ml_031.03

ml_031.03

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Řeknete mi k tomu ještě něco ? Myslím , že mému muži , co jsme se do sebe tak nějak zakoukali a dá se říct i zamilovali , se líbily tyto šaty a tato fotka . Říkal , že byl unešený . To věřím . Moc se mu to líbilo . Dali mi ji a mám ji doma v tom rámečku , jak ji měli za výlohou . Jste tam opravdu moc hezká . Děkuju . Podíváme se dál . Ano . Kdo je na téhle fotce ? Tady jsem já a pak jsou to moje dvě sestry . Z té strany je Růženka a ta druhá je Boženka . Jak jsem vám říkala , byli u nás ubytováni tadyhleti vojáci . Byli strašně moc hodní . Strašně milé lidi jsme tam měli . My jsme se k nim taky chovali hrozně hezky . Maminka jim vždycky něco dobrého uvařila a když jsme potřebovali cokoliv udělat , tak pomohli nám . Neměli jsme tatínka , už nám umřel , takže maminka byla sama . Tak nám pomáhali , jak to šlo . Toto je u nás na dvoře v Rábí . Tamtu kůlničku vzadu celou zbourali , postavili nám novou a všechno nám to uklidili . On se jmenoval Milan Horký a měl dceru Jitku v mých letech . Mně bylo asi tak třináct let . Byl to můj vzor . Strašně se mi líbil , byl hrozně hezký . Asi proto , že jsem neměla tatínka . Býval by udělal všechno . S tím vojskem , co tam vidíte ten " gazík " jsme vždycky moc hezky strávili čas . Se všemi , co tam měli pronajaté pokoje , ať byl u nás ubytovaný můj muž , učitelé nebo vojáci . Ta druhá sestřička , v bílé blůzičce , mi bohužel umřela na rakovinu prsu . Bylo jí 42 let a měla dvě dcerky . Protože neměla moc hodného muže , tak maminka její dcery vychovávala , dá se říct , sama . Já jsem tam s mužem jezdila každou sobotu , neděli , abych jim pomohla vyprat , vyžehlit , abych jim to všechno ulehčila . Když neměly mámu , tak jsem ještě zastávala tohleto . Maminka se o ně postarala , ale když bylo potřeba něco módního , nebo ušít , nebo nakoupit , tak jsem na to všechno byla zase já . Ta druhá sestra , to je Růženka . Je v Bratislavě . Byly jsme vždycky po roce , takže teď jí bylo 64 . Provdala se do Bratislavy . Vzala si moc hodného a hezkého chlapce . Zajímavé bylo , že jí někdo v práci asi vykládal karty . Říkala : " Já tomu nevěřím . " Bylo jí nějakých 25 let . Přišla a říká : " Prosím tě , mně tam vykládali karty a řekli mi , že až mi bude padesát , tak zůstanu sama . Že se prostě něco stane . " Já říkám : " Prosím tě , na to nemůžeš myslet . Já tomu nevěřím . " A opravdu se to , nedej bože , vyplnilo . Její muž , který byl opravdu hodný , jel se synem koupit mu pro auto a nějaký opilý na něj najel a prostě ho zabil .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View