ps_112.02

ps_112.02

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Když jsem byla v televizi , jezdívala jsem do Bratislavy dvakrát třikrát do roka . Měli jsme společné plány v dokumentaci , stanovovali jsme pravidla pro katalogizaci filmů , fotografií . Byla to velice zábavná a záslužná práce , tato pravidla se stala podkladem pro státní normu katalogizace mimoknižních materiálů . Jak jste se cítila při rozdělení republiky v roce 1993 ? To bylo na Silvestra , slavili jsme to společně s přáteli na Letné v Molochově a velice jsem to oplakala . Měla jsem a dosud mám ke Slovensku velice krásný vztah . Děkuji vám . Co vidíme na obrázku ? Je to část fotoarchivu Československé tiskové kanceláře . Jsou tam jednotlivé krabičky , které se otevřely . Tam byly fotografie a vzadu popisek , co tam je . Takže když někdo třeba potřeboval , byla zadána rešerše : " Dejte mi , které mateřské školky byly postavené v Praze za posledních pět let . " Aby se to nemuselo sáhodlouze hledat v katalogu , daly se tyto krabičky , kde se ukázaly vzorkové seriály . Lidé si potom objednávali fotografie , které byly opatřeny čísly , a nechávali si to dělat . V té době se ještě dělala spousta propagačních materiálů , takže se dělala veliká spousta rešerší a tyto seriály k tomu pomáhaly . Tyto seriály byly z oblasti kultury , průmyslu , školství , ale také z ciziny . Bylo to v šedesátých letech a v té době vznikaly nové africké republiky . U každé republiky jsme museli znát panovníka , mít fotografie panovníka a byly tam fotografie z těch nových republik . Myslím , že " Četka " na tom tehdy velice vydělávala . Jak dlouho vám trvalo zpracovat jednu rešerši ? To se takhle nedá říct . Byly rešerše krátké . Když byla třeba rešerše laureátů státních cen z kultury , tak jsem se podívala jenom podle jmen . Bylo to velice jednoduché , protože místo anotace se psalo jenom jméno a za co to dostal . Ale když to třeba byl poslední vývoj pěti afrických republik , tak to dalo dost práce . To se takhle nedá vůbec odhadnout , záleží to na počtu záznamů a taky na tom , kolik k tomu bylo dostupného materiálu . Když bylo hodně materiálů , tak se rešerše udělala snáz . Ale byly takové věci , které se musely velice obtížně shánět z mnoha pramenů a to potom bylo dost zdlouhavé . Když se třeba dělaly veliké rešerše hlavně na velké výstavy , tak se na tom pracovalo třeba několik týdnů , byly to mnohotématické rešerše . Kdo vám rešerše zadával ? Buď to byly noviny , nebo to byli výtvarníci , nebo to byly jednotlivé instituce , různí lidé . Vesměs zákazníci České tiskové kanceláře , kteří za to museli platit . Nám ne , ale agentuře , tehdy se ještě neplatilo za rešerše . Děkuji . Co je na této fotce ? To je moje maturitní fotografie . Maturovala jsem v roce 1949 na Nerudově reálném gymnáziu na Malé Straně . Už je to moc a moc let , bylo to v roce 1949 za velice těžkých a svízelných podmínek . Byly to první maturity , kdy tam byli přizvaní příslušníci svazu mládeže odjinud . Nezadávali nám otázky , ale prvně jsme si je museli vytahovat . Dělala jsem humanitní větev . Tehdy jsme ještě museli povinně dělat písemky z češtiny , z ruštiny a z latiny a ústní zkoušky z češtiny , z ruštiny , z latiny a potom se tahaly buď kombinované otázky dějepis a filozofie , anebo zeměpis a občanská výchova . Co vás na gymnáziu nejvíce bavilo ? Mě odjakživa bavila nejvíc čeština . Měla jsem ráda češtinu , četla jsem od dětství , byla jsem nadšená poezií , ke knížkám jsem měla vždycky veliký vztah . Chtěla jsem také studovat literární vědy na filozofické fakultě . Přednášel to pan profesor Václav Černý a ten už v roce 1949 nesměl přednášet , obor byl uzavřený . V té době jsem mohla studovat jedině češtinu v kombinaci s ruštinou a k tomu jsem neměla chuť . Hledala jsem něco , kde bych mohla dělat literaturu , a začala jsem studovat knihovnictví . Vídáte se ještě s někým ze školy ?

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View