wsj0044.cz

wsj0044.cz

ProjectPCEDT

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Cathryn Riceová nemohla uvěřit vlastním očím. Když vloni 16. března rozdala žákům devátých tříd z Greenvillské střední školy souhrnný test základních dovedností, spatřila jednoho studenta, jak opisuje z taháků. Viděla žáky podvádět dřív, ale tyto poznámky byly zvláštní. "Burzovní makléř je příkladem profese v obchodu a finančnictví... Na konci druhé světové války se Německo vzdalo dříve než Japonsko... Zasedání společného výboru sněmovny a senátu se koná v případě, že sněmovna a senát schválí zákon v odlišné podobě." Prakticky slovo od slova se poznámky shodovaly s otázkami a odpověďmi v oddíle testu z občanské výchovy, který student zrovna vyplňoval. Žák měl v podstatě zodpovězeno téměř všech čtyřicet otázek v tomto oddílu. Žák své poznámky odevzdal, ale neobešlo se to bez protestů. "Učitelka mi řekla, že je v pořádku, když použiji své poznámky k tomuto testu," řekl. Učitelka, o níž byla řeč, byla Nancy Yearginová - kterou mnoho studentů i rodičů považuje za jednu z nejlepších na škole. Při konfrontaci Yearginová připustila, že dva dny před testem dala tyto otázky a odpovědi méně zdatným studentům ve dvou zeměpisných třídách. Zašla tak daleko, že promítla třídě otázky na tabuli a podtrhnutím zvýraznila odpovědi. Učitelka Yearginová byla propuštěna a soudně stíhána podle mimořádného zákona státu Jižní Karolína, podle něhož je porušení utajení testů trestným činem. V září přiznala svou vinu a zaplatila pokutu 500 dolarů. Alternativou pro ni bylo strávit 90 dní ve vězení. Její příběh je zčásti příběhem osobního pádu. Byla velkorysou učitelkou, která získávala různá ocenění a inspirovala studenty, která však pravděpodobně nikdy učit nebude. Za sebou zanechala hořkost a zlost ředitelky, která byla její přítelkyní a která ji nyní nazývá zrádkyní, kolegů, kteří říkají, že jim přinesla ostudu, studentů a rodičů, kteří ji hájili a trvají na tom, že trest byl moc tvrdý, a zástupců školského úřadu, kteří se nestačí divit, že i přes nade vše jasnou povahu svých činů se stala něčím jako místní mučednicí. Případ učitelky Yearginové rovněž poodhaluje temnou stránku školské reformy, kdy stále roste tlak na učitele a kdy testování, při němž je toho hodně v sázce, zvyšuje pokušení podvádět. Zákon z roku 1987, který učitelka Yearginová porušila, byl určen k prosazení ustanovení zákonů státu Jižní Karolína na zkvalitnění školního vzdělávání. Žalobci uváděli, že se snažila zlepšit výsledky studentů, aby získala prémii v rámci Zákona na zkvalitnění vzdělávání z roku 1984. Získání prémie záviselo na její schopnosti připravit studenty tak, aby měli lepší výsledky testů. "Na školy i na učitele je vyvíjen obrovský tlak, aby studenti dosahovali lepších výsledků," říká Walt Haney, profesor vzdělávání a odborník na testování z Boston College. "Takže rostou i snahy tyto testy obejít." A co je nejvíc znepokojující, je to, že jsou to učitelé, a ne studenti, kteří jsou z větší části viněni ze špatných praktik. Studie zveřejněná v září a prováděná v 50 státech organizací Friends for Education se sídlem v Albuquerque v Novém Mexiku, zabývající se výzkumem ve školství, učinila závěr, že "otevřené podvádění ze strany amerických učitelů" je "běžné". Podle této organizace jsou výsledky standardizovaných vědomostních testů většinou zveličovány, protože učitelé často "učí testům", jak to udělala učitelka Yearginová, ale většinou při tom nejsou nikdy přistiženi. Za poslední rok byly v několika státech odhaleny důkazy o široce rozšířeném podvádění. Kalifornské ministerstvo školství podezírá dospělé na 40 školách, že v jednom celostátním testu změnili špatné odpovědi na správné, a nesou odpovědnost za vymazání výsledků. Po častém výskytu případů diskutabilní pomoci učitele studentům přehodnocují v Texasu svůj systém zabezpečení testů. A prodej příruček pro přípravu studentů k testům, které jsou určeny pro výuku v hodinách, přímo kvete. Podle některých nejnovějších akademických výzkumů nejsou tyto materiály, včetně příruček Jak dosáhnout vysokého skóre a Učební materiály z vydavatelství Macmillan/McGraw-Hill School Publishing Co. ničím jiným, než důmyslně vypracovanými taháky. Jejich používáním učitelé - s požehnáním vlády - studentům předem nahlásí oblasti učiva, na které se test zaměří, a někdy jim prozradí i pár přesně formulovaných otázek a odpovědí. Použití materiálů Jak dosáhnout vysokého skóre je široce rozšířené v Jižní Karolíně a naprosto běžné v Greenville County, školním obvodu učitelky Yearginové. Odborníci tvrdí, že v celé zemi neexistuje jiný stát, v němž by se testům přikládal takový význam, jako v Jižní Karolíně. Špatné výsledky v testech mohou podle Zákona o zkvalitnění vzdělávání zablokovat postup studentů do dalších ročníků nebo nutit celé školní obvody ke státem kontrolovanému násilnému zasahování, "intervencím", které mohou znamenat propouštění. Na druhou stranu přinášejí dobré výsledky v testech uznání a peníze navíc - novou školní počítačovou učebnu, granty pro speciální projekty, prémie pro ředitele. Jižní Karolína tvrdí, že výsledky se dostavily. Od doby, co reformy vstoupily v platnost, se například v žádném jiném státě kromě Jižní Karolíny neprojevilo tak markantní zlepšení v testu studijních předpokladů (SAT), ačkoli Jižní Karolína stále vykazuje nejhorší průměrné výsledky z 21 států, které tyto testy používají jako přijímací testy na vysoké školy. Kritici říkají, že Jižní Karolína doplácí na to, že stále zdůrazňuje své lepší výsledky v testech. Organizace Friends for Education ve své studii o podvádění ve školách hodnotí Jižní Karolínu jako jeden ze sedmi nejhorších států. Zakladatel této organizace John Cannell říká o soudním stíhání učitelky Yearginové, že je to "pro úředníky způsob, jak se ochránit a vypadat, že berou podvádění vážně, i když ho ve skutečnosti vůbec vážně neberou". Paul Sandifer, ředitel testování na ministerstvu školství Jižní Karolíny říká, že obvinění vznesená Cannellem ohledně podvádění "nejsou vůbec podložená" a jsou založena na nečestných závěrech. Částečně kvůli obavám z možného zneužití však začne stát od příštího jara přípravné příručky k vědomostním testům více sledovat. Reformy Jižní Karolíny byly určeny pro školy, jako je Greenvillská střední škola. Ve škole stojící na stinném kopci ve zchátralé části tohoto starého textilního města se vzdělávalo mnoho nejlepších a nejbystřejších osobností Jižní Karolíny, včetně dvou posledních guvernérů státu, nositele Nobelovy ceny fyzika Charlese Townese a herečky Joanne Woodwardové. Ale na počátku osmdesátých let její sláva vyprchala stejně jako žlutá barva cihel na jejím širokém průčelí. "Škola byla plná násilí a gangů a dětí chodících za školu," říká Linda Wardová, ředitelka školy. "Kriminalita byla vysoká, výsledky v testech chabé a nikdo se nehlásil do soutěží." Wardová se stala ředitelkou školy v roce 1986 a byla sedmou ředitelkou během patnácti let. Její přímý předchůdce se nervově zhroutil. Před jeho nástupem vykrvácel na chodbě učitel pobodaný žákem. Po akademické stránce, říká ředitelka Wardová, měla škola problémy vzdělávat dvě různorodé, ale stejně početné skupiny studentů: privilegovanou bílou elitu ze starých zámožných čtvrtí a černochy, často chudé a pocházející ze zchátralých čtvrtí vnitřního města. Ředitelka Wardová se rozhodla zbavit se "balastu" v učitelském sboru a obnovit bezpečnost a také tu byly další nové faktory, které pracovaly v její prospěch. Jedním z nich byla celostátní školská reforma, která zvýšila celkové financování vzdělávání a podnítila ve veřejnosti zájem o zlepšení školství. Dalším byla Nancy Yearginová, která nastoupila na greenvillskou školu v roce 1985 a byla plná energie a ambicí, jež hodlali reformátoři příslušně odměňovat. "Být učitelkou se prostě stalo náplní mého života," říká 37letá Yearginová, která před propuštěním učila 12 let. "Milovala jsem tu školu, její historii. Dokonce se mi o škole a o nových věcech, které bych mohla se studenty vyzkoušet, i zdálo." Zatímco ředitelka Wardová propouštěla z učitelského sboru a měnila jeho složení, učitelka Yearginová pracovala 14 hodin denně a brzy se stala mezi studenty oblíbenou. V letech 1986-87 a 1987-88 v rámci reformního zákona zažádala o prémie a získala je. Yearginová, povzbuzovaná ředitelkou Wardovou, učila vyznamenané studenty v rámci státního "učitelského kadetního" programu, což byl výtvor reformy určený k povzbuzení studentů, aby uvažovali o učitelské kariéře. Získala pro školu subvence, radila roztleskávačům, provozovala klub pro předškolní děti, navrhla a učila nový předmět "Kulturní gramotnost" západních civilizací a školní asociací PTA byla zvolena "Učitelkou roku". "Byla to dáma plná inspirace, která měla vše pohromadě," říká Laura Dobsonová, která studuje prvním rokem na Univerzitě Jižní Karolíny a vloni navštěvovala třídu Yearginové "učitel-kadet". Říká, že se právě kvůli učitelce Yearginové vzdala svých ambicí vystudovat architekturu a teď studuje učitelství. Mary Beth Marchandová, žákyně 11. ročníku na Greenvillské střední škole, také říká, že ji učitelka Yearginová inspirovala, aby se dala na studium vzdělávání. "V hodinách západních civilizací nás toho naučila mnohem víc, než jsem se kdy naučila v jiných předmětech," říká Kelli Greenová, studentka posledního ročníku Greenvillské střední. Studenti říkají, že při vyučování se učitelka Yearginová odlišovala tak, že obměňovala výukové metody - nutila děti, aby úkoly vypracovávaly ve dvojicích nebo pro připravovala soutěže typu pohárových soutěží na vysoké škole. O víkendech chodila do práce, aby si připravila učební plány nebo někdy jen proto, aby ve své učebně naleštila nábytek. "Prostě to nikdy nevzdávala," říká Mary Marchandová, matka Mary Bethové. "Mohli jste ji vidět, jak při fotbalu opravuje na tribuně domácí úkoly." Avšak některým kolegům připadala učitelka Yearginová domýšlivá a vůči studentům podlézavá. Ředitelka Wardová říká, že ji často obhajovala před kolegy, kteří o říkali, že se pouze snaží zviditelnit. Začaly se vytvářet různé tlaky. Přátelé říkali, že moc tlačí na pilu. Kvůli zhoršujícímu se sluchu řekla kolegům, že strach, že možná nebude schopna dále učit. Práce navíc také učitelce Yearginové pomáhala získávat body ve státním pobídkovém prémiovém programu. Avšak nejvýznamnějším zdrojem bodů bylo zlepšení výsledků studentů v testech. Obrovské zlepšení jejích studentů v letech 1987 a 1988 pro ni znamenalo prémie v celkové výši 5 000 dolarů během dvou let - významný přídavek k jejímu ročnímu platu ve výši 23 000 dolarů. Yearginová trvá na tom, že získat prémie v třetím roce po sobě pro ni nebylo tak důležité. Ale ostatní z Greenvillské střední říkají, že toužila po tom vyhrát - když ne pro peníze, tak kvůli sebeuspokojení a uznání. Mary Elizabeth Ariailová, další učitelka občanské výchovy, říká, že se domnívala, že si kolegyně Yearginová chtěla udržet dobrou pozici, aby mohla získat novou práci, která nevyžadovala tak dobrý sluch. Yearginová se skutečně zajímala o případné zaměstnání v souvislosti se státním učitelským kadetním programem. Vloni v březnu, po účasti na učitelském semináři ve Washingtonu, se Yearginová podle svých slov vrátila na greenvillskou školu dva dny před každoročním testováním s pocitem, že dostatečně nepřipravila své slabší žáky ze zeměpisné třídy. Říká, že poté co byly ve 48hodinovém předstihu vydány příručky k testům, okopírovala z nich otázky z oddílu občanské výchovy a odpovědi na sdělila studentům. Yearginová přiznává, že udělala velkou chybu, ale trvá na tom, že její úmysly byly korektní. "Snažila jsem se pomoci dětem v nespravedlivé situaci při testování," říká. "Jenom 5 otázek ze 40 se týkalo zeměpisu. Zbytek byly otázky z dějepisu, sociologie a financí - tedy z předmětů, které nikdy neměly." Yearginová říká, že také chtěla pomoci zlepšit celkové výsledky Greenvillské střední školy, které byly v hodnocení publikovaném každoročně v místním tisku většinou jedny z nejhorších ze všech čtrnácti středních škol v obvodu. Říká, že hlavně chtěla zabránit snížení sebevědomí svých slabších studentů, kteří by se trápili špatnými výsledky v testech. "Ty děti mi zlomily srdce," říká. "Uplyne celý den a nikdo pomalu ani neví, že jsou naživu. Zoufale potřebovaly někoho, kdo by jim dal najevo, že mu na nich záleží a že je rád. Poslední věcí, kterou potřebovaly, byla další rána, která by je srazila." Školští úředníci a žalobci o Yearingové tvrdí, že lže. Našli studenty z pokročilé třídy z loňského ročníku, kteří jim řekli, že jim Yearginová poskytla obdobnou pomoc, protože však případ nebyl projednáván před soudem, tento důkaz nebyl nikdy veřejně předložen. "Tento důkaz popírá jakékoliv zdání, že jejím posláním bylo pomoci sociálně slabým dětem," říká Joe Watson, žalobce v případu, který je také prezidentem asociace absolventů Greenvillské střední školy. Yearginová připouští, že otázky probrala i se svou minulou třídou, a dodává: "Chtěla jsem pomoci všem" studentům. Watson říká, že Yearginová si nikdy na školském úřadu nestěžovala na nespravedlnost standardizovaných testů. "Je mi skutečně líto?" ptá se Watson. "Ani ne. Věřím systému. Domnívám se, že abyste něco změnili, musíte využít systém. To, co udělala, bylo jako vzít zákon do vlastních rukou." Ředitelka Wardová říká, že když bylo podvádění odhaleno, chtěla se vyhnout soudnímu projednávání, které by s sebou přineslo veřejná odhalení kazící morálku. Říká, že učitelce Yearginové nabídla tichou rezignaci a domnívala se, že by mohla pomoci zachránit její učitelský diplom. Yearginová to odmítla. "Řekla něco ve smyslu: "Jen to chceš škole usnadnit." "Byla jsem ohromená," vzpomíná ředitelka Wardová. "Bylo to jako by mi někdo vrazil nůž do zad." K překvapení a úleku jejích nadřízených a úřadů - a možná jako důkaz neoblíbenosti standardizovaných testů - získala Yearginová širokou podporu od místních lidí. Slyšení školní rady, na kterém byla propuštěna, bylo nabito studenty, učiteli a rodiči, kteří přišli svědčit v její prospěch. Její zastánci, kteří volali do talk show v místním rádiu, neodsoudili Yearginovou, ale nespravedlivé testy. V pořadu se nemluvilo o podrobnostech přečinu spáchaného Yearginovou, pouze bylo řečeno, že pomáhala studentům k lepším výsledkům v testech. "Z toho všeho vyplývá pro ministerstvo školství, že bychom se měli vážně zabývat tím, jak v tomto státě přistupujeme ke školním osnovám a k testování," řekl moderátor této talk show. Úvodníky greenvillských novin připustily, že Yearginová udělala chybu, ale zároveň uvedly, že tento případ ukázal, jak je testování nadměrně používáno. Ředitelka Wardová říká, že je pořad v rozhlase "rozzuřil". Částečně kvůli tomuto pořadu, jak říká Watson, se obvod rozhodl nedoporučit Yearginovou k účasti v programu pro poprvé odsouzené pachatele, který by býval mohl vymazat trest a odsouzení z jejího trestního rejstříku. Úřady naplno rozjely vyšetřování hodné případu vraždy. Bylo vyslýcháno přes 50 svědků, většinou studentů. Někteří studenti Greenvillské střední školy - hlavně členové týmu roztleskávaček - z toho byli zdrcení. "Je obtížné vysvětlit sedmnáctiletému člověku, proč někdo, koho rád, musel odejít," říká ředitelka Wardová. Zanedlouho se to na chodbách začalo hemžit tričky s povědomým červenobílým logem školy a nápisem GHS na přední straně. Zezadu bylo na tričkách napsáno "Známe všechny odpovědi". Mnozí kolegové jsou na Yearginovou naštvaní. "Nadělala mnoho škody," říká Cathryn Riceová, která odhalila taháky. "Pracujeme zatraceně tvrdě na tom, co děláme za zatraceně málo peněz, a to co udělala, očernilo nespravedlivě nás všechny." Několik učitelů však také říká, že tento případ zpochybňuje úsudek hodnotících učitelů nebo škol, když používají standardizované testy. Učitelka matematiky Gale Keyová říká: "Celá ta věc s platovými pobídkami otevřela konzervu se zkaženým masem. Mohou existovat i další, kteří dělají to, co udělala ona." Yearginová říká, že přiznala svou vinu, protože si uvědomila, že pro ni není možné získat místo zpět, a protože se obávala dalších trestů. Pokud jde o ředitelku Wardovou, se ulevilo. I přes přesvědčivé důkazy proti Yearginové bylo této učitelce veřejné mínění tak silně nakloněno, že ředitelka Wardová říká: "Obávám se, že by ji porota neodsoudila.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View