wsj0296.cz

Premiér Le-e Kchuan Jie, čelní představitel Singapuru a již 30 let jeden z hlavních asijských státníků, nedávno oznámil svůj záměr odejít příští rok do důchodu - i když ne nezbytně ukončit svůj vliv. Premiér s prořídlými šedivými vlasy a věčně bledým obličejem i přesto oplývá energií, přesným uvažováním a ochotou říkat veřejně to, co se většina jiných asijských čelních představitelů odváží říct pouze v soukromí. 66letý Le-e nedávno ve své jednoduše zařízené, dřevem obložené kanceláři vydržel hodinu diskutovat se dvěma reportéry deníku Journal o situaci v Asii a ve světě. Vnitrostátních záležitostí Singapuru se interview nedotklo. Le-e přeskočil osobní zdvořilosti a hned navázal na to, kde skončil před několika měsíci - před tvrdým zákrokem vlády v Číně -, když upozornil, že se ortodoxní vedení v Pekingu obává plurality názorů. Následují citáty: O zmatku v Číně řekl: "Je to velmi nešťastná situace." "Čao C'-jangovi (bývalému premiérovi a stranickému předsedovi) trvalo 10 let, než vytvořil tým ekonomů, kteří chápali, jak funguje západní ekonomika a nyní je část tohoto týmu v emigraci, část byla vyloučena a část je nezvěstná." Le-e předpověděl, že dát tento tým znovu dohromady bude trvat dalších 10 let. "To je pro Čínu a Asii velmi nepříjemné, protože Čína mohla být dobrým motorem ekonomického růstu nejen pro Hongkong a Tchaj-wan, ale i pro Japonsko, Koreu a zbytek Asie." O podobnostech mezi Asií a Sovětským svazem řekl: "V důležitých detailech jsou Sověti jiní než Číňané." Už jsou industrializovaní... Jejich problém spočívá v nevýkonnosti průmyslové ekonomiky. Problém v Číně je mnohem závažnější - je o tom, jak s industrializací začít." Když byl dotázán, zda jednoho dne nepotká Sověty tak jako čínské představitele podobný rozpor mezi touhou liberalizovat ekonomiku a zároveň neztratit politickou moc, Le-e odpověděl: "Řekl bych, že Sověti stojí před ještě závažnějším dilematem, protože byli zaslepenější než Číňané - tím myslím, že drželi svůj lid izolovaný od okolního světa." Řekl, že Michail Gorbačov má před čelními představiteli Číny náskok co se týče vnímání okolního světa. "Ale myslím si, že sovětští lidé jsou introvertnější než Číňané." Řekl, že navzdory tomu je stále přesvědčen, že by Sovětský svaz mohl udělat výrazný pokrok i přesto, že za efektivitou západní ekonomiky silně zaostává. O prosperitě asijských tichomořských států řekl: "Pokud Amerika dokáže udržet současnou situaci - její trhy zůstanou s úpravami otevřené po dalších 15 let a Japonsko, stejně jako Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur, Sdružení států jihovýchodní Asie, Austrálie a Nový Zéland, se bude moci rozvíjet a nebude upadat -, potom budou ekonomiky těchto zemí za 15 let zcela restrukturalizované, aby byly schopny udržet růst téměř samy. Řekl, že z takového uspořádání "mají prospěch všichni". "A pokud se připojí Evropané, budou mít prospěch také. Není to hra s nulovým součtem." Když byl Le-e dotazován na možnost větší ekonomické spolupráce mezi asijskými tichomořskými státy, která bude projednávána 6. a 7. listopadu na schůzce ministrů v Canbeře, prohlásil, že cílem je "mít svobodný a otevřený systém světového obchodování". Řekl, že seskupení asijských států se neplánuje. "To nepřichází v úvahu." O americko-japonských vztazích řekl: "Vidím to nadějně. Domnívám se, že dřívější ostré poznámky, které vyřkl (ministr obchodu USA Robert) Mosbacher a (obchodní představitelka USA) Carla Hilusová, se již zmírnily. Jsem přesvědčen, že se Američané stávají trpělivějšími a rozvážnějšími," řekl. "Důležitý je vztah jako celek." Vztah jako celek Le-e vnímá jako "pohyb dolarů do USA na zaplacení schodků, což jsou investice, které Japonci vkládají do USA, aby uspokojili americký požadavek, že americké produkty spotřebované v Americe mají v co největší možné míře vyrábět Američané v Americe s japonskou technologií a kapitálem." Le-e řekl, že nedávné politické nepokoje v Japonsku mohou znamenat, že Japonsko zpomalí úpravy trhu. "V jednání se svými voliči budou opatrnější, jako například při otevírání trhu pro zemědělské výrobky dovážené z Ameriky, což poškodí jejich zemědělce." O vojenské přítomnosti Spojených států v Asii: Když byl dotazován, zda jeho návrh, aby americké ozbrojené síly směly využívat zařízení v Singapuru, pomůže udržet přítomnost Američanů v oblasti na základnách na Filipínách, řekl: "Udělali jsme to, že jsme Filipínám usnadnili dále hostit americké základny, aniž by se o nich říkalo, že jsou přisluhovači imperialistů, a že jsou jedinými v Asii nebo jihovýchodní Asii. Jsme ochotni sdílet politické břemeno toho, že hostíme Ameriku, imperiální mocnost. Nemyslíme si, že to je tak velké břímě, nenese totiž žádné stigma, a my jsme připraveni to udělat." O americko-filipínských vztazích řekl: "Při pohledu zpět do historie je to velice zmatený vztah... Opravdu nechápu, jak je možné, že se Filipínci cítí být s tímto otcovským vzorem, kterého se chtějí zbavit a zároveň jej potřebují, tak vášnivě spojeni. Prostě tomu nerozumím. Moje vztahy s Brity jsou zcela odlišné. Chovali se ke mně nadřazeně. Měl jsem z toho jistý prospěch. Jejich prospěch byl ještě větší. Zklamali mě, když přišli Japonci (během druhé světové války)... Nejsem zklamaný nebo zničený z toho, že má televizní síť vysílá britské seriály a já čtu jejich knihy. Myslím tím, že to je normální vztah mezi dospělými. Ale Filipínci a Američané, když s nimi mluvím, se tolik vztekají kvůli tomu, že mužnost Filipínců utrpěla, když byli obsazeni Američany a tak podobně. Pravý Angličan se snaží vyvyšovat se nad druhé, ale my to necháváme být... Je zkrátka komické, když se snaží předstírat, že jsou stále nadřazenou rasou." Le-e dodal, že Filipínci americké vojenské posádce v zemi "značně ztěžují", aby zde vydržela déle než 5 nebo 10 let. O jiných vojenských možnostech, pokud se Amerika stáhne, řekl: "Už jsou zde Sověti. Domnívám se, že dříve nebo později by Japonci museli zaplnit velkou část mezery v námořnictvu. Možná Číňany, možná dokonce Indy." O ekonomických důsledcích menší přítomnosti Američanů řekl: "Amerika je jediná světová mocnost v nedávné historii, jež využila svoji vojenskou sílu k tomu, aby udržela systém, který všem účastníkům umožní mít z toho stejný užitek, aniž by byla sama zajišťovatelem bezpečí, jenž je za to placen." Když byl dotázán, proč se zdá, že jeho názory na Ameriku sdílí tak málo států, odpověděl: "Tak to vidí mnoho lidí. Ale jen to dosud berou jako samozřejmost." O Kambodži řekl: "Předpokládejme, že (bývalý čelní představitel Kambodže princ Norodom) Sihanuk udělá to, co po něm chce tisk a spojí se s (Vietnamem podporovaným čelním představitelem Kambodže) Hun Senem. Je po problému? Může se Sihanuk s Hun Senem zbavit Rudých Khmérů, které stále podporuje Čína? Ne, nemůže. "Jak z toho ven? Zapojit Rudé Khméry do volebního procesu. A když prohrají, můžeme od Číny očekávat, že svoji podporu ukončí. Řekněme si to upřímně. Čína nesmí vypadat, jako že Rudých Khmérů pouze využila a pak je odvrhla." Paní Houseová je viceprezidentkou společnosti Dow Jones International Group. Pan Wain je redaktorem deníku The Asian Wall Street Journal.