ml_916.01

ml_916.01

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Jaká byla její reakce ? Nepromluvila už ani na cestě tam , ani na cestě zpátky a já jsem firmu brzy opustil . Od té doby se ve firmě již neukazovala , přestože ke mně byla předtím velmi milá . Mám ale dojem , že ne , že by se styděla , ale nevěděla , jak se mnou zacházet . Protože ani manželka v Rakousku nechtěla žít , ani syn tam nechtěl žít a ani dcera nechtěla žít v Londýně , tak jsme se všichni vrátili do Prahy . V Praze jsem samozřejmě přišel do normalizačního procesu , kde mě mezitím moudrá strana vyloučila a nemohl jsem najít zaměstnání . Konečně se mi podařilo najít zaměstnání v OPBH Praha 1 , obvodní podnik bytového hospodářství , a to jako tepelný technik , tedy opět obor , o kterém jsem neměl sebemenší páru . Za nějakou chvíli jsem se tam celkem úspěšně zapracoval , a když mi bylo asi šedesát , tak jsem se nepohodl s novým vedoucím . Dohodli jsme se na tom , že odejdu . Odešel jsem do tiskařských závodů , kde jsem pak dělal dalších jedenáct let topiče . Bylo to období , kdy myslím , že jsem měl nejčistší hlavu , nejméně starostí . Myslím , že mi to uškodilo jenom v některých oblastech mého těla . Jinak jsem asi jediný topič , který ještě není politikem . To jste dělal až do roku . . . Až roku 1989 , 1990 . Poslední období mého topičství již spadá do začátku mé podnikatelské činnosti a v té setrvávám dodnes . Asi tolik k mému životu . Teď je z vás podnikatel ? Ano . Proč jste se rozhodl vypovídat ? Mám dojem , že byť nic geniálního v mé výpovědi není , tak je tam celá řada momentů , kterých je možno využít . Není nutno , aby každý dělal stejné chyby , které jsem dělal já . Není tam žádné zvláštní hrdinství , které je zapotřebí vzít si jako vzor . Jenom přeji všem mladým lidem , aby měli klid v rozhodování a rozvahu . Tu jsem za mlada neměl a mám ji teď , kdy už mi to není moc platné . Myslíte , že vaše zkušenosti , především z války , nějak ovlivnily výchovu vašich dětí ? Dotkl jste se velmi citlivého tématu , opustím svoji skromnost - jsem nezřízeně pyšný na své děti . Asi jsme dětem dali všechno , co je dětem zapotřebí dát . Anebo to měly v sobě a my jsme to nepoškodili anebo nezničili , anebo aspoň podepřeli . Jsou z nich rovní a úspěšní lidé . Máme se velmi rádi a jsme spolu vždycky , když se potřebujeme . Když se potřebujeme , tak se vzájemně sejdeme , nikdy ne z důvodů společenských . Jako příklad nutno uvést , že dcera zavolá , kdykoliv potřebuje . Schází se velmi velmi často s matkou , já jsem každý den se svým synem na pracovišti . Trávíme všichni spolu Vánoce aspoň tím , že se sejdeme před vánočním stromkem , nikoliv u samotného vánočního stromku nebo u nadílky . Nebudete tomu věřit , ale jezdím se svým synem a s jeho rodinou již šestý rok společně na dovolenou . Jsme u něho na chalupě , manželka tam je od jara do podzimu . Ještě jsme si moc , i když výjimky potvrzují pravidlo , na nervy nešli . Mám dojem , že moje zásluha spočívá v tom , že jsem věděl , kdy vycouvat . Měl jsem nesmírné štěstí , že to , co jsem potřeboval předat , jsem měl možnost předat a měl jsem komu . Je celá řada lidí , kteří umí , mají co předat , ale nemají komu . Děkuju . To jsem já jako čtyřletý chlapec fotografovaný v Praze u našeho dvorního fotografa ze Staroměstského náměstí a ten pejsek dole mně ani nepatří . Ale komu ? Myslím , že panu fotografovi . Toto jsou moji rodiče - vlevo maminka Hermína , vpravo otec Eduard . Snímek byl pořízen již za protektorátu , kdy umožnil obchodní přítel mého otce , pan Roztočil , občas se sejít v jeho zahradě na Spořilově . Toto je snímek , na kterém je můj otec vyfotografován s rodinou výrobců textilu bratří Cymrmanů neboli " Franz Cymrman Söhne " . Snímek je pořízen někde u Pradědu a na snímku je starý pan Cymrman se svými syny , z nichž zejména ten vlevo byl významným funkcionářem henleinovské strany v Bruntálu . Celou dobu se k nám chovali velmi slušně .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View