wsj1022.cz

Poté, co před rokem téměř dospěli k částečnému vyrovnání, se nyní akcionáři, kteří podali žalobu na Ivana F. Boeskyho a na obchodní společnosti, které kdysi kontroloval, znovu blíží k urovnání sporu, uvedli lidé obeznámení s případem. V průběhu několika příštích týdnů se očekává, že společníci s ručením omezeným ve společnosti Ivan F. Boesky & Co. L. P. dosáhnou částečného vyrovnání se společností Drexel Burnham Lambert Inc. ohledně rozdělení 330 milionů dolarů v aktivech společnosti, uvedl jeden z nich. Podle podmínek vyrovnání stáhnou společníci s ručením omezeným soudní žaloby podané proti společnosti Drexel, které nyní čekají na projednání u federálního soudu v New Yorku, uvedl další zdroj. Právní zástupci účastnící se jednání uvedli, že strany jsou k dohodě blíž než před rokem, kdy kolovaly zvěsti o bezprostřední dohodě. Jeden zdroj poznamenal, že dohoda akcionářů je "dobře propracovaná". Méně optimističtí právní zástupci však varovali před tím, že v důsledku nepřehledného vysokého počtu obžalovaných a žalobců s překrývajícími se požadavky vždy existuje možnost, že jednání znovu ztroskotají. Dohoda akcionářů by poskytla první odškodnění tisícům jednotlivců a institucí uvádějícím ztráty v důsledku nedovoleného obchodování společnosti Boesky & Co., která kdysi bývala největším arbitrážním fondem ve Spojených státech. Žalující stranou jsou investoři, kteří kupovali a prodávali cenné papíry, s nimiž obchodoval pan Boesky a jeho obchodní společnosti. Někteří tvrdí, že utrpěli ztráty, protože prodávali, zatímco on nakupoval, a další zase, protože kupovali, zatímco on prodával. Akcie, o něž se v žalobách akcionářů jedná, zahrnují společnosti Union Carbide, RJR Nabisco, American Natural Resources, Boise Cascade Corp., General Foods Corp., Houston Natural Gas a FMC Corp. U federálního soudu v New Yorku u soudce okresního soudu Miltona Pollacka bylo podáno přinejmenším 27 skupinových žalob akcionářů. Mezi obžalovanými je pan Boesky, dále nyní již zaniklá společnost Ivan F. Boesky & Co., Boeskyho hlavní upisovatel, společnost Drexel Burnham a společnost Cambrian & General Securities PLC, britský investiční fond, který kdysi Boesky kontroloval. Jedinci obeznámení s jednáními uvedli, že projednávané částečné vyrovnání by vyřadilo Boeskyho společný podnik, britský fond a pana Boeskyho z řad obžalovaných, zatímco společnost Drexel a další obžalovaní by zůstali. Charles Davidow z washingtonské právnické firmy Wilmer, Cutler & Pickering, která v této záležitosti Boeskyho zastupuje, pouze sdělil: "Jednání probíhají. Prozatím nebylo dosaženo žádné dohody." Je to tři roky, co Boesky, který je nyní ve vězení, souhlasil, že zaplatí pokutu ve výši 100 milionů dolarů na pokrytí vládních výdajů plynoucích z toho, že nelegálně obchodoval na základě důvěrných neveřejných informací. Z této částky vyhradila vláda fond o 50 milionech dolarů pro ty žalobce, kteří mohou dokázat finanční ztráty. Podle Williama Orbeho, právního zástupce ze společnosti Grais & Richards, u níž jsou peníze uloženy, čítal fond ke 30. září 60,5 milionu dolarů. Nezávisle na tom vedli právní zástupci asi 42 společníků s ručením omezeným vážné diskuze, které by mohly vést k rozdělení aktiv obchodních společností. Mezi společníky s ručením omezeným patří pojišťovny, finanční instituce a individuální investoři. Dohoda se společností Drexel ohledně investic společníků s ručením omezeným je klíčový krokem k získání peněz nazpět. Je tomu tak proto, že soud v Delaware na začátku roku prohlásil, že společnost Drexel má nárok na znovunabytí peněz před tím, než je obdrží společníci s ručením omezeným, případně ve stejnou dobu jako oni. Společníci s ručením omezeným dluží společnosti Drexel 20 milionů dolarů. Jedinec obeznámený s jednáními řekl, že investice, které by společníci s ručením omezeným nezískali ze 330 milionů dolarů v aktivech společností, obdrží z restitučního fondu čítajícího 350 milionů dolarů pocházejících z vyrovnání společnosti Drexel s vládou v prosinci 1988. Společnost Drexel připustila vinu v šesti bodech obžaloby a zaplatila 650 milionů dolarů, z čehož 350 milionů dolarů bylo uloženo pro akcionáře a další žalující včetně společníků s ručením omezeným tvrdících, že je společnost Drexel poškodila. UVĚZNĚNÝ AFROAMERICKÝ aktivista vyhrál bitvu proti Soudce okresního soudu Robert P. Patterson jr. nařídil FBI, aby začala okamžitě řešit žádost Hermana Benjamina Fergusona o vydání dokumentů, týkajících se jeho vyšetřování ze strany FBI v 60. letech. FBI uvedla, že žádost nemůže začít řešit dřív než v červnu. Pan Ferguson, kterému je 68 let, v roce 1970 uprchl ze Spojených států poté, co vyčerpal veškeré možnosti odvolání po svém odsouzení za spoluúčast na přípravě vraždy v roce 1968. Na začátku tohoto roku se obrátil na úřady v New Yorku. Trvá na tom, že informace z FBI mu pomohou vyvrátit usvědčení z roku 1968 a zrušit obžalobu kvůli tomu, že porušil pravidla propuštění na kauci. Jeho advokáti tvrdí, že byl FBI a newyorskou policií falešně obviněn v rámci kampaně za likvidaci hnutí za zrovnoprávnění černochů v 60. letech. Vzhledem k tomu, že federální Zákon o svobodě informací nebyl v té době ještě uzákoněn, nebyla FBI povinna podávat informace o svém vyšetřování, když se pan Ferguson v 60. letech proti rozsudku odvolal. Avšak u federálního soudu na Manhattanu uvedl soudce Patterson, že by záznamy FBI mohly ukázat, že zatčení pana Fergusona bylo výsledkem pochybných právních praktik. Soudce řekl, že kdyby se při vydávání dokumentů řídili navrhovaným časovým rozvrhem FBI, "došlo by k více než ročnímu zpoždění a obžalovaný by si do doby, než by obdržel spisy, zatím odseděl asi dvě třetiny z minimální sazby 3,5 let". Asistent státního zástupce Gabriel W. Gorenstein, zastupující v tomto případu FBI, uvedl, že dosud nebylo učiněno rozhodnutí o odvolání proti nařízení soudce. FEDERÁLNÍ SOUDY NALÉHAJÍ na snížení nákladů a zkrácení prodlení v soudních sporech. Studie vypracovaná komisí při ústavu Brookings Institution uvádí, že Kongres by měl od soudů požadovat sestavení plánů. Tato studie byla iniciována předsedou senátního Justičního výboru Josephem Bidenen (demokratem za Delaware). Skupina odborníků z Washingtonu, D. C. doporučuje, aby soudy přijaly odlišné "stupně řešitelnosti" pro různé druhy sporů, aby tak oddělily projednávání velmi složitých sporů od jednodušších. Složité případy, například antitrustové spory a řada obchodních rozepří, by spadala pod bedlivý dohled federálních soudců, aby předběžná líčení nebyla přerušena. Standardní případy by vyžadovaly menší pozornost soudců a rychle řešitelné případy by tak mohly být projednány rychle. Studie rovněž uvádí, že by si každý federální soud měl stanovit přísné časové limity pro předsoudní výměnu dokumentů a důkazů, které by trvaly v rozmezí do 100 dní pro rychle řešitelné případy až po 18 měsíců při složitých sporech. Ve studii se rovněž poznamenává, že by si federální soudy měly stanovit pevné termíny stání již na začátku celého procesu. Studie uvádí, že při využití místních znaleckých posudků a zvyklostí by Kongres měl od každého z 94 federálních okresních soudů požadovat, aby přijaly vlastní plán na urychlení občanskoprávních řízení a snížení výše jejich nákladů. Ačkoli některá doporučení studie připomínají doporučení, k nimž došly i podobné projekty, složení komise bylo neobvykle různorodé, čímž její úsilí nabylo na významu. V komisi zasedali právníci z občanských hnutí a spotřebitelských skupin, právníci žalujících stran, obhájci žalovaných, firemní právníci a profesoři práv.