Nejznámější
švýcarský
burzovní
spekulant
říká,
že
takový
není.
Werner
K.
Rey
je
přesvědčen,
že
bohatství
se
získává
přátelskostí.
A
tím,
že
byl
přátelský
přes
deset
let
-
a
současně
rozčeřil
usedlou
švýcarskou
obchodní
komunitu
spekulacemi
v
americkém
stylu
-,
se
46letý
Werner
K.
Rey
stal
z
obyčejného
bankéře
miliardářem.
Dokázal
to
částečně
díky
svému
zázračnému
talentu
nenásilně
proniknout
do
kanceláří
zavedených
evropských
společností.
Jeho
poslední
bravurní
kousek:
Zářijové
vedení
fúze
v
hodnotě
pěti
miliard
švýcarských
franků
(3,07
miliardy
dolarů)
mezi
společností
Adia
S.
A.,
druhou
největší
agenturou
na
světě
pro
zprostředkování
dočasného
zaměstnání,
a
společností
Inspectorate
International
S.
A.,
Reyem
řízenou
společností
zabývající
se
kontrolou
výrobků.
Akcionáři
musejí
fúzi
schválit
na
valných
shromážděních
obou
společností
na
konci
listopadu.
Souhlas
je
však
téměř
jistý,
jelikož
situaci
řídí
Rey
a
jemu
nakloněné
vedení
společnosti
Adia.
Rey
odhaduje,
že
po
transakci
bude
hodnota
jeho
20%
podílu
v
nové
společnosti,
kterou
bude
vlastnit
jeho
společnost
Omni
Holding
AG,
kolem
1
miliardy
švýcarských
franků.
Tohle
bude
jeho
návratnost
původních
investic
ve
výši
mezi
50
a
80
miliony
švýcarských
franků.
V
roce
1982
Rey
koupil
za
18
milionů
švýcarských
franků
kontrolní
podíl
ve
společnosti
Inspectorate
a
pomocí
evropských
a
amerických
akvizic
tuto
málo
známou
strojírenskou
společnost
vybudoval.
"Jsem
rád
úspěšný,"
řekl
Rey
během
nedávného
rána,
kdy
pracoval
doma,
což
má
rovněž
rád.
Jeho
domov
tvoří
usedlost
se
zelenými
loukami
s
výhledem
na
Ženevské
jezero
a
nízký
dům,
jehož
pokoje
mají
výhled
na
hladinu
a
nabízejí
pohled
na
Francouzské
Alpy.
V
rohu
přijímací
místnosti
je
jemný
starožitný
stolek,
na
němž
se
vrší
hromada
dokumentů.
Na
stěně
visí
malý
Renoir.
Magazín
Bilanz,
který
sídlí
v
Curychu,
uvádí,
že
Rey
má
majetek
v
přibližné
hodnotě
1,5
miliardy
švýcarských
franků.
Magazín
Bilanz
píše:
"Nikdo
ve
Švýcarsku
zatím
nedošel
tak
rychle
tak
daleko...
Prostě
se
stal
prvním
člověkem
v
této
zemi,
který
si
uvědomil,
že
bohatství
leží
kolem
nás
a
čeká,
až
jej
někdo
posbírá.
Stručně
řečeno:
Rey
založil
společnosti
s
nízkými
výnosy,
ale
velkými
aktivy."
Pro
švýcarský
finanční
tisk
obecně
je
však
stejně
jako
pro
řadu
analytiků
obtížné
se
rozhodnout,
jak
se
na
Reye
a
jeho
nešvýcarské
metody
dívat.
Z
pohledu
švýcarských
nejprestižnějších
novin,
deníku
Neue
Zuercher
Zeitung,
je
Rey
patrně
předurčen
k
tomu,
aby
zůstal
"bývalým
spekulantem
ze
společnosti
Bally",
což
je
vizitka,
která
se
mění
jen
velmi
těžko.
Coby
zbohatlík
v
očích
švýcarských
orgánů
Rey
v
roce
1976
provedl
neslýchanou
spekulaci
se
společností
Bally,
tradičním
výrobcem
obuvi
v
této
zemi,
čímž
položil
základy
své
současné
význačnosti.
Když
na
obědě
v
Londýně,
kde
pracoval
jako
finanční
poradce,
seděl
vedle
jednoho
bankéře,
zjistil,
že
je
na
prodej
velký
balík
akcií
společnosti
Bally.
Při
pohledu
na
společnost
Bally
ani
nemohl
věřit
vlastním
očím:
Viděl
společnost
s
ohromným
nemovitým
majetkem
ve
velkých
evropských
městech
a
hodnotou
podniku
ve
výši
28
milionů
švýcarských
franků,
která
měla
7 000
zaměstnanců.
Rey
investoval
čtyři
miliony
švýcarských
franků,
které
získal
z
finančních
transakcí,
a
dva
miliony
švýcarských
franků
od
rodičů
a
manželky,
čímž
ve
společnosti
Bally
získal
20%
podíl.
Jenže
takovéto
postupy
byly
ve
Švýcarsku
v
roce
1976
nezvyklé
a
dodnes
nejsou
běžné,
protože
počet
akcií,
které
si
společnosti
smějí
ponechat,
je
omezen.
Protože
na
tento
agresivní
zásah
do
sítě
spřátelených
švýcarských
absolventů
neustále
sílil
tlak
orgánů,
byl
Rey
nakonec
donucen
prodat
své
akcie
společnosti
Bally
výrobci
zbraní,
společnosti
Oerlikon-Buehrle
Holding
AG.
Rey
na
prodeji
vydělal
50
milionů
švýcarských
franků.
"U
společnosti
Bally
to
nebylo
žádné
nepřátelské
převzetí,"
trvá
na
svém.
Tvrdí,
že
nepřátelské
převzetí
není
možné
provést
nákupem
od
ochotných
akcionářů.
"A
já
jsem
kupoval
od
ochotných
akcionářů."
Rey
si
nicméně
od
té
doby
dával
velký
pozor
na
to,
aby
zjistil,
zda
jsou
jeho
kroky
vítány.
A
pracoval
na
tom,
aby
se
zbavil
nálepky
spekulanta.
Jeho
kariéra
průmyslníka
začala
v
roce
1979
akvizicí
švýcarského
kovodělného
závodu
Selve
se
sídlem
ve
městě
Thun.
Vzhledem
k
tomu,
že
obchod
s
neželeznými
kovy
je
ve
Švýcarsku
utlumen
silnou
zahraniční
konkurencí
a
vysokými
domácími
náklady,
vypadalo
to
jako
pošetilý
čin.
Rey
však
v
průběhu
několika
dalších
let
zorganizoval
fúzi
mezi
hlavními
výrobci
v
zemi
a
díky
zvýšení
efektivity
se
toto
průmyslové
odvětví
oživilo.
O
tři
roky
později
se
součástí
Reyova
impéria
měl
stát
výrobce
strojních
zařízení,
společnost
Ateliers
de
Constructions
Mecaniques
de
Vevey
S.
A.
Budoucnost
společnosti
opět
nevypadala
nijak
růžově.
Avšak
po
restrukturalizaci
pod
novým
vedením
začaly
přitékat
zisky.
Reyova
serióznost
mezi
Švýcary
silně
vzrostla
v
roce
1986,
kdy
prodal
60
%
své
společnosti
Phibro
Bank
konzervativním
švýcarským
kantonálním
bankám.
Ty
ji
přejmenovaly
na
banku
Swiss
Cantobank
a
využívají
ji
k
expanzi
do
zahraničí.
V
roce
1987
Rey
vyzrál
na
přední
nakladatelství
a
převzal
švýcarskou
společnost
Jean
Frey
AG,
hlavního
výrobce
časopisů
a
novin.
A
nedávným
nabytím
30
%
strojírenského
výrobce
Gebrueder
Sulzer
AG
se
sídlem
ve
městě
Winterthur
si
vysloužil
status
zachránce.
Společnost
Sulzer
mu
dala
přednost
před
finančníkem
Titem
Tettamantim,
jehož
tajnůstkářská
spekulace
na
akcie
společnosti
rozpoutal
hořkou
bitvu.
Zatímco
se
tyto
strategické
investice
zvyšovaly,
obchodní
a
bankovní
sekce
Reyovy
společnosti
Omni
Holding
svižně
kupovala
a
prodávala
desítky
společností,
obvykle
po
finanční
či
firemní
restrukturalizaci.
Dnes
tato
pobočka
Reyova
impéria
funguje
pod
názvem
Omnicorp
Offering
Services
a
organizuje
fúze
a
akvizice,
umisťování
cenných
papírů
a
nemovitostí.
V
jejím
portfoliu
jsou
tak
rozmanité
společnosti
jako
společnost
Air
Europe
ze
Spojeného
království,
společnost
Checkrobot
Inc.,
což
je
americká
společnost
vyrábějící
pokladny
pro
supermarkety,
společnost
Norment
Industries,
americký
výrobce
bezpečnostních
systémů,
společnost
Com
Systems
Inc.,
americká
regionální
telekomunikační
společnost,
a
velké
projekty
s
nemovitostmi
ve
Spojených
státech
a
Evropě.
Pro
finanční
analytiky
je
studium
účtů
společnosti
Omni
velkou
výzvou.
"Společnosti
přicházejí
a
odcházejí,"
říká
Helga
Kernová
ze
společnosti
KK
Swiss
Investment.
Finanční
analytici
poznamenávají,
že
Reye
přitahují
společnosti,
které
jsou
z
hlediska
svých
podílů
na
nemovitostech
podhodnoceny.
Společnost
Omni
v
srpnu
neočekávaně
koupila
80%
podíl
v
západoněmecké
společnosti
Harpener
AG,
která
vlastní
rozsáhlé
plochy
půdy
a
patří
společnosti
Inspectorate.
Vnitřní
transakce
v
rámci
Reyova
impéria
znejistily
drobné
akcionáře
společnosti
Harpener,
avšak
analytici
uvádějí,
že
v
případě
společnosti
Inspectorate-Adia
je
smysluplné
orientovat
se
na
hlavní
obory,
kterými
je
kontrola
výrobků
a
dočasná
výpomoc.
Rey
říká,
že
tento
krok
je
jen
dalším
příkladem
jeho
konzervatizmu.
Vysvětluje,
že
společnosti
s
nemovitostmi
poskytují
"jistotu".
Zdůrazňuje,
že
nemovitosti
se
dají
použít
jako
záruky
na
bankovní
půjčky
na
firemní
rozvoj.
Říká,
že
chce
společnosti
"ovlivňovat",
nikoli
však
"řídit".
"Nechci
být
jako
(finančník
Alan)
Bond
a
další
Australané.
Nechci,
aby
společnosti
rostly
jen
kolem
mé
osoby.
Chci,
aby
stály
na
vlastních
nohou.