
účinkujícími.
V
každém
případě
Edita
Gruberová
stěží
ventilovala
Violettina
muka
při
dlouhém
setkání
s
Wolfgangem
Brendelem,
který
coby
Germont
vypadal
docela
zoufale,
když
se
do
svého
těžkého,
teutonského
barytonu
snažil
vmáčknout
italský
šmrnc.
"Di
Provenza"
nebyla
pro
slunnou
jižní
Francii
příliš
velkou
reklamou.
Carlos
Kleiber
by
ho
možná
mohl
nechat
zapívat
jako
záskok
v
jedné
z
písní
o
mrtvých
dětech
a
tmavých
nocích
z
Mahlerovy
"Kindertotenlieder".
Když
už
mluvím
o
temných
nocích,
tak
sousedka
Metropolitní
opery,
New
York
City
Opera
zrušila
sezónu
poté,
co
se
jí
nepodařilo
dosáhnout
dohody
s
hudebníky,
kteří
chtěli
být
placeni
rovnocenně
s
orchestry
Chicago
Lyric
a
San
Francisco
Opera.
No,
teď
mohou
jít
a
zúčastnit
se
tam
konkurzu.
Hodně
štěstí.
Zdravý
rozum
říká,
že
lidé,
kteří
hrají
u
společnosti,
účtující
si
zhruba
polovinu
toho,
co
uvedené
opery
za
lístek,
jsou
na
jiném
trhu.
Zrušení
nevěstí
nic
dobrého
pro
společnost,
kterou
již
postihla
krize
identity,
vystupňovaná
odchodem
hlavní
dirigentky
Beverly
Hillsové
a
úžasným
jmenováním
Christophera
Keenea
coby
jejího
nástupce
poté,
co
řadu
let
trávil
bezvýslednou
dřinou
v
parteru.
Jak
Metropolitní
opera
zjistila
před
několika
lety
po
zpožděném
prosincovém
zahájení
sezóny,
získat
zpět
předplatitele,
kteří
dostali
příležitost
zvážit
volbu
zábavy,
je
prakticky
nemožné.
Například
já
jsem
byl
jednou
naprosto
spokojený
v
Avery
Fisher
Hall
při
poslechu
Mše
za
Rossiniho
(Messa
per
Rossini)
v
podání
dirigenta
Helmutha
Rillinga,
zvláštní
skladby,
již
napsalo
13
různých
italských
skladatelů
na
počest
Rossinimu
po
jeho
smrti
v
roce
1868.
Každý
z
nich
přispěl
částí
na
příkaz
Verdiho,
kterého
problematická
organizace
málem
předčasně
uvrhla
do
hrobu.
Přesto
přese
všechno
skladba
skončila
bez
provedení
v
zaprášeném
archívu
poté,
co
Boloňa
odmítla
zajistit
taneční
sbor
a
orchestr.
Víme,
že
Verdiho
přispění
bylo
impozantní,
jelikož
operní
"Libera
me"
bylo
přepracováno
pro
Manzoni
Requiem,
přičemž
Verdi,
už
poučen,
napsal
každičkou
notu
raději
sám.
Překvapivé
zjištění
z
onoho
večera
v
Avery
Fisher
Hall
bylo
vvysoká
úroveň,
které
dosáhlo
několik
z
jeho
-
nyní
už
neznámých
-
kolegů,
především
Raimond
Boucheron.
Jeho
melodické
"Confutatis"
plynule
zazpíval
basista
Brian
Matthews.
"Lux
aeterna"
Teodula
Mabelliniho
také
bylo
nečekaně
úspěšné
a
skvěle
podané
Rillingem.
Přivezl
si
s
sebou
svůj
stuttgartský
sbor
Gaechinger
Kantorei
a
dokonce
i
českou
sopranistku
Gabrielu
Beňačkovou.
Její
oslňující,
výrazný
hlas
zazněl
v
plné
kráse.
Možná
by
mohla
přeběhnout
náměstí
do
Metropolitní
opery
-
kde
na
ni
stále
čeká
její
debut
-
a
pomoci
tam
české
krajance
zazpíváním
pomalých
částí
"Traviaty".
Tokijský
mezinárodní
filmový
festival
se
co
do
prestiže
nedal
s
filmovým
festivalem
v
Cannes
srovnávat,
přesto
po
sobě
zanechal
stopu:
mladé
filmaře
a
debutanty
odměnil
nejvyšší
částkou
v
hotovosti
ze
všech
filmových
festivalů.
Při
akci
tohoto
roku,
třetí
od
doby,
kdy
se
v
roce
1985
začal
festival
pořádat,
vyhrála
Idrissa
Ouedraogo
z
Burkina
Fasa
cenu
Sakura
Gold
Prize
ve
výši
143 000
dolarů
za
"Yaaba"
("Stařenka").
Ve
srovnání,
Cannes
nyní
vítězi
soutěže
mladých
režisérů
předává
39 000
dolarů.
Režisér
George
Miller
("Bláznivý
Max")
uvádí:
"Domnívám
se,
že
tokijský
festival
by
se
mohl
stát
hlavním
lákadlem
pro
mladé
režiséry,
a
to
jak
kvůli
penězům,
tak
i
kvůli
uznání."
Jsou
tu
však
i
nevýhody.
Vincent
Tolentino,
dopisovatel
francouzského
časopisu
Telerama,
o
nedávno
ukončeném
tokijském
festivalu
uvedl:
"Nikdo
nic
nesjednává...
a
většina
filmů
byla
promítána
na
předešlých
festivalech."
Belgie
se
rozhodla,
že
investoři
požadující
dodání
svých
cenných
papírů
při
koupi
akcií
nebo
domácích
obligací
budou
muset
připlatit
100
belgických
franků
(asi
2,60
dolarů)
za
každou
transakci,
takže
celkový
poplatek
dosáhne
200
franků.
Sice
neexistují
žádné
údaje,
přesto
existuje
domněnka,
že
řada
malých
investorů
v
Belgii
ukládá
cenné
papíry
soukromě,
v
některých
případech
s
cílem
vyhnout
se
platbě
vysokých
dědických
daní.
Zákon
by
mohl
podpořit
makléře
a
banky,
které
dodání
cenných
papírů
investorům
stojí
vysoké
administrativní
náklady.
Japonsko
zvažuje
poskytnutí
pomoci
Maďarsku
a
Polsku,
aby
podpořilo
jejich
nedávnou
politickou
reformu,
řekl
mluvčí
Ministerstva
zahraničí.
"Pokud
se
tak
rozhodneme,
Japonsko
poprvé
rozšíří
pomoc
tohoto
druhu
do
zemí
východní
Evropy,"
mluvčí
uvedl.
Řekl,
že
ministerský
předseda
Toshiki
Kaifu
rovněž
zvažuje
možnost
lednové
návštěvy
těchto
dvou
zemí
východního
bloku
a
západní
Evropy.
Při
dvoudenních
rozhovorech
mezi
francouzským
prezidentem
Francoisem
Mitterrandem
a
španělským
ministerským
předsedou
Felipem
Gonzalezem
byly
hlavním
tématem
drogy.
"V
boji
proti
distributorům
drog
požaduji
krajní
přísnost,"
řekl
prezident
Mitterrand
po
setkání
ve
španělském
Valladolid.
Dodal:
"Banky
musejí
zpřístupnit
své
účetnictví."
Rozhovory
těchto
představitelů
probíhaly
současně
s
jednáním
protidrogových
odborníků
ze
Spojených
států,
Francie,
Itálie,
Španělska,
Peru,
Bolívie
a
Kolumbie
v
Madridu.
Tato
konference,
zahájená
včera,
by
měla
pokrýt
témata
jako
výcvik
policie
a
dohody
o
extradici,
uvedli
zástupci
Španělska.
Příští
měsíc
navštíví
Teherán
tři
představitelé
sovětské
vlády
-
ministr
železniční
dopravy,
ministr
zahraničních
ekonomických
vztahů
a
ministr
výstavby
a
těžkého
strojírenství
-
za
účelem
jednání,
oznámila
íránská
oficiální
zpravodajská
agentura.
Na
základě
dohody
podepsané
loni
v
červnu
Sověti
pomohou
Iránu
při
výzkumu
ropných
ložisek
a
dalších
výzkumech
výměnou
za
export
zemního
plynu
z
Íránu.
A
v
Paříži
Mahmoud
Vaezi,
íránský
náměstek
ministra
zahraničí
zahájil
pětidenní
návštěvu
s
cílem
projednat
otázky
jako
odškodnění
francouzských
podniků
za
nedodržení
smluv
ze
strany
Khomeinského
režimu.
Společnost
Toto
Co.,
japonský
výrobce
keramického
zboží,
vyvinul
záchod,
který
dokáže
kontrolovat
zdraví
uživatele.
Mluvčí
společnosti
Toto
uvedl,
že
záchod
testuje
nejen
krevní
tlak,
puls
a
moč,
ale
zároveň
data
uchovává
až
po
dobu
130
dní.
Na
novém
produktu
společnosti
Toto,
který
se
na
trh
dostane
asi
za
dva
roky,
se
podílejí
společnosti
Nippon
Telegraph
&
Telephone
Corp.
a
Omron
Tateisi
Electronics.
"Bude
velmi
drahý,"
varoval
mluvčí.
"Cena
nemůže
být
méně
než
7 000
dolarů."
Od
loňského
prosince,
kdy
mexický
prezident
Carlos
Salinas
de
Gortari
nastoupil
do
úřadu,
zatkli
speciální
agenti
více
než
6 000
federálních
zaměstnanců
na
základě
mnoha
obvinění
od
vydírání
po
daňové
úniky.
Hector
Castaneda
Jimenez,
hlavní
prokurátor
Úřadu
ministra
spravedlnosti,
uvedl,
že
při
kampani
s
cílem
vymýtit
korupci
úředníků
bylo
nabyto
zpět
odhadovaných
82,8
milionů
dolarů
z
vládního
majetku
a
nezaplacených
daní.
Castanedův
úřad
během
příštího
půl
roku
údajně
vydá
příkazy
na
zatčení
dalších
10 000
federálních
zaměstnanců.
Tito
zaměstnanci
jsou
podezřelí
z
nezákonného
nabytí
odhadovaných
376,8
milionů
dolarů,
říkal
prokurátor
citován
zpravodajskou
agenturou
Excelsior.
Dodal,
že
federální
agenti
doufají,
že
získají
zpět
přinejmenším
polovinu
dané
částky.
"Zbytek
patrně
nebude
vymahatelný
jednak
kvůli
vypršení
promlčecí
lhůty,
jednak
proto,
že
řada
lidí
raději
stráví
ve
vězení
nějaký
čas
navíc,
než
by
vrátili
peníze,"
uvedl
prokurátor.
Spojené
národy,
rozdávající
zemědělské
nástroje
vracejícím
se
uprchlíkům
v
Namibii,
znovu
zvažují
plán
rozdat
mačety
v
důsledku
vyhrocené
politické
situace
při
přípravách
na
odtržení
se
od
Jižní
Afriky.
"Rozhodnutí
v
současné
době
rozdávat
mačety,
které
by
bylo
možno
použít
jako
zbraně,
se
projednává,"
řekl
mluvčí
Spojených
národů...
Zdroje
blízké
rodině
pakistánské
ministerské
předsedkyně
Benaziry
Bhuttové
uvedly,
že
čeká
druhé
dítě,
patrně
na
začátku
příštího
roku.