ml_029.10

ml_029.10

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Já jsem byl veselé dítě , zlobivé . Babička za mnou vždycky utíkala a říkala : " Miloušku , vezmi si páreček . " Já jsem moc jíst nechtěl , ačkoliv jsem měl doma jídla dost . Podíváme se dál ? Ano . Kdo je na téhle fotce ? To jsem taky já , když jsem sloužil na vojně v Klatovech v roce 1950 až 1951 . Jezdil jsem tam s autem . Kolik vám bylo ? Bylo mi 22 až 23 let . Jezdil jsem tam jako řidič s džípem , osobním autem po americké armádě . Byl jsem svobodník . Druhý rok jsem byl v Klatovech , od roku 1950 do 21 . října roku 1951 . Sloužil jste i jinde ? Sloužil . Napřed v Kašperských horách , kde jsme měli koně , jak už jsem se zmiňoval . Potom jsem byl v autokurzu v Čáslavi , pak znova v Kašperských horách a pak rok v Klatovech , kde jsem dokončil prezenční vojenskou službu . Vzpomínáte na vojnu rád ? Rád . Měl jsem výbornou vojnu . Povídejte . Jezdil jsem tam s džípem , to byla moje záliba . Vozil jsem velitele praporu i velitele pluku . Měli pochopení pro sport , tak jsem si od nich vyžádal povolení chodit dvakrát v týdnu cvičit do Sokola v Klatovech . Pardon . Udělal jsem si tam taky družstvo na hrazdu . Cvičili jsme na hrazdě před 5 000 diváky armády . S džípem jsem jezdil až do konce vojny . Jezdíval jste během vojny domů ? Domů jsem jezdil každých čtrnáct dní , někdy i za týden . Z Klatov to bylo vlakem blízko . Buď jsem měl povolení , nebo odjel velitel , tak jsem věděl , že mě nebude shánět . Jel jsem na černo . Byl jsem doma často . Povíte mi ještě nějakou příhodu z vojny ? Co bych vám tak z vojny řekl ? Jeli jsme z vojenského cvičení a viděli jsme nákladní auto , kanadský Ford Kanada , zapadlé u strouhy v příkopu . Říkal jsem veliteli , když jsem jel s džípem : " Já ho vytáhnu . " " Ty ho vytáhneš ? " Já povídám : " Vytáhnu ho . Dáme lano a já ho vytáhnu . " " Když se ti to podaří , tak budeš zítra jmenován svobodníkem . " Zajeli jsme tam , já jsem ho skutečně vytáhl a druhý den jsem byl jmenován svobodníkem . Nebo velitel zaspal a povídá mi , že má být ve čtvrt na osm na Ministerstvu národní obrany v Praze . Vyjeli jsme v sedm z Klatov a říkal : " Jeď rychle , jeď jak chceš , ale hlavně ať jsme tam včas a ať se nezabijem . " Byl jsem tam asi za hodinu a čtvrt . Velitel byl tak dobrý , že když jsme tam v půl osmé přijeli , tak mně řekl : " Jezdi si , kam chceš , jak chceš . Večer v sedm hodin přistavíš džíp a pojedeme domů do Klatov . " Já měl v Praze dvě tety , tak jsem je navštívil . Mimo benzínu bylo všeho dost .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View